Náušnice s řetízkovými závěsky., Lutovský 2001#, 136., and Archeologický nález z lokality Stará Kouřim (Kolín). Doklad importu antikizujících velkomoravských šperků do Čech v první polovině 10. století. V hrobě kouřimské kněžny bylo nalezeno větší množství šperků, mimo jiné i tři páry stříbrných náušnic s řetízkovými závěsky, které jsou inspirovány byzantským šperkem. Do Čech se patrně dostaly jako obchodní import, nebo mohly být osobním majetkem nevěsty.
Stříbrná litá tulej (násada kuželovitého tvaru) zdobená rostlinným ornamentem, spirálovitě stáčená úponka, trojúhelníčky, meandr. Vzor je vytvořen inkrustací (tauzováním), vtepáním kovu jiné barvy do vyrytých rýh za studena. Archeologický nález z lokality Stará Kouřim (Kolín), hrob muže., Šolle 1959#, 380-382., Lutovský 2001#, 30, 325-326., and Jeden z nejstarších příkladů zobrazení antikizujících ornamentálních motivů (úponka, meandr) v archeologických nálezech na našem území. Zdobná tulej sloužila ke zpevnění spodní části ratiště kopí. Tento nález z mužského hrobu byl patrně součástí slavnostního kopí, dřevce nebo praporce. Předmět je zdoben rostlinným ornamentem, který napodobuje šlahoun rostliny ukončený listem. Ve své původní podobě je tento motiv patrně zobrazením vinné révy, do umění jej poprvé začlenili Řekové a pak Římané. Úponka zobrazená na tuleji je touto antickou ornamentikou inspirována, do místní umělecké produkce byla v 1. tisíciletí přebírána z římských kolonií v Záalpí. Ve středověku se stala jedním z nejčastějších výzdobných motivů architektonických článků a uměleckého řemesla.
Stříbrné náušnice s řetízkovými závěsky., Lutovský 2001#, 39, 205-206., and Ukázka výrobku v tradici byzantských šperků. Naleziště bylo hradištěm, kde byly v 9. století pravděpodobně i různé řemeslné dílny. V ženských hrobech bylo nalezeno mnoho velkomoravských šperků, patrně místní výrobky. Zlaté a stříbrné velkomoravské náušnice z 9. - 10. století (tzv. Veligradské šperky) byly patrně inspirovány byzantskými a orientálními vzory. Některé další tvary mají svůj původ již v antickém Řecku, např. bubínkové, hrozníčkovité, lunicovité.
Liber viaticus Jana ze Středy, iniciála se Sv. Václavem v antické zbroji, s Herkulovou lví kápí na hlavě., Varcl 1978#, s.187., Chadraba 1978#, s. 511., and Sv. Václav jako Herkules Victor. Patrná imspirace antickou slonovinovou řezbou - Probův triumfální dyptich (poklad katedrály v Aostě).
Freska: v popředí venkovan (přepásaný červený plášť po kolena, bílá košile, plstěná čepice) s lopatou přes rameno, za ním chatrč s doškovou střechou, před níž sedí pod stromem žena s dítětem v náručí. Od domu odchází muž s pytlem na rameni. Uprostřed muž orající s párem volů, nahoře muži ryjící do země před chatrčí., Karner 2007#, 132-134., and Prostřednictvím čtyř výjevů zobrazujících Gigantomachii, Železný věk, Stříbrný věk a Zlatý věk byl Valdštejn oslaven jakožto nástroj Božího plánu, podle něhož má potomek Aenea, habsburský císař, znovu nastolit Zlatý věk . Výjevy jsou seřazeny v první knize Ovidiových proměn od Zlatého věku k Gigantomachii, ale v Audienčním sále je předpovězen opačný postup: východiskem je naopak nejhlubší úpadek, vzpoura Gigantů proti Olympanům. Oba výjevy ilustrující úpadek světa (Gigantomachie a Železný věk jsou umístěny směrem k vnějšímu světu, tedy na náměstí před Valdštejnským palácem. Stříbrný a Zlatý věk byly umístěny na protilehlé straně, Zlatý věk vedle okna vedoucího na zahradu Valdštejnského paláce, která se tak stala jeho symbolickou kulisou.
Freska: v popředí sedí pod stromem žena s dítětem na klíně, za ní muž s tyčí v pravici, levou rukou ženě podává plod. U ženiných nohou šelma jdoucí doprava. Uprostřed obrazového pole dvě děti sedí na trávě. V pozadí sedící žena, která přebírá plod od muže stojícího vedle ní (druhou rukou se napřahuje ke koruně stromu pro další plod), na ženin klín si položila hlavu žena sedící vedle ní. Všechny postavy jsou nahé. Restaurováno v letech 1877-1878, kdy mohly být nějaké detaily pozměněny., Karner 2007#, 132-134., and Prostřednictvím čtyř výjevů zobrazujících Gigantomachii, Železný věk, Stříbrný věk a Zlatý věk byl Valdštejn oslaven jakožto nástroj Božího plánu, podle něhož má potomek Aenea, habsburský císař, znovu nastolit Zlatý věk . Výjevy jsou seřazeny v první knize Ovidiových proměn od Zlatého věku k Gigantomachii, ale v Audienčním sále je předpovězen opačný postup: východiskem je naopak nejhlubší úpadek, vzpoura Gigantů proti Olympanům. Oba výjevy ilustrující úpadek světa (Gigantomachie a Železný věk jsou umístěny směrem k vnějšímu světu, tedy na náměstí před Valdštejnským palácem. Stříbrný a Zlatý věk byly umístěny na protilehlé straně, Zlatý věk vedle okna vedoucího na zahradu Valdštejnského paláce, která se tak stala jeho symbolickou kulisou.
Freska: v popředí jezdec v brnění s kopím v levé ruce utočí mečem, který drží v pravé ruce na ležícího vojáka ve zbroji (meč v pravici), který se brání pozdviženým štítem. V pozadí vojsko útočící na hrad na obzoru. Restaurováno v letech 1877-1878, kdy mohly být nějaké detaily pozměněny. Vzorem pro zobrazení byl jiný pramen než Tempesta 1610, 5 (podle těchto rytin jinak všechny další ilustrace Ovidia v Audienční síni)., Karner 2007#, 132-134., and Prostřednictvím čtyř výjevů zobrazujících Gigantomachii, Železný věk, Stříbrný věk a Zlatý věk byl Valdštejn oslaven jakožto nástroj Božího plánu, podle něhož má potomek Aenea, habsburský císař, znovu nastolit Zlatý věk . Výjevy jsou seřazeny v první knize Ovidiových proměn od Zlatého věku k Gigantomachii, ale v Audienčním sále je předpovězen opačný postup: východiskem je naopak nejhlubší úpadek, vzpoura Gigantů proti Olympanům. Oba výjevy ilustrující úpadek světa (Gigantomachie a Železný věk jsou umístěny směrem k vnějšímu světu, tedy na náměstí před Valdštejnským palácem. Stříbrný a Zlatý věk byly umístěny na protilehlé straně, Zlatý věk vedle okna vedoucího na zahradu Valdštejnského paláce, která se tak stala jeho symbolickou kulisou.
Freska: personifikace Věčnosti (bílý čepec, šedý plášť se zlatou podšívkou, červené šaty, pod nimi bílá košile) sedí na tmavém oblaku, levice spočívá na srpku měsíce, pravicí ukazuje na hvězdu. Restaurováno v letech 1877-1878, kdy mohly být nějaké detaily pozměněny. and Karner 2007#, 132-134