Figurální scéna v kopcovité krajině. Zprava přichází smuteční průvod. Truchlící ženy, starci v bílém, dva trubači a dva putti s pochodněmi. Uprostřed kompozice čtveřice mužů s nosítky, na nich Psýché oblečená do smutečních šatů. V dálce vrcholky hor., Blažková 1959, s. 11, and Tapiserie patří do série osmi obrazů s námětem příběhu Amora a Psýché. Na Náměšti jsou pouze dva výjevy (Psýché odnášena do hor, Apollonova věštba). Tento kus je třetí v pořadí výjevů líčících příběh vyprávěný Apuleem. Tento obraz zachycuje epizodu, která následuje po králově dotazu ve věštírně, ohledně sňatku jeho dcery. Věšba mu kázala odnést dívku do hor, kde měla pikat za svou krásu sňatkem s obludou. Analogický výjev je ve francouzských sbírkách (sbírka Ludvíka XIV., Musée national du château de Pau, obraz zrcalově převrácen). Formálně byl karton inspirován soudobými freskami (Perino del Vaga, Castel Saint Angelo v Římě, sál Amora a Psýché, 1545-1546, svatební průvod).
Tapiserie: Figurální scéna v krajině před architekturou chrámu. Před chrámem, na pravé straně obrazu oltář s hořícím ohněm, mezi sloupy chrámu kultovní socha Apollóna na trůně, před oltářem velekněz a jeho pomocníci. Na levě straně bujná vegetace, tam stojí skupina starých mužů, mladík a dvě ženy s obětním dobytkem (koza, ovce, býk). Za nimi průhled do krajiny., Blažková 1959, s. 12-13., and Tapiserie patří do série osmi obrazů s námětem příběhu Amora a Psýché. V Náměšti jsou pouze dva výjevy (Apollónova věštba a Psýché odnášena do hor). Tento kus je druhý v pořadí výjevů líčících příběh vyprávěný Apuleiem. Tento obraz zachycuje epizodu, kdy otec princezny, kterou si nikdo netroufá požádat o ruku, žádá kněží Apollónova chrámu o ženicha pro svou dceru. Král naslouchá knězi, který mu tlumočí neblahé Apollónovo proroctví. Král je šokován, musí obětovat svou dceru netvorovi.
Figurální scéna v krajině s bujnou vegetací na pozadí sloupové architektury s drapérií. Vlevo pod baldachýnem sedí Psýché, rozmlouvá se svými dvěmi sestrami stojícími před ní. Psýché ukazuje na předměty položené před trůnem na zemi: tepané nádoby, skřínka se šperky, perly., Reynies, Laveissiere 2005#, 255-257., and Tapiserie je jedním výjevem ze série příběhů o Amorovi a Psýché. Isaac Moillon se inspiroval vyprávěním Apuleia. Tento římský autor (2. stol. po Kr.), v díle Proměny, neboli Zlatý osel (4.28-6.24), vypráví příběh lásky boha a smrtelné dívky. V průběhu 17.- 18. století bylo podle jeho kartonů vytkáno několik edic této série, kterou původně tvořilo jedenáct obrazů. Na zámku Velké Losiny jsou tři z nich. Na tomto je zobrazena scéna návštěvy dvou sester v Amorově paláci, kam je na její žádost přinesl Zefyros. Sestry jí však začaly závidět, princezna na si jejich zvědavé otázky vymýšlí odpovědi, aby udržela slíbené tajemství o skutečné identitě svého manžela. Sestry se však nepřestávají vyptávat, proto se jich Psýché snaží zbavit bohatými dary. Na rozdíl od některých dalších kusů z jiných edic této série, v tomto případě chybí koše s květinami a postavy dvou sloužících přinášejících další dary (e.g. NM Tokyo).
Figurální scéna v krajině na pozadí architektury. Vlevo pod baldachýnem sedí Psýché, na sobě má hermelínový plášť, ve vlasech perly. Kolem ní postavy s milodary: klečící žena s mísou a pokrmem, mladík s ověnčenou ovcí a obětním nožem v ruce, stařec s vavřínovým věncem na hlavě a věncem květin v ruce, mladík s květinovým věncem v ruce. Na zemi zdobená nádoba a kadidelnice., Reynies, Laveissiere 2005#, 249., and Tapiserie je jedním výjevem ze série příběhů o Amorovi a Psýché. Isaac Moillon se inspiroval vyprávěním Apuleia. Tento římský autor (2. stol. po Kr.), v díle Proměny, neboli Zlatý osel (4.28-6.24), vypráví příběh lásky boha a smrtelné dívky. V průběhu 17.- 18. století bylo podle jeho kartonů vytkáno několik edic této série, kterou původně tvořilo jedenáct obrazů. Na zámku Velké Losiny jsou tři z nich. Na této tapiserii je zobrazen začátek vyprávění. Krásná královská dcera Psýché urazila Venuši tím, že se lidé klaněli její kráse a dávali jí pocty patřící nebešťance.
Figurální scéna v lesní krajině s dlouhým prostřeným stolem. Uprostřed scény sedí Jupiter na trůně (na hlavě má korunu, u jeho pravé nohy sedí orel, v levici žezlo, v pozdvižené pravici pohár). Za stolem sedí Hymen s pochodní a květinovým věncem na hlavě, kolem další bohové a bohyně. Po levici Jupitera stojí Venuše (u jejích nohou dvě holubice), za ní sedí Juno (u jejích nohou je páv) a Apollon, pravicí drží Juno za ruku, v levici má lyru. Před Jupiterem, který pozdvihuje pohár, stojí Psyché opásaná bohatě krumplovaným pásem, ve vlasech květinový vínek (před ní na zemi leží Amorův toulec se šípy a luk), za ruku drží Amora s křídly, který stojí za ní, u jeho nohou bohatě zdobené nádoby., Reynies, Laveissiere 2005#, 266-267., and Tapiserie je součástí série příběhů o Amorovi a Psýché. Isaac Moillon se inspiroval vyprávěním Apuleia. Tento římský autor (2. stol. po Kr.), v díle Proměny, neboli Zlatý osel (4.28-6.24), vypráví příběh lásky boha a smrtelné dívky. V průběhu 17.- 18. století bylo podle jeho kartonů vytkáno několik edic této série, kterou původně tvořilo jedenáct obrazů. Na zámku Velké Losiny jsou tři z nich. Zde je zobrazen okamžik, kdy Jupiter nabízí dívce pohár s nápojem nesmrtelnosti. Formálně Moillon navázal na díla renesančních malířů (Raffaelův cyklus fresek zdobících vilu Farnesina v Římě). Na rozdíl od některých dalších edic tapiserií na této scéně chybí motiv architektury v pozadí figurálního výjevu (takto e.g. edice z 18. století, Musée département de la tapisserie, Aubusson).