Grisaille na dřevě (66 x 61 cm). V malovaném rámu, zdobeném hermovkami s festony, je scéna představující Marta odzbrojovaného Amorem a Gracií a Venuši, kterou svlékají dvě Grácie. V pravém dolním rohu si putti hrají s Martovým štítem a přilbou, dole uprostřed putto s Martovým mečem. Nahoře uprostřed rej šeti Amorů, střílející z luku a rozhazují růže a lilie, v pravém rohu znamení zvěrokruhu, váhy a štír (symbol rovnováhy)., Pujmanová 2008#, 383-384., and Malba byla v 17. století pravděpodobně ještě ve Fontainebleau, v roce 1931 byla v Arthur Kay Collection (Dodswell, Edinburgh), v roce 1946 na zámku v Koryčanech a od roku 1950 v Bučovicích. Malba imituje kresbu Rossa Fiorentina ze sbírek Louvre (srov. Rosso Fiorentino, Louvre, Cabinet des dessins, inv. no. 1575 ), kterou proslavila rytina (Jacob Binck ?, Paris, Bibliotheque Nationale, inv. no. Ba 12), podle které vznikla celá řada děl, mezi nimiž se ale jako jediná malba dochoval exemplář v Bučovicích. Rám je rovněž imitace dvorského umění krále Františka I. (styl Fontainebleau). Malba bývá interpretována jako alegorie násilí přemoženého láskou - bůh války Mars se zamiloval do Venuše, symbolický význam výjevu zdůrazňuje znamení zvěrokruhu, která přípravw na milostný akt dává kosmický rozměr.
Olejomalba na mědi (22 x 32, 5 cm): nalevo sedí nahá Venuše s šípem v ruce, u jejích nohou Amor (toulec), napíná luk, za bohyní sedí napravo Mars (přilba), v ruce objímající Venuši číši vína, a nalevo mladý Bakchus (úponka s hrozny vína), pod Bakchem sedí Bohatství (roh hojnosti). Naproti Venuši stojí Minerva (odhalená ňadra, na prsou gorgoneion) se sférickým astrolábem v ruce, za ní Múzy (viola) v pozadí Diana (luk). Před Minervou na zemi uhašené pochodně a torso sochy nahé ženy. Výjev je zasazen do krajiny, za Venuší ruina antické stavby, za Venuší kruhová pevnostní věž., Konečný 1982#., Kaufmann 1988#, I.12, Jacoby 2000#, č. 51 s. 159-161., and Lubomír Konečný interpretoval výjev jako ohlas Lúkianova dialogu mezi Afrodítou a Erótem v Rozhovorech bohů (19). K obrazu existuje kresba, na níž je místo mladého Bakcha s úponkou vinné révy putto s pochodní (Münster, Dialog mezi Venuší a Minervou 1).
Kresba (ˇ14 x 19 cm): nahá Venuše sedí na klíně Marta (vousy), k němuž obrací hlavu. Mars pravicí drží Venuši za stehno a levicí za ňadro. U nohou Venuše klečí putto a u její levé ruky další (osušují ji po koupeli?). Výjev je umístěn pod keř.
Olejomalba na plátně (163 x 105 cm): nahá Venuše si sedá na klín nahého Marta, v pravém dolním rohu sedí na přilbě Amor s lukem. V levém rohu štít. Výjev je situován do architektonického rámce, sloup s patkou v pravém horním rohu, závěs nahoře. and Kaufmann 1988#, 20.58
Nástropní malba. Ve štukovém rámu scéna v krajině s částí architektury. V popředí uprostřed stojící nahá ženská figura, u její pravé nohy dva putti, po její levici klečí muž ve zbroji, na zemi leží helma a meč. and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Jedenáct soch z mušlového vápence v zámeckém parku: Venuše s Amorem, Herkules bojující se lvem, Clythie, Mars, Jupiter s orlem, Minerva se štítem s hlavou Gorgóny, Juno s pávem, Ceres, Aurora, Saturn, Fóra, Apollón., Hosák 1981#, s. 113-115., Samek 1999#, s. 25-27., and Podstavce pod sochy vytvořil František Strickner z Egenburgu.
Olej na plátně (230 x 187 cm): nahá Venuše upravuje plášť Martovi v brnění, za bohem kůň, jehož uzdu drží Amor, další za Venuší. Výjev je zasazen do lesa., Togner 1999#, s. 363 č. 359., and Kopie podle obrazu Veronese, který byl v roce 1659 ve Vídni, dnes je ztracený (dochovány ale dvě kopie, soukromé sbírky v Pontremoli a ve Florencii). Není vyloučeno, že Veronesův ztracený originál si objednal Rudolf II. pro svou pražskou sbírku (Zeri 1959).
Kresba: polonahá Venuše sedí, levicí vytahuje šíp z toulce na zádech před ní stojícího Amora, který napíná luk. Za Venuší Mars ve válečné zbroji, jednou rukou Venuši objímá, ve druhé drží číši vína. Za Venuší putto s pochodní, pod ním Hojnost s rohem. Na protější straně žena s odhalenými ňadry (Minerva ?) s armilární sférou, za ní další Múzy, před nimi na zemi torso nahé ženské sochy, v pozadí za múzami kruhový chrámek., Konečný 1982#., Jacoby 2000#, č. 51 s. 159-161., and Lubomír Konečný interpretoval výjev jako ohlas Lúkianova dialogu mezi Afrodítou a Erótem v Rozhovorech bohů (19). Kresba byla přípravou na obraz v soukromé sbírce, na níže je místo puti s pochodní mladý Bakchus s úponkou vinné révy (srov. Evropa, Dialog mezi Venuší a Minervou 2).
Bronzový reliéf, v. 33 cm, š. 45, 5 cm. Nahý muž a žena na loži v objetí, u lože malý Eros., Horejc 2016, s. 177., and Alternativní název Venuše a Adonis. K plastice existuje i kresba z roku 1915.
V pravé části hlavního křídla reprezentační mramorové schodiště, nad ním nástropní malba. Uprostřed shromáždění Olympanů, ve cviklech mezi lunetami antická božstva. and Ledvinka 1995#, 262-266.