Vasco da Gama sní o objevné plavbě do Indie. Vlivem mocného soka je však uvržen do žaláře a přichází o milovanou Inez. Indická princezna Selika, již Vasco koupil jako otrokyni, ho z lásky zachrání a ukáže mu bezpečnou cestu okolo Afriky. Premiéra 28.4.1865 v pařížské Opeře. Česky opera v tomto překladu zazněla poprvé v ND v Praze 6.6.1884.
Libreto odehrávající se v Egyptě za vlády faraónů. Etiopská princezna Aida jako zajatá otrokyně miluje Radama, který je vojevůdcem Egypta v boji proti její milované vlasti. Soupeřkou v lásce je jí osudově žárlivá egyptská princezna Amneris. Koncept příběhu Aidy pochází od francouzského egyptologa Augusta Mariette. Camille du Locle ho částečně upravil a nabídl Giuseppe Verdimu, u něhož si egyptský vicekrál Ismail I. objednal zkomponování opery. August Mariette dohlížel na scénu, kostýmy a rekvizity chystané opery. Kvůli nim se dokonce pozdržela původně plánovaná premiéra, protože byly zadrženy v Prusy obležené Paříži. Slavná premiéra se v Káhiře 24.12.1871 konala bez přítomnosti Verdiho, který za skutečnou premiéru považoval až tu před milánským publikem 8.2.1872 pod taktovkou Franca Faccia a s Terezou Stolzovou v titulní roli. Česká premiéra se konala 15.2.1884 v ND v Praze za řízení Mořice Angera.
Přítisk: Hellwald, F. von: Afrika. Atlantický ocean. Polární krajiny. Australie. V Praze, Urbánek, asi 1883. S. 504 - 777. (Fr. Hellwalda Země a obyvatelé její).
Český překlad libreta inspirovaného románem Život bohémy od Henri Murgera popisuje postavy a život bohémské umělecké Paříže. Děj opery se soustředí na bolestný příběh lásky básníka Rudolfa a půvabné, ale těžce nemocné Mimi. Světová premiéra se konala pod taktovkou A. Toscaniniho 1.2.1896 v Teatro Regio v Turíně, česká premiéra pak v Národním divadle v Praze 27.2.1898.
Obsah díla a veršované libreto k Fibichově opeře zpracoval podle Shakespearovy hry básník a překladatel J. Vrchlický. Důraz je v libretu kladen na pohádkovost příběhu a na vykreslení ušlechtilosti Prosperovy v kontrastu s nízkostí Kalibanovou. Opera měla premiéru v Národním divadle v Praze 1. 3. 1895.
Libreto k pohádkové zpěvohře pro děti o dvou částech: V Krkonoších, Na dvoře královském. Krakonoš obdaruje moudrého Jirku kouzelnou píšťalkou, která uzdraví i smutnou princeznu, sám Jirka však zůstane věrný horám. Určeno zejm. pro amatérské soubory.
Libreto k původní české opeře. Její děj se odehrává v exotickém prostředí Černé Hory na půdorysu politického a náboženského konfliktu mezi Čenohorci a Turky, ztvárněném v příběhu o zradě, věrnosti a lásce k vlasti. Opera byla poprvé provedena v Prozatímním divadle v Praze 11. října 1881.
Obsah a text libreta ke Kovařovicově opeře na motivy francouzské předlohy a v úpravě Emanuela Züngela. Lehká konverzační hra se točí kolem manželské rozepře Gabriely a Raoula a nemalou úlohu v ní sehraje markýza, Raoulova tchýně. Opera zazněla poprvé v představení, jehož druhou polovinu tvořila inscenace Adamova baletu Giselle, 11. února 1886 za řízení autora hudby K. Kovařovice. Dirigentem repríz byl M. Anger.
Do přísně střeženého penzionátu pronikne ctitel krásné Heleny, Karel. Za všeobecného zmatku se pohotový mladík s úspěchem dvoří různým chovankám i představené Britě, která mu ze studu nakonec musí nabídnout místo správce a on tak získá ruku Heleny. Světová premiéra 24.11.1860 položila základ vídeňské operetě. Česká premiéra se konala 4.11.1865 v Prozatímním divadle.
Upravené původní libreto ke Smetanově opeře je z roku 1892, kdy vznikl i úvodní vysvětlující text upravovatele V. J. Novotného. V této podobě byla opera nastudována a uvedena poprvé v ND v Praze 13.4.1893. Předlohou k původnímu libretu E. Züngela byla fr. konverzační jednoaktovka od Jeana Pierra Féliciena Mallefilla.
Obsah a jedno z pozdějších vydání prvního českého překladu libreta k Čajkovského opeře. Premiéra v Národním divadle v Praze 5.12.1888, dirigoval skladatel jako host. V tomto překladu nastudováno ještě v r. 1902, 1903, 1920, 1930, 1937 až do r. 1941. Operní zpracování stejnojmenného Puškinova románu o zvláštním a nenaplněném vztahu Taťány Larinové a Evžena Oněgina.
První česky vydaný překlad libreta ke slavné Offenbachově opeře, poprvé provedená v Paříži 10.2.1881. Spisovatel E. T. A. Hoffmann vystoupí v prologu a epilogu jako skutečná postava, v dalších dějstvích se na jevišti odehrají tři jeho snové příběhy. and Jules Barbier / hudbu složil Jacques Offenbach ; přel. Václav Juda Novotný
České libreto k opeře Karla Bendla napsala Eliška Krásnohorská podle novely E. G. Bulwer-Lyttona. Premiéra opery se odehrála 2.5.1891 v Národním divadle v Praze., dle novelly Bulverovy sepsala Eliška Krásnohorská, and hudbu složil Karel Bendl
Baletní libreto vypráví o kováři, jenž ve snu cestuje do minulosti hradu Trosky. Je svědkem podivuhodných událostí, např. tajné lásky princezny Hyacinty a chudého rytíře Zvonimíra, a sám se ocitá v příběhu v roli pána hradu Sigmunda. Odehrává se v 19. a poté v 17. století na hradě Trosky - německy Bruch nd Fels. Vesnický kovář touží získat poklady a ve snech cestuje zpět do minulosti. Přihlíží tajné lásce princezny Hyacinty a chudého rytíře Zvonimíra (Leuthold). Kováře zde všichni považují za pána hradu, přihlásí se k němu choť Hedvika, matka Hyacinty, dvořané i hosté. Vtom Hyacintu unese černokněžník Aratron, dívka uniká pomocí kouzel i se Zvonimírem do říše hyacint. Ostatní neúspěšně bojují s černokněžníkem, ten se ale vydává za princeznou. Spletitý děj s mnoha postavami se vyřeší, když je Aratron na poslední chvíli usmrcen, současně však vyjde najevo i skutečná kovářova identita. Probouzí se ze sna a je navěky vyléčen z pošetilostí.
Český překlad libreta k Wagnerově opeře. Středověký námět o lásce a pokání je příběhem rytíře a jeho strastiplné životní cesty vedoucí od lásky smyslné, jež ztělesňuje jeho vztah k Venuši, k lásce zbožné, reprezentované postavou Alžběty. Premiéra opery Der Tannhäuser und der Sängerkrieg auf Wartburg se konala v drážďanské Dvorní opeře 19.10.1845. Česky poprvé v Národním divadle v Praze 28.1.1891, v novém nastudování pak opět 25.12.1903 (až do března 1911).
Premiéra jednoho z nejhranějších baletů na českých jevištích se konala 25.1.1908 v Národním divadle v Praze. Libreto, původně psané pro Jindřicha Káana z Albestů, je souborem čtyř pohádek vyprávěných babičkou, jež je přirozenou spojnicí všech částí. Části: Babička vypravuje, Pohádka o princezně Zlatovlásce, Statečný krejčík v začarovaném zámku, Šípková Růženka, Zvířátka a Petrovští, Apoteóza.