Nástropní freska ve štukovém rámu (poškozená). Figurální scéna v oblacích, v popředí sedí Minerva ve zbroji (sova, přilba, kopí), vpravo Paris vztahuje ruku se zlatým jablkem k nahé sedící Venuši, za ní Amor střílící z luku na Parida, nad Venuší sedí Juno (páv) se vzdutou drapérií nad hlavou, vedle ní zleva putto s věncem, dole po pravici Venuše sedí nymfa., Vlček 2001#, 202., and Ryšavý 2005#.
Olej na plátně (87, 5 x 133 cm): Paris (plášť) sedí pod stromem a předává jablko před ním stojící nahé Venuši, u níž Amor (luk). Nad Venuší letí puto s věncem. Napravo sedí Minerva, plášť okolo dolní poloviny těla, pravici na štítu, na zemi přilba a kopí, vedle pes. Nalevo od Venuše Juno. Nad Paridem za stromem Merkur (okřídlená čapka, caduceus, plášť) se zdviženou rukou. V levém dolním rohu říční bůh, napravo v pozadí skupina nahých říčních božstev na mořském břehu., Fusenig 2010#, č. 24 s. 138-139., and K obrazu je dochována přípravná kresba (Paris, Louvre) a její varianta (Wien, Albertina). Obraz byl často kopírován, k jeho popularitě přispěla Sadelerova grafická reprodukce z roku 1589. V rudolfinském umění najdeme jeho ohlas na stříbrné medaily Jana Vermeyena z doby před rokem 1608.
Ve čtvrté místnosti vlevo od vchodu nástropní freska, v obdélném štukovém rámu figurální scéna v krajině. Vlevo oblaka s několika figurami, uprostřed v krajině sedící mladík v klobouku, se psem, Paris, za ním stojí Merkur (kaduceus, čapka). Paris podává jablko Venuši, která před ním stojí s Amorem a Minervou, nad nimi se vznáší putto, který Venuši věnčí. Vpravo sedí Juno. and Poche 1977#, s. 318-319.
Kresba: nahá Venuše (plášť na zádech) sedí v lese pod improvozovaným stanem u nádoby s ohněm, vedle ní Amor (luk). Bohyně vztahuje ruku k Ceres (cornucopia) a Bacchovi (věnec), kteří odcházejí., Kaufmann 1988#, 7.26., and Přípravná kresba (další verze je ve švýcarské soukromé sbírce) k obrazu, který byl patrně v Rudolfově pražské sbírce. Doslovná ilustrace rčení "Sine Cerere et Baccho friget Venus/ Venuše mrzne bez Bakccha a Ceres (pití a jídla). Předlohou byla rytina G. de Jode (Haechtanus 1579, s. 15), která mohla být zprostředkována pražskými obrazy na stejné téma od Bartolomea Sprangera, Hanse von Aachena nebo rytinami Jana Mullera.
Nástropní malba. V osmibokém štukovém rámu je zobrazena figurální scéna v krajině - pod baldachýnem zavěšeným na větvi stromu sedí nahá dívka se šňůrou perel na krku. Vpravo Venuše, nahá, leží na červené drapérii, za ní sedí Adonis. V popředí toulec se šípy, luk. Kolem dvojice dva putti (věnec, luk). and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Závěsná nástropní malba (olej na plátně). Figurální výjev v oblacích s motivem architektury. Zobrazeny jsou dvě scény z příběhu o Trojské válce: Svatba Pélea a Thétidy a Paridův soud. Z oblak slétá bohyně Sváru Eris, v ruce drží hada. V pravé polovině obrazu scéna svatební hostiny. U prostřeného stolu sedí svatebčané a olympští bohové - Jupiter s korunou na hlavě, sedí na tůně, vedle něho orel. Vedle něho sedí Herkules se lví kůží přes hlavu. Za ním stojí Diana. Vzhůru k Erinii se dívá Neptun, v ruce drží trojzubec, na hlavě věnec z chaluh. Proti Jupiterovi sedí Thetis, nad její hlavou drží amor květinový věnece, nad nimi v oblacích Hymen. Kolem stolu další svatebčané, v popředí zlatý vůz s pávy, žena a mladík? V levé části plátna stojí tři bohyně - Venuše, Minerva (kopí, štít, přilba) a Juno, před nimi sedí Paris s jablkem v ruce, dva psi a Merkur., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 62-66., and Autorem koncepce výzdoby byl F. A. z Freenthalu. Kompozice Paridova soudu, sedící Paris, vedle něho Merkur a před ním stojící trojice bohyň, nevybočuje z tradičního formálního schematu (má velmi blízko kupříkladu k obrazu Hendricka van Balen (1599), scéna slavnostní hostiny bohů je omezena jen na hlavní postavy, které jsou nezbytné pro ilustraci příběhu.
Nástropní freska ve štukovém rámu, figurální scéna v krajině. V popředí vpravo klečí Paris, podává Venuši jablko, před Venuší stojí Amor s lukem. Za Paridem Merkur (okřídlená čapka, kacudeus), za Venuší Juno s pávem, po pravici Venuše nahá Minerva (štít s hlavou Medúzy, kopí, helma). Nad Venuší se vznáší putto s věncem., Hosák, Zemek 1981#, 195., and Autor maleb není uveden, uváděn je pouze B. Fontana, který prováděl štukovou výzdobu stropů v několika místnostech na zámku.
Mědiryt (374 x 1130 mm). Příprava na svatbu. Tři skupinové kompozice. Vpravo Mars a Venuše v lázni. Před vchodem do jeskyně, ve velké mělké nádobě, stojí Mars a Venuše, jsou obklopeni putti, kteří je omývají a osušují, z levé paže Marta svléká Amor (křídla, toulec) jeho šat a zbroj. Uprostřed panelu je hostina - prostřený stůl, k němu přichází Merkur, u stolu stojí Venuše a vedle něho sedí opilý Silén s Fauny, kolem Fauni a nymfy připravují hostinu. Za stolem dvě Hóry, které pozorují dva Satyři, rozhazují květiny na stůl, za nimi pergola a tribuna s hudebníky (trubka, činely, lyra, roh). V popředí říční bohyně se dvěma nádobami s vytékající vodou (prameny). Na levé straně prostředního obrazu stůl s vystavenými nádobami, vedle stolu z pravé strany stojí velbloud a osel, před ním stojí Bakchus (věnec z révy, miska, kozel) a malý Satyr s tygry. Z levé strany stolu slon, před ním sloužící s měchem vína. Na zemi tygři, nádoby s vínem.Při levém okraji obrazu vedle stolu křeslo, na něm sedí Apollón (na zemi had) obklopený Charitkami (?). Jedna z žen sedí u jeho nohou a opírá se o křeslo. Za křeslem žena s košem ovoce (Pomona ?), vedle ní druhá (drží větev révy). Před Apollónem klečí třetí žena, Flóra (?) a nabízí mu ošatku s plody a květinami, druhá ošatka leží vedle ní na zemi. Za Apollónem, v průhledu do krajiny, průvod exotických zvířat a Neptun. Směrem k okraji, kde je v temném zákoutí zobrazena stará žena, kráčí Vulkán. Nad skupinou v oblacích okřídlená postava troubící na roh., Zlatohlávek 1997#, 185, č. 106., and Do sbírek NG převedeno roku 1945 ze zámku Libochovice. Libochovická sbírka grafických listů vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Upravil a vydal A. Caranzanus (1613). Slepeno ze tří částí. Rytina je kompilována podle některých výjevů, které navrhl Giulio Romano pro výzdobu severní (Mars a Venuše), jižní a západní stěny sálu Psýché ("Camera di Psiche") v Palazzo Te v Mantově.
Bronz statue: Adonis (naked) strides with a catched hind on his shoulders, by his legs a dog. He bends down to Venus. Naked Venus sits on a tree stump, she raises her right hand to Adonis, in her left she holds a wreath. In Wallenstein's time an elaborate Neptun fountain stood in front of Sala Terrena, which was complemented by four bronze sculptural groups on marble bases which stood between the fountain and Sala Terrena. Laocoon and the Wrestlers were probably standing side by side, the former symbolizing punished impiety and the latter defeated revolt. To the left of the group with Laocoon, in which resistance was condemned, the group with Venus and Adonis could have stood, in which the advantages of forethoughtful submission were celebrated. The group of Venus and Adonis would form a couple with the group of Bacchus and the little Satyr celebrating the blessings of the epoch of peace. The playful fight of Bachus and Satyr would form a contrasting pair with the deadly fight of Wrestlers at the opposite end of the row., Fučíková, Čepička 2007#, 443-444 (Eliška Fučíková), and Over a hundred-year period around 1600, Venus and Adonis was a very fashionable theme in painting and we often find it in the Prague Court art of Rudolf II. Two moments were most often illustrated from the myth, Venus trying to stop Adonis departing for the fateful boar hunt and Venus lamenting his death. The representation of Adonis' departure was noticeably stereotyped; we see again and again a sitting Venus trying to embrace Adonis who walks away, in this way Adrian de Vries represented the couple in 1621 (Bückenburg, today Berlin). The Prague statue seemingly conforms to this type, because Venus is also represented on the ground and she raises her hands towards the walking Adonis. But Adonis is not departing, he is returning from a successful hunt with game over his shoulder. Adonis' triumphal return was highlighted by the wreath in Venus' raised hand, which occupies a central position in the group. In Wallenstein's time the standard allegorical reading of the Adonis myth was centred on the hero's refusal of divine counsel, his departure from Venus and its tragic consequence (Mander 1602, 88v). This makes Adonis a perfect counterpart to Laocoon, who also did not obey and had to pay for it. But Prague's Adonis is safely returning from a hunt with a stag on his shoulders and Venus greets him with a wreath, because he did exactly what he had advised him. In depictions of Adonis in 16th and 17th century we do not find other examples of Venus with a wreath or the motif of hero's return from hunt with a small animal on his shoulders. It seems as if Adriaen de Vries reversed the traditional iconographical type, but retained its political message. The tamed Adonis obeys his divine master and is justly rewarded, or, when we translate it into contemporary political terminology, the obstinate rebel is turned into a dutiful subject. It is possible to imagine the statues of Laocoon and the Wrestlers standing side by side in the Wallenstein garden, the former symbolizing punished impiety and the latter defeated revolt. Next to the group with Laocoon, in which resistance was condemned, the group with Venus and Adonis could have stood, in which the advantages of forethoughtful submission were celebrated, in Czech lands very topical theme after the defeat of Czech estates in 1620.
Stříbrná medaile: Na reverzu Paris (frygická čapka) předává jablko nahé Venuši, u jejích nohou stojí Amor. Nad Venuší ve vzduchu putto, který ji korunuje vítězným věncem. Napravo nahá Juno (čelenka) s pávem u nohou, a téměř nahá Minerva (přilba, oděv pod ňadry a přes boky) se sovou u nohou. V popředí říční bůh, za ním Merkur (okřídlená čapka, caduceus). Výjev se odehrává v otevřené krajině, na obzoru kopec s tvrzí na vrcholu, na nebi Sol se slunečním vozem., Fučíková 1997#, II/55, and Na averzu Jupiter s orlem a bleskem sestupuje k ležící Danaé, služebná sbírá zlaté mince padající z nebes. Antický mýtus je i na reverzu prostředkem k moralizující poselství. Po formální stránce se Vermeyen inspiroval Paridovým soudem Hanse von Aachena z roku 1585 (Douai), k jehož popularitě přispěla Sadelerova grafická reprodukce z roku 1589.