Budova bývalé Živnostenské banky, antikizující portiko se štítem a sochařskou výzdobou. Za štítem římsa, u sloupků, které ji podpírají dvojice alegorických figur - Píle a Zemědělství, Strojírenství a Stavitelství. Na římse ležící figury: Merkur jako alegorie obchodu a Cérés jako alegorie Hojnosti. and Šťastná 2009#, 39-40.
Architektonické návrhy a studie městské zástavby podle antických vzorů - SORELA v padesátých letech. M. Meduna, M. Čtvrtníček, R. Spáčil, Č. Vorel návrh hlabvní třídy Ostrava-Poruba (antické prvky - sochy, triuumf, třídy k pochodům, věžové budovy, např. Internacionál, reliéfy, prvky jako akrotéria. Návrhy Kroha J., Sammer Fr.Gočár and Halík 1996, s. 438n.
Malba na stropě zahradního pavilonu, nad iluzivní architekturou průhled do oblak, kde jsou zobrazena olympská božstva., Mádl 2011#, 370, 372., and Autorství je připsáno dvěma italským malířům, kteří zde vytvořili dílo ve stylu tzv. boloňské kvadratury, představující iluzi architektury, nad níž je průhled do volného prostoru. Malba je pokračováním starší boloňské tradice perspektivní iluzivní malby, která byla malířům dobře známá z publikovaných traktátů (Vignola, Le due regole della prospettiva, 1583; Giulio Troili, Paradossi per Pratticare la Prospettiva, 1683).
Na fragmentu ostění je dochována část polosloupku s hlavicí v podobě vinné révy a s hlavou ve vyhloubeném medailonu. Nedokončený reliéf patrně pochází z bývalého benediktinského kláštera sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle (zal. 1000, po požáru opět zbudován 1137)., Bažant 2003#, 86., and Hlava v kruhové nice je antické ikonografické téma, sloužící k oslavě zobrazeného. Zpočátku vyhrazeno pouze pro zobrazení apoteózy císaře, vlastně šlo o jeho portrét na štítě ("imago clipeata"). Takovéto portréty byly používány jako vojenské standarty a zastupovaly císaře před vojskem. Nalézáme je také na provinciálních římských náhrobcích, které mohly inspirovat německé a rakouské sochaře v 12. - 1. polovině 13. století. Římské provinciální portréty byly v románské době sekundárně použity k výzdobě soudobých staveb (např. vchod kostela sv. Urbana v Marburgu).
Sochařská výzdoba kláštera. Sloupové hlavice s motivy - vinný hrozen, medailon s mužskou hlavou., Denkstein 1958#, 109-110., Varcl 1978#, 90., and Hlavice sloupků z arkádových oken, vyznačené tzv. antickými patkami, mají kromě běžných krychlových hlavic také fantastickou zvěrnou ornamentiku románskou, ale je tu též snaha zachytit něco z antické tradice palmetových vzorů. Nárožní kámen s náznakem sloupku, jehož hlavici zdobí vinný hrozen, provedený dost naturalisticky, též miskovitě prohloubený kruhový medailon vedle hlavice s reliéfem mužské hlavy. Kulatá hlava nasazená na válcovém krku připoíná římskou plastiku, sarkofágové medailony i císařské portréty 2. - 3. století; pojetí vousu, očí a schematické zobrazení účesu je však soudobé (patrně vliv severní Itálie, přes níž působí vlivy antické a byzantské). Na Ostrově zřejmě pracoval kameník orientovaný na sodobé proudy německé, ale i sochař obeznámený se severoitalskou plastikou navazující na antický Řím a na Byzanc.
Na fasádě věže nad portálem pás tří reliéfů zobrazujících Šalamounův soud, alegorii spravedlnosti a Zuzanu v lázni (kopie z roku 1931)., Chadraba 1989#, 49., and První doklad reliéfního cyklu na fasádě městského v českých zemích. domuReliéfní cykly byly v Itálii spíše na fasádách nádvoří, ve druhé polovině 16. století se po italském vzoru objevují reliéfní cykly na vnějších fasádách domů a zámků v Německu, odkud se tento způsob dekorace dostal do českých zemí.