Bronzová soška (18, 9 cm): gladiátor (nahý, přilba) v podřepu, levou ruku vztyčenou nad sebe, v pravé ruce meč připravený k výpadu., Fučíková 1997#, II/240., and Variace na antikizující sošku severoitalského sochaře druhé poloviny 16. století, která byla v pražské sbírce Rudolfa II. (Wien, KM, Gladiátor).
Olej na plátně (110 x 81 cm): polonahá Skylla (náušnice, náramek na paži) stojí na břehu moře a rozpráví s Glaukem (vousy, spodní polovina těla rybí). and Kaufmann 1988#, 20.9.
Bronzová soška (41 cm): nahý Herkules zdvihá nahého Antaia., Prag um 1600#, II, č. 510., and Giovanni Bologna zhotovil pro Francesca de'Medici sošky zobrazující všech 12 činů Herkulových, Rudolf II. získal do svých sbírek odlitky přinejmenším tří z nich, vedle Herkula s Antaiem také hrdinu s kancem na ramenou. Giambologna se neinspiroval antickým sochařským typem, ale jeho renesanční variantou, na níž jsou protivníci obráceni k sobě. Typ je doložený ve Florencii již na konci 14. století pro pozdější sochaře, včetně Giambologni, měla zásadní význam soška Antonia del Pollaiuolo z let 1475-80 (srov. Exemplum: Herkules a Antaios).
Bronzová soška (57 cm): na zemi leží poražený Kentaur Nessos, drží Herkula za nohu. Herkules kentaura překračuje a odnáší si manželku Déianeiru. Pod Kentaurem Herkulův luk a prázdný toulec., Fučíková 1997#, I/112, and Autor navazuje na Giambolognův Únos Sabinky a na Herkula bojujícího s Kentaurem. Expresivní výraz Gerhardova Herkula byl ovlivněn antickým hellénistickým sochařstvím zprostředkovaným vatikánským Laokoontem.
Olejomalba na plátně (112 x 82 cm): nahý Herkules (lví kůže, toulec) sedí a drží v náručí nahou Déianeiru (perlová čelenka), vedle leží na zemi mrtvý Kentaur Nessus. V pravém dolním rohu luk a kyj, v levém horním rohu Amor (luk, toulec), špehuje dvojici zpoza stromu, gestem pozdviženoé pravé ruky (cornuto) se Herkulovi vysmívá., Kaufmann 1988#, 20.6., and Spranger se po formální stránce inspiroval rytinou (Gian Jacopo Caraglio podle Perino del Vaga) z roku 1527 zobrazující stejné téma.
Malba na mědi (24 x 19 cm): Herkules (čepec, ženské šaty, šperky) sedí a přede, před ním stojí nahá Omfalé se lví kůží na hlavě, přes rameno drží kyj. Nahoře je Amor, který pozdvihuje závěs nad skupinou. Za Herkulem stařena ukazuje na hrdinu obscéním gestem (cornuto) a vyplazuje jazyk., Kaufmann 1988#, 20/37., and Ve florentské Uffizi je skica k tomuto obrazu. Pro charakterizaci poníženého postavení Herkula je služka v pozadí stejně důležitá jako jeho ženský oděv a předení, služky se v těchto výjevech objevily poprvé v záalpském umení, u Lucase Cranacha. O tématu obecně srov. Exemplum: Herkules a Omfalé.
Rub stříbrné medaile (průměr 5, 4 cm): Herkules (lví kůže, kyj) mezi Minervou (zbroj, kopí, štít s Medúzou) a Neřestí (šaty s odhaleným ramenem), nahoře na kopci kruhový chrám s portikem., Prag um 1600#, II, č. 815 s. 300., and Na lici je portrét Johanna von Khevenhüller, komorníka Maxmiliána II. a Rudolfa II.
Bronzová soška (43, 9 cm): nahý Herkules nese kance na zádech., Prag um 1600#, I, č. 49., and Giovanni Bologna zhotovil pro Francesca de'Medici sošky zobrazující všech 12 činů Herkulových, Rudolf II. získal do svých sbírek odlitky přinejmenším tří z nich, vedle Herkula s kancem také hrdinu zápasícího s Cacem a Antaiem.
Jaspirová kamej (2, 7 x 2, 9 cm): v popředí pár lvů, chrám bohyně Kybelé, otevřenými dveřmi je vidět kultovní socha a objímající se pár, Hippomenés a Atalanté., Prag um 1600#, II, č. 713 s. 238., and Kamej byla vytvořena v Miláně okolo roku 1600, zlatnická práce v Praze v letech 1600-1606. Báj o Hippomenovi a Atalantě byla známá z Ovidiových "Proměn" (10, 686-704). Tím, že Kybelé proměnila milence ve lvy, zabránila jejich lásce, protože v antice se mělo za to, že lvi se páří s panthery.
Automat z pozlaceného stříbra (43 cm): Bacchus jede na kozlu, za ním sedí Faun s dudami, vedle další Faun, hrací strojek s pohyblivou hlavou a paží fauna, Bakchus zvedá paži. Skupina jede na voze taženém Faunem. and Fučíková 1997#, II/227.