Řezba ve skle: Juno (žezlo) a Jupiter (vousy, blesky v ruce) se objímají na oblaku, napravo orel, nalevo páv., Kappel 1998#, 254., and Podle kresby Bartholomea Sprangera z doby kolem 1587 (Braunschweig, Herzog Antin Ulrich-Museum).
Hlavním zdrojem poučení o Paridově soudu bylo shrnutí příběhu v Bájích (Fabulae) připisovaných neprávem Hyginovi (fab. 92) a podrobné Ovidiovo vylíčení Paridova setkáni s bohyněmi v Ovidiových Listech milostných (her. 6, 53-88).
Tapiserie (293 x 317 cm). Herkules s kyjem a hlavou nemejského lva, před ním stojí Juno s pávem, kolem dvojice pergolová architektura a v popředí zahrada.
Protějšky matka a dcera - Kybelé a Juno. Kybelé drží v pravé ruce klíč a žezlo, v levici plody, u jejích nohou leží lev. Juno - má u nohou páva, v pravé ruce drží žezlo. and Die Verwandschaftsverhältnisse der griechischen Götter sind komplex: So ist Rhea die Tochter der Urgötter Gaia (Erde) und Uranos (Himmel), sie ist Gattin und Schwester des Kronos und daher Mutter von Zeus und Hera. Gaia, Rhea und Hera sind möglicherweise Verkörperungen eines uralten matriarchalischen Prinzips: Rhea als "Große Mutter" ist jedenfalls mitverantwortlich für die Erde und ihre Schätze, für die Jahreszeiten, für die Menschen, Tiere und Pflanzen. Mit dem Schlüssel in der rechten Hand öffnet sie die Fruchtbarkeit der Natur im Frühjahr und verschließt diese wieder im Herbst. Im linken Arm präsentiert sie stolz die Schätze, welche die Erde dank ihres Wirkens hervorbringt. Rhea ist auch die Beschützerin der Städte, worauf die Mauerkrone hinweist. Löwe und Szepter sind weitere Attribute ihrer Macht. Ihre Tochter Hera tritt ebenfalls majestätisch auf, elegant führt sie mit ihrem Szepter den Pfau. Dabei trägt sie ein unglaublich raffiniert geschlitztes Kleid, wo sie doch sonst als Hüterin der Ehe eher züchtig bekleidet dargestellt wird. Der Pfau ist ihr Attribut, hatte sie doch einst die hundert Augen des Riesen Argus (die nie alle gleichzeitig schliefen) auf das Pfauenrad gesetzt, nachdem es Hermes doch gelungen war, den armen Argus einzuschläfern und im Schlafe zu erschlagen.
Nástěnná malba ve štukovém rámu. Uprostřed stojí trojice nahých bohyň: Venuše, Juno, Minerva, vpravo Paris se zlatým jablkem v ruce., Audyová 2005#, 52-75, and Togner 2010#, 64
Nástropní malba, V ústředním štukovém rámu tři scény - uprostřed Herkules (?), v pravé ruce kyj, levá opřená o znak Rottalů, sedí na oblaku s kupou válečných praporců, s jednou nohou na zádech muže, který je zády skloněn pod ním. S oblak slétá putto a věnčí jej květinovým věncem. Po jeho levici genius - okřídlený mladík s trubkou, po pravici Minerva ve zbroji. Mezi nimi putti s ratoletstmi a fasces. V oválných kartuších kolem hlavního tématu: Jupiter (koruna, žezlo, orel) a Diana (srpek měsíce nad čelem, pes, luk, šípy), Ceres na voze taženém draky, Juno na voze taženém pávy., Audyová 2005, 55-56., and Budova byla dokončena kolem r. 1660. Fresková dekorace stropu (31 výjevů) byla později (po r. 1717) přemalována bez respektu k původnímu ideovému záměru výzdoby. Centrální výjev zobrazuje patrně alegorii, apoteózu rodu Rottalů, svědčí proto zobrazení dvou znaků - jeden s aliančním znakem Rottalů a druhý na štítě Minervy s motivem znaku Trautmannsdorů (z doby přemalby patrně po r. 1717)
Nástropní výzdoba nad schodištěm do patra zámku. Na zemi skupina gigantů, házejí kameny proti bohům. Z oblak se snáší Jupiter na orlu, v pravé ruce drží blesky, nad ním na oblaku Venuše s malým Amorem, který střílí z luku, před ním Merkur, na vrcholu mraků Júno s pávem., Samek, 1999#, s. 25-27., and Zbranková 2006#, 22-32.
Jedenáct soch z mušlového vápence v zámeckém parku: Venuše s Amorem, Herkules bojující se lvem, Clythie, Mars, Jupiter s orlem, Minerva se štítem s hlavou Gorgóny, Juno s pávem, Ceres, Aurora, Saturn, Fóra, Apollón., Hosák 1981#, s. 113-115., Samek 1999#, s. 25-27., and Podstavce pod sochy vytvořil František Strickner z Egenburgu.
Stojící figura ženy v antikizujícíc drapérii, na levé ruce drží kukačku., Samek 1999#, 62-66, Klempa 2008#, 13, pozn, 26., and Místo vzniku a původní umístění sochy je nejasné, existují dvě verze, a to, že snad pochází ze zahrady zámku v Budišově, nebo že socha byla na konci 19. století zakoupena a dovezena do Jevišova z Vídně Robertem Biedermannem (Klempa 2008, 13, pozn. 26).
Kresba (21, 3 x 17, 2 cm): nahý Herkules (lví kůže, kyj) s jablky Hesperidek v ruce za zády. Před Herkulem nahá Venuše s Amorem, nad Venuší déšť peněz, nad Herkulem Juno (koruna, žezlo) na trůnu, nohu má položenou na globu, vedle bohyně páv., Prag um 1600#, č. 261 s. 389-390., and Déšť peněz za Venuší je odkaz na Danaé a Jupiterovy zálety, rozhodování Herkulovo se tedy týká rozkoší a manželské věrnosti reprezentované Juno. Postoj Herkula s rukou s jablkem za zády je ohlasem antické sochy známé jako Hercules Farnese.