Hrad po požáru 1547 přestavěn v renesanční zámek. Nejstarší část přestavby tvoří vstupní křídlo (na východě) s volutovými štíty, které jsou z optických důvodů umístěny příčně k vrcholnici střechy. Členění štítů netvoří tektonický systém, ale připomíná spíše pozdně gotické přesekávané pruty, v pozdně gotickém duchu jsou i subtilní a stejně netektonicky pojaté kamenné portály východního a severního křídla (1557-1558). Sgrafitová rustika se směrem nahoru iluzivně zmenšuje, výzdoba byla rekonstruována v letech 1891-1896.
Na stěně kaple náboženské výjevy, začleněn do nich portrét Jana mladšího z Lobkovic s manželkami, v pozadí pohled na Horšovský Týn se zámkem and Jedna z nejstarších městských vedut v umění českých zemí.
Klenutý sál se zbytky nástěnných maleb. V čele sálu, na severní straně, je zobrazeno zasedání zemského soudu, jehož členové jsou zastoupeni erby v iluzivně namalovaných nikách, uprostřed sedí na trůně Ferdinand I. a pod ním je portrét předsedy soudu, Jana z Lobkovic. Po straně trůnu jsou vždy dvě niky s antickými sochami zobrazujícími patrně božstva, v první nice je Minerva se štítem, ve čtvrté nice Merkur s okřídlenou přilbou. Na západní stěne je iluzivní malba písařské tribuny s písaři a portrétem nejvyššího písaře, Wolfa z Vřesoviště. Na východní stěně je zobrazen Poslední soud. and Výzdoba hlavního sálu oslavuje stavebníka tím, že jej zobrazuje, jak předsedá zemskému soudu království českého. Význam tohoto politického výjevu je podtržen konfrontací se zobrazením Posledního soudu. Výjev je významný také tím, jakým způsobem zobrazuje zemský soud. Vedle skutečných portrétů hlavních aktérů, císaře, předsedy soudu a hlavního písaře jsou zobrazeni erby ostatních členů soudu. Ke zvýšení prestiže této instituce je použito motivu nik s antickými sochami, které charakterizují císaře. Tento motiv je symbolický, na Pražském hradě pokud víme žádný sál s antickými sochami neexistoval.
Jižní křídlo, kterým byl dvůr uzavřen, je zbudováno ve stylu rozvinuté české renesance. Do dvora se otevírá po celé délce dvoupatrovými pilířovými arkádami s představenými pilastry. Na vnější fasádě jsou pravidelně rozložená zdvojená okna, pod střechou široká lunetová římsa., Šamánková 1960#, 39., Poche 1977#, s. 424-426., and Pilířové arkády jsou pojaty shodně jako arkády Švarcenberského paláce v Praze.
Stavebník Jan z Lobkovic, vlastník objektu od r. 1557, přebudoval původní hrad na čtyřkřídlý zámek s nádvořím, později jako lovecký zámek. Po roce 1575 byl interiér vyzdoben (klenba) nástěnnými malbami s figurálními (loveckými) vájevy. 1712 po požáru zámek přestavěn. and Státní zámek v Krásném Dvoře, (kol. Lorenc V., Tříska K., Líbal)1954Poche 1978#, s. 137.