Tapiserie, 415 x 490 cm. Bitevní scéna na moři. V popředí římská veslice s vojáky útočícími na Antonia stojícího na palubě plachetnice, za ní záď odplouvající lodi s prchající Kleopatrou. V průhledu útočící Římané. and Bažantová 1990, 204.
Tapiserie, 416 x 334 cm. Figurální výjev v krajině na pozadí otevřeného stanu. Kleopatra přijímá vyslance římského senátu Dellia., Bažantová 1990#., and Jeden kus ze série tapiserií s námětem z římské historie - Antonius a Kleopatra. Audiencí u královny začíná příběh inspirovaný líčením Plútarcha.
V době pobytu krále Vladislava Jagellonského (1497) jsou v inventáři Katedrály sv. Víta zmíněny tapiserie, které daroval katedrále (Podlaha-Šittler, 1903, s. XCIV). Tapiserie s námětem historie císařů Tita a Vespasiána byly zavěšovány v chóru katedrály pouze o Velikonocích a na svátek sv. Václava. Tímto darem král následoval čin Karla IV. Lucemburského, který se svou chotí rovněž daroval katedrále mnoho závěsů (ale jen s ornamenty, ztraceny za husitských válek). Tento dar katedrále je vyjímečný tím, že se jedná o zobrazení římské historie, ale také tím, že do té doby v Čechách nejsou doloženy žádné konkrétní tapiserie (snaha Jiřího z Poděbrad uvést do Prahy francouzské tkalce byla marná), ale z doložených posledních vůlí pražských měšťanů, nebo také výzdoby radnice roku 1509 (cit. Herain-Teige 1905, s. 267) v době návštěvy Ludvíka a Jiřího vévody Sasského na dvoře Vladislava za jeho krátkého pobytu v Praze (sídlil v Budě). V případě daru katedrále se patrně jednalo o tapiserie objednané v Bruselu. and Hořejší 1979#, s. 149.
Tapiserie (411 x 540 cm). Figurální scéna na mořském břehu. K pobřeží přiráží veslice, z ní vyskakují Římané a pronásledují Antonia prchajícího po břehu na koni. V oblacích nad veslicí volavky, jedna drží v zobáku hada., Bažantová 1990#, 204-205., and Tento výjev je jedním ze série bruselských tapiserií Historie Antonia a Kleopatry. Autorem kresebných návrhů (kol. roku 1650) byl Justus van Egmont (1601-1674), tkána byla v dílně Geraerta van Streckena a Iana van Leefdaela mezi lety 1650-1677). Série byla pravděpodobně zakoupena pro arcivévodu Leopolda Viléma v době jeho pobytu v Bruselu a pak byla součástí jeho sbírek. Od toku 1785 byla vedena v inventáři Pražského hradu v počtu osmi kusů až do roku 1876, kdy byla odvezena do Vídně. Po vyhlášení Československé republiky se cyklus vrátil na Pražský hrad (kromě výjevu Triumf Antonia a Kleopatry). K bruselskému cyklu tapiserií srov.: Standen, E. A., European Post-medieval Tapestries and Related Hangings in the Metropolitan Museum of Art, sv. 2, New York 1985, s. 206-217).
Tapiserie (415 x 490 cm). Bitevní scéna na moři. V popředí římská veslice s vojáky útočícími na Antonia, stojí na palubě plachetnice, za ní záď lodi s odplouvající Kleopatrou., Bažantová 1990#, 204-205., and Tento výjev je jedním ze série bruselských tapiserií Historie Antonia a Kleopatry. Autorem kresebných návrhů (kol. roku 1650) byl Justus van Egmont (1601-1674), tkána byla v dílně Geraerta van Streckena a Iana van Leefdaela mezi lety 1650-1677). Série byla pravděpodobně zakoupena pro arcivévodu Leopolda Viléma v době jeho pobytu v Bruselu a pak byla součástí jeho sbírek. Od toku 1785 byla vedena v inventáři Pražského hradu v počtu osmi kusů až do roku 1876, kdy byla odvezena do Vídně. Po vyhlášení Československé republiky se cyklus vrátil na Pražský hrad (kromě výjevu Triumf Antonia a Kleopatry). K bruselskému cyklu tapiserií srov.: Standen, E. A., European Post-medieval Tapestries and Related Hangings in the Metropolitan Museum of Art, sv. 2, New York 1985, s. 206-217).
Tapiserie (411 x 540 cm). Bitevní scéna na mořském břehu. V popředí římská jízda dostihující prchající dvojici na koních. V průhledu bitevní vřava, v dálce na horizontu mořský břeh., Bažantová 1990#, 204-205., and Tento výjev je jedním ze série bruselských tapiserií Historie Antonia a Kleopatry. Autorem kresebných návrhů (kol. roku 1650) byl Justus van Egmont (1601-1674), tkána byla v dílně Geraerta van Streckena mezi lety 1650-1677). Série byla pravděpodobně zakoupena pro arcivévodu Leopolda Viléma v době jeho pobytu v Bruselu a pak byla součástí jeho sbírek. Od toku 1785 byla vedena v inventáři Pražského hradu v počtu osmi kusů až do roku 1876, kdy byla odvezena do Vídně. Po vyhlášení Československé republiky se cyklus vrátil na Pražský hrad (kromě výjevu Triumf Antonia a Kleopatry). K bruselskému cyklu tapiserií srov.: Standen, E. A., European Post-medieval Tapestries and Related Hangings in the Metropolitan Museum of Art, sv. 2, New York 1985, s. 206-217).