Olej na plátně (178 x 220 cm): vítězný Amor (luk, toulec) drží v ruce šíp, sedí na pytli s penězi, kolem hudební nástroje, globus, umělecká díla, zbroj, napravo je pes., Togner 1999#, s. 370, č. 366., and Kopie podle obrazu z roku 1640 ve sbírce arcivévody Leopolda Wilhelma. Obraz je ilustrací Vergiliova slavného verše ze Zpěvů pastýřských: "omnia vincit Amor: et nos cedamus Amori" (Verg. ecl. 10, 69).
Olej na plátně (81 x 70 cm): Faun drží na ramenou malého Bakcha (věnec), který pije z číše. Okolo tančí malí Fauni (kozí nohy) a putti. Nalevo nahá žena s číší a Faun hrající na píšťalu. Napravo dva páry objímajících se Bakchantek a Faunů, v rohu dole čurající putto stojí na sedícím kozlu, zazadu ho podepírá další putto (věnec).. Výjev je zasazen na kraj jeskyně v lese., Togner 1999#, s. 330.331, č. 335, and Obraz byl koupen před rokem 1675 od malíře ve Vídni.
Olej na plátně (59 x 70 cm): mladý nahý Bakchus (věnec z vinné révy, číše, konvice) jede na kozlu v čele průvodu. Kozla vede putto se psem, za kozlem tančí malý Faun (kozí nohy) a putto (věnce z vinné révy, číše. Napravo Faun objímá Bakchantku (konvice), za nimi starý Faun. Výjev je umístšn do lesa, průvod směřuje napravo, kde je v průhledu vidět kruhový antický chrám., Togner 1999#, s. 333-4 č. 336., and Obraz byl koupen před rokem 1675 od malíře ve Vídni.
Olej na plátně (81 x 72 cm): pod stromem u vodní hladiny Latona (, v náručí dvě nemluvňata, Apollón a Diana. Vztahuje pravici na nahé lycké vesničany stojící ve vodě, které mění v žáby, v pozadí vlevo a vpravo žába. Výjev je zasazen do krajiny s horami na obzoru., Togner 1999#, s. 103-104 č. 70., and Obraz získán do kroměřížské sbírky před rokem 1691. Téměř identická verze tohoto obrazu je v NG Bratislava O 305.
Olej na plátně (230 x 187 cm): nahá Venuše upravuje plášť Martovi v brnění, za bohem kůň, jehož uzdu drží Amor, další za Venuší. Výjev je zasazen do lesa., Togner 1999#, s. 363 č. 359., and Kopie podle obrazu Veronese, který byl v roce 1659 ve Vídni, dnes je ztracený (dochovány ale dvě kopie, soukromé sbírky v Pontremoli a ve Florencii). Není vyloučeno, že Veronesův ztracený originál si objednal Rudolf II. pro svou pražskou sbírku (Zeri 1959).
Olej na plátně (102 x 125 cm): nahý Merkur sedí, za zády drží meč a hraje na flétnu, čímž uspal nahého Arga sedícího vedle něj s hlavou položenou na paži a zavřenýma očima. Za Argem Jupiterova milenka Íó proměněná v krávu, kterou měl na rozkaz Junony hlídat. Skupina je umístěna do krajiny pod strom., Togner 1999#, s. 107, č. 75, and Argus je variace na zobrazení Junonina strážce na Rubensových obrazech v Madridu a v Drážďanech.
Olej na plátně (152 x 221 cm): polonahé Nereovny plují na moři s nahou mrtvolou Leandra., Togner 1999#, s. 305-307, č. 305., and Schönfeld se inspiroval obrazem na stejné téma od Domenica Fetti (Wien, Kunsthistorisches Museum inv. no. 160), z něhož převzal základní ideu kompozice a postavu Nereovny zobrazené zezadu, kterou zrcadlově převrátil. Leandros se utopil, když v noci plaval přes rozbouřené moře ke své milence Héře. Tragická láska Leandra a Héró byla známá ze dvou Ovidiových Milostných listů (Heroides 17 a 18, nebo podle jiného číslování 18 a 19). O Leandrových hrdinných plavbách za milenkou se zmiňuje Ovidius také v Umění milovati (Ov. ars 2, 249-250) a píše o nich Vergilius ve Zpěvech rolnických (Verg. georg. 3, 258-64), ale hlavním inspiračním zdrojem barokního umění byla Músáiova báseň (5. století), která vyšla poprvé tiskem v roce 1493. V antické literatuře se s Nereovnami naříkajícími nad mrtvým Leandrem nesetkáme, tento motiv se objevuje ve výtvarném umění až okolo roku 1600 (P. Rubens, Héró a Lanadrros, 1605-6, Yale University Art Gallery, New Haven, inv. no. 1962.25).
Olej na plátně (153 x 222 cm): ve středu obrazu je nahoře socha sedící Diany na vysokém soklu, před ním je oltář s hořícím ohněm, za ohněm soška jelena. U oltáře je kněžka Diany (bílý šat přetažený přes hlavu, za oltářem ženy, jedna s flétnou. Před oltářem klečí žena s jelínkem, vedle ní dítě. V popředí vlevo muž přivádí jelena a napravo dvě ženy se psy. and Togner 1999#, s. 303-304, č.303
Olej na plátně (95 x 72 cm): párek lvů se zabitým jelenem a panter mezi antickými ruinami. Nalevo sloupy s architrávem, na němž nápis PRINCEPS ORBIS AMOR BONUS. Napravo reliéf s antickým válečným výjevem: římský voják drží za rameno vousatého muže zobrazeného zepředu, v pozadí další římští vojáci a vojenské prapory. O relief je opřeno antické torzo sochy Fauna (Satir della Valle)., Togner 1999#, s. 294-295, č. 295., and Obraz byl do kroměřížské sbírky zakoupen přímo od umělce. Idea obrazu spočívá v kontrastu mezi antickými ruinami ztělesňujícími vrchol civilizace a divokými šelmami, exotičnost prostředí podtrhuje deska s "arabským" nápisem vpravo dole. Ruinu chrámu nalevo nelze spojit s žádnou konkrétní antickou stavbou, jedná se totiž o pasticcio složené z nesourodých prvků. Nápis PRINCEPS ORBIS AMOR BONUS (Dobrý vládce je miláčkem světa) byl do obrazu začleněn jakožto motto dobrého císaře Tita (srov. Alsted 1649, 319) a ironický komentář k ruinám. Obdobně reliéf napravo je variací na antický římský válečný výjev. Socha Fauna opřená o reliéf vpravo dole se těsně drží levé postavy z dvojice známé jako "Satyri della Valle." Socha spolu se svým protějškem vznikla ve 2. století a původně sloužila jako telamon v Pompeiově divadle v Římě (v zobrazeních je však zobrazována bez pilíře). Satyrové byli až do restaurování v roce 1733 bez rukou (srov. http://mora.sns.it/index3_ricerca_opere.asp?Lang=ENG, accessed 23 dubna 2010) a tak je také zobrazen na obraze. Tyto ve své době velice slavné sochy byly známé už v roce 1474, přinejmenším od roku 1490 až do roku 1704 byly v římském Palazzo della Valle (odtud název), dnes jsou vystavené v Musei Capitolini. Zobrazují Fauna nesoucího na hlavě košík s hrozny vína a oblečeného v panteří kůži, což byl patrně důvod, proč Ruthart sochu do obrazu začlenil: hlava panteří kůže visící z Faunova levého ramene je totiž orientována tak, že je ozvěnou hlavy skutečného pantera zobrazeného nad sochou. Socha a zvíře, minulost a současnost jsou tak důmyslně provázány. Ruthart byl specialistou na zvířata, takže antické téma mohlo být součástí objednávky. Malíř namaloval další obrazy se zvířaty v antických ruinách, kde najdeme variace na sochu satyra della Valle (Pommersfelden, Schloss Weißenstein, Inventar-Nr. 494, Christie's London: Friday, July 7, 2000, Lot 41), v žádném obraze však antické památky nehrály takovou roli jako na kroměřížském obraze.
Olej na mědi (45 x 64,5 cm): žena oděná v hermelínu sedí u stolu, ukazuje na cennosti a luxusní předměty: nádobí z drahých kovů, šperky, květiny, ovoce. Za ní jsou na zemi hudební nástroje a čtyři nahé děti vypouštějící mýdlové bubliny. Výjev je umístěn v interiéru s mohutnými antickými sloupy., Togner 1999#, s. 413-414, č. 428., and Obraz byl v kroměřížské sbírce od roku 1691. O tématu člověk-bublina srov. Exemplum: Homo bulla est.