Malba na pergamenu: nalevo od znaku stojí Hermes (caduceus, okřídlená přilba a boty) napravo Fama (odhalená ňadra, dvě trubky), nad znakem Athéna (přilba, brnění, kopí a štít). Nahoře feston, na němž sedí putto s vavřínovým věncem a palmovou ratolestí., Fučíková 1997#, V/189., and Miniautura je součástí Majestátu Rudolfa II. z roku 1595, jímž byla staroměstskému a malostranskému cechu v Praze potvrzena stará privilegia a malířství bylo povýšeno na umění (místo na znak bylo při vydání listiny ponecháno volné). Návrh znaku pochází od Bartholomea Sprangera.
Olejová lampa ve tvaru hlav Fauna, z hlavy vyrůstá vinný list, mezi růžky je malá hlavička (záklopka nádoby)., Chlíbec 2006#, 50-51, č. 10., and Bronzový odlitek pochází z nostické sbírky antických brozů, kterou patrně shromáždil během svého italského pobytu František Václav Nostic-Rieneck (Chlíbec 2006, s. 25), ve sbírkách NG je od roku 1945. Renesanční olejové lampy navazovaly na antické předlohy.
Mědiryt (328 x 552 mm). Postava ležícího nahého muže u vodního toku (plnovous, věnec na hlavě, v levé ruce původně veslo). Opírá se o pravé předloktí, v ruce drží roh hojnosti, vedle něho leží kapitolská vlčice a dvě malé děti - Romulus a Remus. Výjev je rámován drobnými postavami lidí, zvířat a obrazy lodí., Zlatohlávek 1997#, 254, č. 116., and Ve sbírkách NG od roku 1885, původem ze sbírky Vojtěcha Lanny. Jeden list z konvolutu římských pamětihodnosti, které vydal Antonio Lafreri (Speculum Romanae Magnificentiae, 1550). Figury v rámu symbolizují užitek, který vodní tok poskytuje obyvatelům města. Socha, která je personifikací řeky Tibery (2. století), byla nalezena roku 1512 v Římě na Martově poli. Původně zdobila (s protějškem muže jako personifikace řeky Nil) chrám Isis a Serapis. Původně byla ve Vatikánu (Belvedere, Cortile delle Statue), od roku 1797 ve Francii (Louvre Ma 593).
Zobrazení císaře Konstantina se svatozáří, držícího kříž se svou matkou sv. Helenou., #, and Breviarium Benedicti de Waldstein. Rukopis (vznik 1410, doplnění výzdoby okolo 1430 a roku 1493 dokončeno) je bohatě ilustrován miniaturními malbami. Většina iluminací z doby vzniku je dílem dvou neznámých malířů. Císař Konstantin je zobrazen u svátku Povýšení sv. křížeje, malíř císaře zobrazil jako Václava IV.
Madona s děckem a hlava proroka na listu vpravo dole., Bažant 2003#, 118., and Antifonář sedlecký, je nejvýznamnější památkou české knižní malby před polovinou 13. století. Výzdoba je dílem několika rukou. Je tu zobrazena byzantinizující Madona s děckem a hlava proroka na témže listu vpravo dole. Tato malba se otevřeně hlásí k antickému patetickému stylu. Vyspělá technika modelující tváře štětcovými tahy kladenými vedle sebe a zvýrazňující objem pomocí lesků ukazuje na přímý řecký vliv zprostředkovaný Benátkami, kam ukazuje i italský způsob notového zápisu, ale styl malby má analogie i v Sasku a Porýní. Na inspiraci nějakou byzantskou ikonou, či na ikonou inspirovanou knižní malbou, ukazuje začlenění poprsí proroků v rozích rámu, zde je, mimochodem řečeno, třeba hledat kořeny "rámových obrázků" v českých deskových obrazech 14. a 15. století, které se mimo byzantskou oblast nikde jinde nevyskytují. Byzantské ikony s obrazovými medailony v rámu byly po roce 1204 zjevně převáženy z Konstantinopole do Benátek, kde se dodnes dochovala ikona sv. Michaela v pokladu chrámu sv. Marka.
89 figurálních iniciál, podobizna Alexandra Velikého u 1. knihy Makabejské. Zobrazeny busty v medailonech řada římských kustodů podle antických kamejí. Autor rukopisu Mikuláš z Písku, malíř někdo z okruhu rukopisů Bible Václava IV. and Stejskal 1970#, s. 39-60.
Mědiryt. Personifikace Říma: uprostřed sokl, na něm postava sedící ženy s tiárou na hlavě, v pravé ruce pozdvihuje model kostela, v le ruce drží císařské jablko. Po jejích obou stranách sokly se sochami sv. Petra a Pavla, v pozadí architektura paláce s nápisem. V popředí adorující postavy., Slavíček 1993#, 73-74., and Jedná se frontispici ke třetímu vydání průvodce po Římě: Fioravante Martinelli: Roma Ricercata nel suo sito, e nella scuola di tutti gli Antiquarij : E descritta con breue, e facil modo per istruttione del curioso, e deuoto forastiero nel visitare li pi? celebri luoghi antichi e moderni della Citt?, Roma 1658; první vydání vyšlo roku 1644. V textu je zakomponováno dalších pět mědirytů římských památek. Průvodce byl velmi populární, obsahoval návod na prohlídku nejdůležitějších památek v průběhu desetidenního pobytu návštěvníka, měl kapesní formát. V Lobkovické knihovně je tento průvodce doložen ještě v dalších vydáních (1650, 1664, 1671).