Mědiryt (19, 3 x 15, 3 cm). Figurální výjev v kvetoucí zahradě s motivem sochařsky pojatého schodiště, které zdobí erby rodu Binago. V popředí vyrůstá ze země ověnčená Flora, která podává putti cibulky narcisů a tulipánů, po její pravici žena, která se proměňuje v jabloň, po její levici stojí Binago s rozvinutým svitkem. Nad zahradou se vznáší putto s nápisem a prstenec zvěrokruhu v čele se znamením blíženců. Nad prstencem druhý putto nesoucí nápisovou pásku. and Rytina podle předlohy Karla Škréty. Frontispis knižních tezí Jana Antonína Binaga, knižní výtisk tezí bez frontispisu je uložen v Národním archivu v Praze (sbírka Wunschwitz - tisky, inv. č. 71). Škréta se patrně inspiroval ilustracemi G. B. Ferrariho (Hespetides..., 1646).
Lept (31, 1 x 19, 3 cm). V horní části kompozice zleva: Pomona za pomoci putti plní roh hojnosti ovovem, vedle ní stojí Ceres se srpem v ruce, přehlíží obilné pole. Vpravo putto ošetřuje vinici, Bakchus si prohlíží hrozny vína, v popředí výjevu Saturn s kosou, v pozadí oráč. Nad skupinou se vznáší orlice se svitkem v pařátech. V dolní polovině kompozice sedm sedících ženských postav s hradebními korunami na hlavách a nádobou s vytékající vodou v rukách - šest žen jsou personifikace moravských mest: Brno, Olomouc, Jihlava, Nové Město, Znojmo a Uherské Hradiště. Sedmá žena je bohyně Matky Země Gaia. Vlevo znak s moravskou orlicí, vpravo erb svobodných pánů Podstatských z Prusinovic. and Zelenková 2009#, 52-53, čk. 17.
Nástěnná malba. Část nedochované výzdoby stropu biskupské rezidence. Uprostřed ve štukové kartuši figura nahého okřídleného chlapce s přilbou, kolem těla vlající drapérie, v pravé rtuce pochodeň, v levé kniha. Nad hlavou génia v oblacích je vozové kolo s loukotěmi, v nich je vpletena nápisová páska. Centální motiv lemují čtyři menší kartuše s putti držícími hudební nástroje (loutna, housle, kastaněty, triangl)., Togner 2010#, 55., and Výzdoba stropu není zachována ve své původní podobě, roku 1899 byla restaurována a částečně přemalována. Ve svém celku je alegorií poznání.
Mědirytina (29, 2 x 20, 3 cm). Frontispise díla Tomáše Pešiny z Čechorodu Mars Moravicus. Uprostřed kompozice sokl s latinským nápisem (název díla) s na něm ležící knihou, u soklu stojí vlevo Mars (zbroj, kopí) a vpravo Chronos. Chronos pojídá ucho, v pravé ruce drží přesýpací hodiny a v levé kosu, levicí přidržuje znak Moravy, který Mars ničí svým kopím. Nad skupinou se vznáší putto s nápisovou páskou, v pozadí část ruiny architektury., Zelenková 2009#, 100-101., and Ilustrace evokuje citát z Ovidia: čas, požírač věcí, ucho, které pojídá Chronos je podle C. Ripy sídlem paměti (Memoria). Výjev je alegorií ničivého vlivu války a času na historickou paměť.