Budova v eklektickém stylu byla vyzdobena mnoha uměleckými díly v tradici antického umění. Na střeše a v interiéru sochami (Géza Maróti, Ede Telcs, György Vastagh, József Róna), ve vstupní hale skleněnými mozaikami (Miksa Róth). Stará budova byla v roce 1927 rozšířena podle plánů architekta Imre Francseka ml. V zadním traktu areálu byly zbudovány veřejné venkovní lázně se třemi bazény lemované dvojitou kolonádou se střešní terasou. Vně budovy bylo umístěno několik plastik inspirovaných antikou a uvnitř areálu, podél středového obdélného bazénu, bylo umístěno ještě několik sousoší.Plastická výzdoba hlavního průčelí starší budovy. Na střeše, nad vchodem do tzv. Cziglerova křídla, dominují novobarokní bronzové plastiky. Osm postav jedoucích na hřbetech mořských oblud. Neptun držící trojzubec jede na mořské obludě (přední část těla kůň, zadní část těla rybí ocas), na dalších mořských obludách jede sedm Néreoven. Nad bočními vchody je umístěna plastika labutě., Medvey 1939, s. 97; Meskó 2001, s. 33-38., and Umístění boha moří Neptuna ve společnosti Néreoven, mořských nymf dovádějících na mořských obludách (kůň s rybím ocasem), na střeše lázeňského komplexu odpovídá funkci budovy, která je úzce spojená s vodním světem. Na lázeňských budovách jsou také zpravidla nad vchodem umísťovány labutě.
Budova v eklektickém stylu byla vyzdobena mnoha uměleckými díly v tradici antického umění. Na střeše a v interiéru sochami (Géza Maróti, Ede Telcs, György Vastagh, József Róna), ve vstupní hale skleněnými mozaikami (Miksa Róth). Stará budova byla v roce 1927 rozšířena podle plánů architekta Imre Francseka ml. V zadním traktu areálu byly zbudovány veřejné venkovní lázně se třemi bazény lemované dvojitou kolonádou se střešní terasou. Vně budovy bylo umístěno několik plastik inspirovaných antikou a uvnitř areálu, podél středového obdélného bazénu, bylo umístěno ještě několik sousoší.Zadní vchod - průčelí. Boční nika: postava nahé dívky, přes záda jí splývá drapérie, v pravé ruce drží nádobu na vodu (Danaovna).Vstupní schodiště, po stranách delfín na zádech mu sedí puto troubící na mořskou mušli, vlevo i vpravo na soklu stojící nahá dívka s drapérií přehozenou kolem beder (alegorie Krásy, Venuše). Zadní vchod - vstupní hala, interiér. Naproti vchodu po levé straně nika se stojící postavou nahé dívky, přes klín přehozená drapérie, levá ruka pozdvižená na čelo, levá noha se opírá o nádobu (Venuše). Na zdi proti vchodu po levé straně štukový reliéf - uprostřed na vlnách stojící Neptun s drapérií přehozenou přes rameno, v pravé ruce trojzubec, po jeho obou stranách puto na delfínu, jeden troubí na mušli, druhý se drží trojzubce. Na zdi proti vchodu po pravé straně štukový reliéf - uprostřed Venuše vystupující z mušle, po jejích obou stranách puto na delfínu, jeden hraje na kytaru, druhý na loutnu. Po pravé straně vchodu druhá nika se stojící postavou nahé dívky upravující si vlasy do uzlu (Venuše).Na okraji delší strany venkovního bazénu, proti vchodu do areálu, jsou umístěna tři sousoší. Uprostřed Venuše vystupující z mušle, obklopená vodními nymfami, po stranách dva delfíni s Tritóny na hřbetech. Na kratší straně vpravo od vchodu sousoší Lédy s labutí., Medvey 1939, s. 97; Meskó 2001, s. 33-38., and Všechny výjevy jsou inspirovány antickou mythologií, některá díla jsou přímo odvozena od antických sochařských typů. Dívku s nádobou nesoucí vodu do lázně, je možné interpretovat také jako bájnou nosičku vody - Danaovnu. Báje vypráví o padesáti královských dcerách krále jménem Danaos, které spáchaly vraždu a za trest musily v podsvětí nabírat vodu do bezedného sudu. Téma bylo velmi oblíbené v 19. století a v secesním sochařství a malířství.Postavy několika nahých dívek před vchodem do lázní je možné spojovat s postavou Venuše. Postava Venuše je také několikrát zopakována v reliéfu i jako volná plastika. Obě dívky v nikách jsou inspirovány antickými zobrazeními odpočívající Venuše, nebo Venuše v lázni, někdy s gestem úpravy vlasů.
Nárožní dům, "Polyák-ház" s bohatou dekorativní fasádou nad okny 1. patra malované figurální výjevy. Na fasádě hlavní třídy mořský thiasos: uprostřed vlysu nahá dívka (Amfitríté ?) ve stylizované mušli, kolem ní tritoni, Neptun (?) Néreovny. Boční fasáda thiasos s Bakchem, nebo triumf Bakcha: zleva kentaur a nymfy, jedna z nich drží ve vztyčených rukách věnec, uprostřed Bakchus na voze v levé ruce thirsos, v pravé misku, u nohou mu leží Ariadna ?, vpravo ověnčený býk, siléni a nymfy., Ráday 1998, s. 84, 307; Demsky 1999, s. 257., and Thiasos byl již od antiky symbolickým vyjádřením bohatství a hojnosti. Výzdoba nároží na fasádách představuje obě formy tohoto antického námětu - mořský a bakchický thiasos.
Čtyřpodlažní nájemní dům, na fasádě přízemí v klenácích klenebních oblouků oken terrakotové reliéfy hlav s různými atributy: vousatý muž, pod hlavou oheň v tiglíku a vavřínové větévky (Jupiter ?), žena s holubicí (Pax nebo Ctnost ?), mladý muž s kovadlinou a plameny (Vulkán), hlava mladého muže s okřídlenou čapkou na hlavě, pod ní lodní kýl (Merkur), dívka s vavřínovým věnce na hlavě, na krku náhrdelník z mušle a perel, pod ní mořské vlny (Venuše). and Déry 1991, obr. 84-86.
Ve dvoře Dolního zámku kašna s figurou Tritóna troubícího do mušle., Poche 1977#, 57--62., Anděl 1984#, 29-33., and Novodobý odlitek podle sochy Adriaena de Vries, zapůjčen ze sbírek NG v Praze.
Olejomalba na desce (28, 9 x 23, 2 cm): polonahý Neptun (vousy, trojzubec), nahá Thetis, za ní Amor (luk), na voze taženém mořskými koni. Okolo Tritóni troubící na mušle a píšťalu, vpravo dole Tritón veze na hřbetě nahou Nymfu, u níž putto. Dva putti letí ve vzduchu před vozem., Kaufmann 1988#, 20.44., and Podle nápisu byl obraz darem příteli. Podle Sprangerovy předlohy udělal Jacob Matham roku 1614 grafický list (Bartsch 204). O tom, že se s Thetis chtěl oženit Jupiter i Neptun, se zmiňuje Pindaros v osmé isthmijské ódě z roku 478 před Kristem (8, 28-38). Neptuna objímajícho Thetidu v přítomnosti Amora zobrazil Perino del Vaga, Jacopo Caraglio v letech 1530-1570 podle kresby vytvořil rytinu (Bartsch 30).
Ve druhé místnosti vlevo od vchodu za místností ve vstupní věži nástropní freska, v obdélném štukovém rámu figurální scéna v krajině. V popředí sedící dívka a před ní klečící stařena, na zemi mušle a různé plody, v průhledu vpravo ohradní zeď zahrady s brankou a postavou, která do ní vchází. and Poche 1977#, s. 318-319.
Er befindet sich im Stadtteil Friedrichstadt im ehemaligen Französischen Garten des Palais Brühl-Marcolini, dem heutigen Krankenhaus Friedrichstadt. Der Brunnen wurde ab 1744 durch Lorenzo Mattielli nach Plänen von Zacharias Longuelune errichtet.
Olejomalba na dřevě (73 x 52 cm): dole uprostřed Amor se zapálenou pochodní, na schodech pod jeho podstavcem mušle a bodláky, u podstavce nalevo roh hojnosti s květinami a napravo delfín. Okolo dvojice bojujících zvířat (opice, býci a další). Nalevo odjíždí od Amora jezdec na koni. Napravo objímající se pár Fauna a Nymfy, vedle další pár, ale Fauna napadl jiný Faun. V pozadí na skále hrad. Ve středním pásu dvojice božstev, nekteří s číšemi v ruce, nalevo Flora (věnec z květin, vavřínový věnec v ruce) a Herkules (lví kůže). Nad nimi další božstva, nalevo sedí okolo stolu. Nahoře Amorové odnášející atributy bohů (meč, Herkulův kyj, štít, Jupiterovy blesky, Bakchův thyrsos)., Preiss 1973#., Mellion 1997#, 6-7., and Obraz je identifikovaný s obrazem s názvem "Amor omnibus idem," který zmínil životopisec Karla van Mandera (Bredero 1986, 329: Noch deedt hem Ian van Wely maken een Bad-stove, en een Amor omnibus Idem/ Dále si u něj objednal Jan van Weely obrazy "Lázeň" a "Amor omnibus idem"). Tento obraz mohl být součástí pražské sbírky Rudolfa II., v jejímž inventáři z roku 1621 je uveden "Ein Triumph vom Cupido vom Carl van Mander (Orig.)" (Zimmermann1905, č. 19421/828). "Amor omnibus idem" je citát z Vergiliovy básně Georgica (3, 244). Obraz ilustruje v dolní části moc Amora na zemi a ve vodě, v horní části demonstruje, že i bohové jsou před ní bezmocní - Amorové jim odnášejí jejich atributy.
Kašna (Danubius-kút), původně roku 1883 instalována na Kálvin tér (u Národního muzea), roku 1944 těžce poškozena a rozebrána, 1955 - 1959 restaurována (Dezső Győri). Jediná originální dochovaná plastika z původní kompozice je dnes ve dvoře domu č. 9 na Kálvin tér. Kašna je třípatrová, na vrcholu postava vousatého muže, jedna noha spočívá na delfínovi, v ruce drží veslo (personifikace Dunaje), na bázi pod mísou fontány tři sedící ženy - personifikace řek:Žena s překříženýma nohama držící síť s rybami - Tisza; žena s nohou spočívající na nádobě, v náručí a ve vlasech mušle - Dráva; žena s vavřínovým věncem na hlavě - Száva., Budapest köztéri 1987, č. 93; Déry 1991, s. 35; Buza 1994, s. 35 - 38., and Kašna (Danubius-kút) je sochařskou alegorií největších maďarských vodních toků. Dunaj může být chápán jako symbol otce města, stejně jako Tiber v Římě (Vergil, Aen., VIII, 31 -67), socha je zde obdobně zpracována do podoby starého muže. Personifikace říčních božstev je antickým přínosem, tato božstva jsou však v řecké mythologii vždy mužského rodu, později byla zobrazována na římských mincích, od renesance jsou alegorie řek nejčastějším výzdobným prvkem fontán.