Search

Start Over Rights autorská práva www.olympos.cz Subject ritratto Date Unknown

12. Jindřichův Hradec, portrét

Creator:
anonym
Publisher:
z Hradce, Jindřich IV.
Type:
malba nástěnná
Subject:
ritratto
Description:
Na stěně mariánské kapličky Starého paláce nástěnná malba s podobiznami. Jindřich IV. z Hradce se modlí spolu se svými třemi manželkami (Alžběta ze Šternberka, Anežka z Cimburka, Magdalena z Gleichenu) k P. Marii., #, and Zobrazený má portrétní rysy a je zobrazen ve větším měřítku, než bylo až do té doby obvyklé.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

13. Kaceřov, iluzivní malba

Creator:
anonym
Publisher:
Gryspek, Florián
Type:
malba nástěnná
Subject:
úhelník, ritratto, prospettiva, and veduta
Description:
V jižním křídle je na východní straně velká síň, jedna z hlavních reprezentačních prostor vily. Pod stropem je po celém obvodu zdi dochován pruh nástěnné malby. Na každé stěně je ve dvou obdélnících oddělených květinou ve váze úponka s plody a květy na modrém pozadí. Květinové vázy jsou rovněž v rozích. V úponkových vlysech jsou namalována iluzivní kruhová okna s modrou oblohou. Okny do sálu nahlížejí muži a ženy, z nichž jsou vidět jenom busty. Na západní stěně je nalevo vousatý muž s přilbou na hlavě v plášti sepjatém na prsou a žena s vlasy svázanými v uzel v plášti s kožešinovým límcem (jsou od sebe odvráceni). Na severní stěně je nalevo vousatý muž v turbanu a tunice s ozdobným lemem, napravo je zobrazen k němu obrácený vousatý muž s přilbou na hlavě a trojúhelníkem přes rameno, jedná se tedy o architekta. Na východní stěně je nalevo vousatý mladík v plášti sepjatém na prsou (na hlavě má korunu?) a napravo dívka v plášti sepjatém na rameni (jsou obráceni k sobě). Na jižní stěně je nalevo dívka s dlouhými vlasy a nízkým kloboučkem na hlavě a napravo žena s šátkem na hlavě, který jí splývá na záda, je zobrazena v tříčtvrtečním pohledu. Architekt představoval buď tvůrce vily, jehož jméno neznáme, nebo nějakého slavného představitele této profese. V úvahu přichází Paolo della Stella nebo Bonifác Wolmut. Gryspek minimálně od roku 1540 zastupoval panovníka v jednání s královskými architekty (APH, DK č.i. 43 kart. 1.). V roce 1884 Sedláček (1905, 114) nalezl v zámku celou řadu fragmentů vnitřní výmalby, byly zde místnosti s malbami krajin s architekturou a figurami, dále namalované architektonické články (vlys a triglyfy s metopami) a v jedné místnosti byly nade dveřmi nakresleny tulipány. and Jeden z prvních dokladů zábavné mystifikace v rezidenční architektuře českých zemí. Iluzivně namalovaná okna s postavami nahlížejícími do sálu sugerují představu vysoko umístěného ochozu, který obíhá okolo celého obvodu stavby. Takový ochoz s okny do sálu těsně pod stropem skutečně existoval ve Vladislavském sále královského paláce v Praze, který tu tak mohl být připomenut. Postavy navíc patrně představovaly konkrétní osobnosti, protože se mezi nimi nachází i architekt, jehož profese je jednoznačně určena pomocí úhelníku (snad Paolo della Stella nebo Bonifác Wolmut). Ze Sedláčkova popisu vyplývá, že na Kaceřově se rovněž nacházela místnost, jejíž stěny byly iluzivně prolomeny malbou zobrazující krajinu se stavbami a figurami, jedna z prvních v českých zemích. Podle tohoto popisu se tu rovněž nacházel jeden z prvních dokladů namalovaného architektonického článkoví v interiéru a jedno z vůbec nejstarších zobrazení tulipánu v evropském umění.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

14. Karlštejn, Kostelní věž, nástěnná malba

Creator:
anonym
Publisher:
Karel IV.
Type:
malba
Subject:
ritratto
Description:
Malby ve třech místnostech věže. Portrét Karla IV. na stěně spojující oratoř s kapitulním kostelem P. Marie, v soukromé oratoři (původní kaple P. Marie) votivní obraz Madony s Karlem IV. a Annou Svídnickou, dekorace jižní stěny kostela P. Marie., Bažant 2000#, 153-154., and Hlavní úlohou portrétu panovníka byla oslava vladaře a jeho rodu. Na karlštejnských freskách se Karel IV. objevuje velmi často jako donátor. Na stěně spojující soukromou oratoř, kapli P. Marie v tzv. Kostelní věži, s kapitulním kostelem je portrét Karla IV. v životní velikosti - císař tak byl trvale přítomen bohoslužeb hradní kapituly založené 1357. V Karlově soukromé oratoři je zobrazena Madona s adorujícím Karlem IV. a Annou Svídnickou. Obraz je zajímavý tím, že nezobrazuje pouze panovnický pár při soukromé bohoslužbě, ale vyjadřuje Karlovu tezi o božském původu jeho moci, čímž měla být zajištěna jak jeho nezávislost na papeži, tak pokračování jeho dynastie na císařském trůně. Císař a císařovna klečí se sepjatýma rukama, které berou do svých rukou P. Marie (královniny) a Ježíš (královy). Toto gesto bylo odvážnou inovací, neboť byl do sakrálního kontextu uveden prvek převzatý ze soudobé světské praxe, gesto totiž stvrzovalo udílení léna. Svědky této investitury není na karlštejnské fresce nikdo menší než sv. Petr a Pavel, kteří jsou zobrazeni po straně niky. Na protilehlé straně oratoře je zobrazen další Karlův portrét zdůrazňující jeho nikým nezprostředkovaný vztah k císařské hodnosti, je zde totiž zobrazen výše zmíněný dvojportrét císaře a královny-matky uctívající kříž, jenž evokuje schéma "exaltatio crucis" císaře Konstantina a sv. Heleny. V kapitulním kostele P. Marie na jižní stěně v horním pásu sv. Trojice adorovaná Karlem IV. s manželkou, ve středním pásu jsou ostatkové scény: Karel získává od francouzského dauphina (?) relikvii dřeva kříže a dvou trnů z Kristovy koruny, Karel IV. získává od Pierra de Lusignan (?), jeruzalémského a kyperského krále relikvii a konečně Karel u svého ostatkového kříže. Nejbližší analogie těchto zobrazení najdeme v Benátkách, v zobrazeních příběhu získání relikvie Sv. Marka na mozaikách baziliky sv. Marka. Na východní stěně kostela P. Marie na Karlštejně jsou v řadě proroků figury prvních dvou manželek Karla IV. Vedle těchto explicitních portrétů jsou na karlštejnských malbách kryptoportréty, což byl antický žánr, který byl obnoven teprve ve 13. století. Již výše byla řeč o zobrazení Karla IV. jako Konstantina Velikého, v okenním výklenku kaple Sv. Kříže z doby před rokem 1367 je zobrazen jako nejmladší z králů, Baltazar, ve scéně Klanění tří králů. V této souvislosti je nutné rovněž zmínit kryptoportrét Karla IV. jako kněžského krále Melchisedeka ve Vyšehradském antifonáři a kryptoportrét dcery Karla IV. a manželky rakouského vévody Albrechta III., Alžběty, jako Madony (Vídeň, soukromá sbírka).
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

16. Kroměříž, Obrazárna, Bojovník před Jupiterem

Creator:
anonym
Type:
malba (olej na plátně)
Subject:
bolt of lightning, crown, cuirass, eagle, helmet, sword, Iuppiter, putto, and ritratto
Description:
Olej na plátně (115 x 205 cm): sedící Zeus (koruna, plášť okolo pasu), v ruce má křídlené blesky, za ním orel. Před bohem pokleká muž v antikizující zbroji (meč u pasu), hemma a halapartna leží před ním. Nad bojovníkem v oblaku putto., Togner 1999#, s. 386, č. 383., and Bojovník má portrétní rysy, maloval ho někdo jiný než Jupitera.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

19. Kutná Hora, sv. Barbora, Příchod Sibyly

Creator:
Mistr Smíškovské kaple
Publisher:
Smíšek z Vrchoviště, Michael
Type:
malba nástěnná
Subject:
Sibylla and ritratto
Description:
Nástěnná malba na za západní stěně. Zobrazen je Trajánův soud a nad ním Příchod Sibyly (královny ze Sáby) ke králi Šalamounovi, patrně kryptoportrét Vladislava II. Sibyla jde potokem Kedron, protože poznala, že ze dřeva lávky bude zhotoven Kristův kříž. Královna je bosá, pravá noha lidská, levá v podobě husí nohy. Malíř pocházel patrně z Nizozemí a vyškolen byl v umbrijské oblasti (Urbino)., Vacková 1971#., Stejskal 2001#, s. 108., and Stejskal 2001, s. 108-109: Sibyly byly od 8. století před Kristem věštkyně v Erythrai v Malé Asii, pak podle Homéra ve věštírně, kterou v Delfách založil Apollon (Apollon nejdříve musel zabít draka Pythona, proto též jako bůh věšteckého umění nazýván Pythonem, Sibyla - pythonissa). Podle orákulí, která Sibyly vykřikovaly v extázi skládali kněží řecké hexametry, které zapisovali do knih, tak vznikly sibylské knihy později přenesené do Říma, kde uloženy v Apollonově chrámu na Kapitolu. V 6. století texty sestaveny do sbírky židovsko-křesťanských orálulí psaných řecky. Tyto texty ovlivnily středověkou literatutu i výtvarné zpracování středověkých maleb a iluminovaných rukopisů. V Čechách byla takovou domácí Sibylou kněžna Libuše, poprvé u kronikáře Kosma (1045 - 1125): Lybissa, tj. Sibyla lybijská.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

20. Kutná Hora, sv. Barbora, Sibyla a Augustus

Creator:
Mistr Smíškovské kaple
Publisher:
Smíšek z Vrchoviště, Michael
Type:
malba nástěnná
Subject:
koruna císařská, Augustus, Sibylla Tiburtina, ritratto, and allegoria
Description:
Nástěnná malba na východní stěně. Zobrazeno je Ukřižování a nad ním Sibyla a Augustus, patrně kryptoportét Vladislava II. Sibyla věští Augustovi příchod Ježíše, který je s P. Marií zobrazen na nebesích. Augustus před Ježíšem pokleká a odkládá korunu a žezlo. Malíř pocházel patrně z Nizozemí a vyškolen byl v umbrijské oblasti (Urbino)., Poche 1978#, s. 190- 91., and Ve výzdobě Smíškovské kaple se patrně objevuje i politická alegorie. Prostřední muž ve votivní scéně, patrně Michal Smíšek, míří ukazovátkem na císařskou korunu, která je ve výjevu se Sibylou umístěném na východní stěně kaple. Leží na zemi vedle Augusta, čímž je zdůrazněn její symbolický význam jakožto ztělesnění císařské hodnosti. Vazbu mezi ukazovátkem na čelní stěně a korunou na východní stěně zdůrazňuje žezlo, které je vlastně pokračováním ukazovátka, s nímž je rovnoběžné. Výjev má patrně politický podtext: oslavuje Vladislava jakožto příštího císaře a tedy druhého Augusta. To je také důvod, proč byl výjev umístěn tak, aby byl dobře viditelný z lavic v hlavní lodi.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz