Olej na mědi (24 x 32 cm): Faun (kozí nohy, věnec, kůže přes ramena) hraje na syrinx a pozoruje nahou Nymfu, které její družka rozčesává vlasy hřebenem. Nalevo ověnčený Faun drží kozu tak, aby chlapec mohl pít mléko z jejího vemene. Napravo Faun nalévá z měchu do picího rohu Nymfě, kterou objímá Faun, uprostřed vzadu nese Faun Nymfu na zádech přes potok. Výjev se odehrává u potoka na lesním palouku, v poadí dům., Fučíková 1997#, I/36., and Výjev neilustruje žádný konkrétní mýtus, ale evokuje idylický život Faunů a Nymf, kteří žijí ve shodě navzájem i s přírodou, s níž dokonale souzní.
Temperová malba na plátně, je vsazená do stropu. Figurální kompozice v kruhovém medailonu tvořeném vavřínovým věncem. V oblacích postava Saturna, na hlavě má věnec s plody, kolem jeho těla se svíjí had, v levé ruce drží přesýpací hodiny, podává ruku dolů pod mraky mladé ženě. Ženu pronásledují hadovité stvůry a stará žena s povislými ňadry., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Ikonografie výjevu ve Schwarzenberském paláci byla dosud interpretována jako Chronos vyvádí Proserpinu z podsvětí (Poche, Preis 1973, Vlček 2000). Patrně se však jedná o alegorický výjev zobrazující Čas odhalující Pravdu. Chronos-Saturn osvobozuje svou dceru Pravdu z temnot do zářivého dne, ze spárů Lži a Závisti. Ikonografické téma bylo často zpracováváno i později (Poussin) a jeho skrytý význam jasně vysvětluje latinský text na titulním listu Atlantidy Francie Bacona "Tempore Patet Occulta Veritas" (Čas odhaluje skytou Pravdu), London 1626.
Olej na plátně (163 x 117 cm): Moudrost s rysy Minervy (stylizovaná antická zbroj, přilba) má odhalená ňadra, v pravé ruce drží kopí a v levé provaz, kterým spoutala Nevědomost (nahý muž) ležící bezvládně pod její levou nohou. Moudrost se dívá na puto nalevo, který jí klade na hlavu vavřínový věnec. Napravo slétá putto s palmovou ratolestí. V popředí nalevo Bellona (zbroj, maršálská hůl), napravo Historia (vavřínový věnec) píšící do knihy. Za Bellonou a Historií zástup žen personifikujících vědy s atributy (sférický astroláb, svitek, kružítko)., Fučíková 1997#, no. I/84, and Výjev měl patrně politický podtext, oslava císaře Rudolfa II. a jeho vítězství nad Turky. K popularitě obrazu výrazne přispěla rytina z let 1598-1600 (Praha, NG, Sadeler, Triumf Moudrosti).