Fragmenty architektonických článků, hlavice s palmetami., Denkstein 1958#, obr. 28., and Vlivy z oblasti kolem Poitiers a Dijonu, ve stavební aktivitě prvé fáze stavby (antické římské palmetové kompozity na hlavicích a další palmety na archivoltách zbytku severního portálu, hlavice polosloupu v jedné část bývalého západního vstupního prostoru. Tato část (1185-1197) vykazuje štaufské vlivy s převladající rostlinnou a zvířecí ornamentikou románského slohu.
Zlatý flakón v podobě amfory, víčko s motivem ptáčka, na těle nádobky akantové rozviliny a ležící lev., Sakař 1956#, 52n., Chadraba 1984#, sv. I/1, 1, 27, 31., and Archeologický nález z okolí Roudnice nad Labem. Doklad o importu luxusních antických předmětů na naše území. Jemná granulace by hovořila pro helénistické dílo pontského původu. Někteří badatelé však soudí, že se jedná o falsum (Bouzek, Břeň). Kosmetické lahvičky na různé parfémy se v antice vyráběly převážně ze skla nebo keramiky, tento flakón byl šperkem nošeným na krku jako závěsek.
Pískovcová socha (v. 173 cm). Na pravoúhlém soklu stojí nahá ženská postava, na rameni plášť upevněný květinovým festonem, na hlavě květiny, v levé ruce kytice. and Denkstein 1958, 148, č. k. 160, obr. 155.
Bible z pražského františkánského kláštera s malířsky vypravenými iniciálami s figurálními výjevy. Iniciála I s výjevem Poslední večeře Páně, (285r:(I), Nanebevstoupení Krista, (bordura) Lev zakusující se do akantu 359r:(P) a postavy u dříků písmen, Bakchus (?), Souboj., Bažant 2000#,, and Bible vznikla pro konvent františkánů v Praze. Vedoucí osobnost iluminátorského týmu vyšla z nějaké středorýnské dílny orientované na Francii, ale přítomnost silné severoitalské složky předpokládá delší pobyt na jihu, což vysvětluje řadu prvků převzatých z antické tradice - profily obličejů, fantastické postavy, antické reálie, perspektivní zkratky lidí a koní atd.
Pískovcová socha (v. 242 cm, stopy polychromie). Na skalnaté útesu sedí lev, tlamu mu rozevírá vousatý Herkules, nahý na rameni přehozená drapérie, v klíně věnec listů., Denkstein 1958#, 142, č. 130, obr. 130., and Socha pochází ze zahrady zbořeného domu čp. 1318 v Klimentské ulici.
Hlavice s palmetami v reliéfní výzdobě., Denkstein 1958#, č. k. odl. 3, obr. 28., and Souměrný ornamentální motiv, vycházející ze stylizace palmového listu, je antickým dědictvím, které se u nás uplatnilo v architektuře románského umění.
Pár zlatých náušnic zdobených technikou filigránu., Kotalík 1982#, 70, č. k. 24., and Archologický nález z lokality Želénky u Duchcova (Teplice), mohylový hrob ženy. Pokračování tradice antických šperků. Pár zlatých hrozníčkových náušnic byl nalezen v hrobě kněžny v Želénkách. Na Moravě, ve Starém Městě u Uherského Hradiště byly nalezeny další podobné filigránové šperky. Tento typ velkomoravských náušnic tvůrčím způsobem pokračuje v tradici pozdně antických šperků. Není vyloučeno, že náušnice byly do Čech importovány z Moravy.
Opis naučného slovníku "Mater verborum" obsahuje několik ilustrací, titulní list a čtyřicet pět malovaných iniciál. Na titulním listu jsou v dolní části iniciály, uprostřed pletencového ornamentu hudebník hrající na strunný nástroj, po stranách dvě postavy, zobrazené v kontrapostu. Iniciála T zobrazuje Ukřižovaného Krista, iniciála Y vinaře, který sklízí hrozny., Bažant 2003#, 124., and Autor pobýval pravděpodobně v Itálii, protože jeho malby ukazují na znalost byzantských maleb. Postavy na titulním listu jsou zobrazené v uvolněném kontrapostu, jejich šat volně splývá, pod ním se rýsuje tělo, tváře jsou individualizovány, hudebník dole uprostřed představuje dokonale zvládnuté zobrazení postavy v pohybu. Iniciála T s Ukřižováním, na němž Kristus skutečně visí a z jeho ran vytéká krev, tvář vyjadřuje nesnesitelnou bolest. Iniciála Y se zobrazením vinaře sklízejícho révu, je příležitost pro pozoruhodnou studii lidského těla v torzi.
Sardonyxová kamej s podobiznou syna Konstantina Velikého. Císař Flavius Iulius Constantinus II. (337 - 340), má na hlavě vavřínový věnec, plášť sepnutý na levém rameni. Kamej je zasazená do zlatého medailonu zdobeného filigránem, medailon je zavěšen na zlatém řetězu (dl. 60cm)., Kotalík 1982#, 69-70, č. k. 23., and Archeologický nález ze Želének u Duchcova, mohylový hrob ženy. Nejstarší doklad importu antických kamejí na území Čech. Šperk byl nalezen na krku ženy v knížecím hrobě v Želénkách. Antická kamej ze 4. století byla v 9. století, italskými nebo byzantskými zlatníky, vsazena do medailonu po antickém způsobu, hlavou dolů. Obraz byl tedy určen pro pohled majitele závěsu. Není vyloučeno, že portrét byl v době vzniku šperku považován za obraz Konstantina I. Velikého, prohlášeného za zásluhy o křesťanskou církev za svatého.