Freska: Aeneas (soudobé brnění) drží za hlavu Turna (soudobá zbroj) a chystá se jej zabít mečem, který drží v pravé ruce. Turnus se brání štítem, který drží v pravé ruce. Nalevo jezdec na koni s praporcem. Napravo král Latinus (soudobá zbroj, červený plášť), před ním ozbrojenec (antický pancíř) s praporem a za ním bubeník. V pozadí pobřeží s vojskem, na vodě plachetnice, Konečný 2007#., and Ve třech lunetách na západní stěně jsou zobrazeny výjevy, které všechny zobrazují Aenea. Na jižním je zobrazeno tradiční téma hrdiny odnášející Aenea z hořící Tróje (Pius Aeneas), po němž chronologicky následuje výjevy na opačné, severní straně (11. kniha), a prostřední výjev (závěr 12. knihy) Na střední lunetě je nejznámější výjev z Aeneidy: hrdinův souboj s Turnem, který znamenal zásadní zvrat v Aineiově boji o Itálii a tedy o světovládu jeho rodu. Na toto čtení ukazuje i skutečnost, že střední lunetu lemuje zleva Aineás a zpravo Pallás, kterého zabil Turnus a jehož smrt v tomto souboji Aeneas pomstil. Turnus a jeho spolubojovnice Camilla jsou zobrazeni na protější klenbě.
Freska: Camilla (koruna, šedivá košile, fialové antické brnění, zlatočervená sukně, zelený plášť), na zádech toulec, v pozdvižené pravici drží šíp, v levici luk. V pozadí obelisk s ulomeným hrotem., Konečný 2007#, and Na klenbě je mezi lunetami a oblouky arkád osm postav z antické mytologie doprovázených nápisy, které navzájem provazují boj Řeků s Trójany a pozdější boj Aineia s Latiny. Turnus a jeho spolubojovnice Camilla spolu tvořili stejně pevný pár jako Aineiás a Pallás, což Vergilius naznačil tím, že pro popis jejich smrti použil stejný verš: s lkáním ho/ji opouští duše a prchá s nevolí k stínům (Camilla: 11, 831, Turnus 12, 952, poslední verš Aeneidy).
Freska: Aineiás (přilba s chocholem, antické brnění, červený plášť) jede tryskem na koni, prázdnou pravici má napřaženu před sebe. Za hrdinou Camilla (dlouhé vlasy, ňadra) v soudobém brnění na bílém koni, dobíjí ležícího Trójana, další leží na zemi vedle ní. Před Aineiem leží na zemi Trójan se štítem v pravici dívá se vzhůru. Zcela vpravo muž v brnění s červeným praporcem, běží doprava a ohlíží se dozadu. V pozadí nalevo je pevnost (Laurentum). Napravo moře s válečnými veslicemi s plachtami., Konečný 2007#, and Ve třech lunetách na západní stěně jsou zobrazeny výjevy, které všechny zobrazují Aineia. Na jižním je zobrazeno tradiční téma hrdiny odnášejícího otce Anchísa z hořící Tróje (Pius Aeneas), po němž chronologicky následuje výjevy na opačné, severní straně (11. kniha), a prostřední výjev (závěr 12. knihy) . V 11. knize Vergilus líčí, jak Trójané útočí na Laurentum, které hrdinně hájí Camilla. Aineiás se zatím vydal v čele jízdy úzkou soutěskou přes hory, kde však na něj čeká Turnus, aby ho ze zálohy zabil. Jakmile se však Turnus dozví, že Camilla padla a obránci Laurenta jsou v defenzivě, musí opustit svůj úkryt a vrátit se nazpět. Aineiás se díky tomu bezpečně dostává k Laurentu. Výjev není ilustrací Vergiliova textu, ale obsahu příslušné kapitoly (argumentum), který byl součástí Vergiliova textu již od antiky. Od poloviny 16. století byla vydání Aeneidy doprovázena celostránkovými ilustracemi, na nichž byly v jednotném krajinném rámci zobrazeny různé episody, obrazový protějšek k obsahu, který byl umisťován na začátek každé z dvanácti knih Aeneidy (srov. Suerbaum 2008, 59). Výjev v Sale terenně je inspirován právě takovým simultánním obrazem, protože zobrazuje Camillu bojující u Laurenta a Aineia plížícího se soutěskou v horách.
Freska: Hektor (vousy, soudobé brnění) stojí s levicí v bok, v pravé ruce drží obnažený meč, v pozadí ruiny., Konečný 2007#, and Na klenbě je mezi lunetami a oblouky arkád osm postav z antické mytologie doprovázených nápisy, které navzájem provazují boj Řeků s Trójany a pozdější boj Aineia s Latiny.
Freska: Jupiter (koruna, zlatá tunika s rukávy, červený plášť) sedí na oblaku, v pravé ruce okřídlený blesk, v levé orla. Po jeho levici sedí na oblaku Juno (pruhovaná tunika s rukávy, červenozlaté šaty, zelená kazajka, vlající závoj) , hlavu a jednu nohu obnaženou nad koleno má obrácenu ke svému muži, horní polovinou těla se však od něj odvrací a pravá ruka je zdvižena v odmítavém gestu. Po Jupiterově pravici sedí na oblaku Venuše (zdobené červené šaty s výstřihem a síťkou ke krku, zlatý plášť) sedí s nohama odvrácenýma od Jupitera, horní polovinou těla se k němu obrací. Vedle Venuše nahý Amor s lukem a toulcem na zádech, levou paži vztaženou k Venušině rameni., Konečný 2007#, and Vyvrcholení výzdoby lodžie je ve třech obrazech na stropě, které zdůrazňují, že Aineiova válka v Itálii byla opakováním Trójské války, z čehož vyplývá, že dcerou matky všech bitev je současná válka vedená císařem Ferdinandem II., jehož vojsku velel Valdštejn. Ve středním panelu je zobrazena klíčový spor mezi Juno a Venuší ze začátku desáté knihy Aeneidy. Na severním nástropním panelu jsou zobrazeni bozi, kteří bojovali v trójské válce na straně Řeků: Minerva, Juno, Neptun, Vulkán, Merkur. Na jižním panelu jsou bozi, kteří bojovali na straně Trójanů: Venuše, Apollón, Mars, Diana, Xanthos (Skamandros). Shromáždění bohů v oblacích nad bojištem bylo obvyklou součástí ilustrací k Vergiliově Aeneidě.
Freska: nahý Neptun (koruna) sedí na oblaku s trojzubcem v pravici. Po jeho pravé straně sedí Merkur (okřídlený klobouk, krátká zelená tunika, zlatý plášť, okřídlené vysoké boty) v levé ruce saduceus, pravou ukazuje na zem. Mezi ním a Neptunem Vulkán (dlouhé bílé vlasy a vousy, okolo pasu zlatý plášť) se zapálenou pochodní v ruce. Po Neptunově pravé ruce stojí Minerva (přilba se sovou, brnění, štít a kopí), pod ní leží Juno (zelené šaty, bílý závoj)., Konečný 2007#, and Vyvrcholení výzdoby lodžie je ve třech obrazech na stropě, které zdůrazňují, že Aineiova válka v Itálii byla opakováním Trójské války, z čehož vyplývá, že dcerou matky všech bitev je současná válka vedená císařem Ferdinandem II., jehož vojsku velel Valdštejn. Ve středním panelu je zobrazena klíčový spor mezi Juno a Venuší ze začátku desáté knihy Aeneis. Na severním nástropním panelu jsou zobrazeni bozi, kteří bojovali v trójské válce na straně Řeků: Minerva, Juno, Neptun, Vulkán, Merkur. Na jižním panelu jsou bozi, kteří bojovali na straně Trójanů: Venuše, Apollón, Mars, Diana, Xanthos (Skamandros).
Freska: Neptun (zlatá koruna a zlatý plášť) je opřený o trojzubec a pozdvihuje levou ruku nad rozbouřené moře, stojí v mušli tažené párem mořských koní. V pozadí nalevo přístav a napravo moře, nahoře obloha s mraky. Ve třech výjevech umístěných pod výjevem s Neptunem jsou mořské motivy, uprostřed Tritón troubící na mušli, po stranách dvě Nereidy., Konečný 2007#, and Série 24 výjevů a 10 menších freskových obrazů začíná na severní stěně lodžie, pokračuje na protější jižní stěně, potom pokračuje na západní stěně a východní stěně, vyvrcholení je na stropě. Výjev s Neptunem ilustruje jeho slavnou řeč z počátku Aeneidy začínající slovy "Quos ego". Předlohou Raffaelova ztracená kompozice, kterou proslavil Marcantonio Raimondi svou rytinou z roku 1515-1516. Na protější straně Valdštejnské lodžie je výjev s obětí Polyxeny, který symbolizuje konec trójské války. Dvojice výjevů je oslavou blížícího se míru a vizuálně je propojují shodně pojaté trojice výjevů s Tritónem a Nereidami, které jsou umístěny pod nimi.
Freska: uprostřed oltář, na němž klečí se sepjatýma rukama Polyxena (modré podkasané šaty, dlouhá červená tunika). Před oltářem jsou připravené dvě otepe dříví na zápalnou oběť, nalevo stojí kněz (tiára, žlutá kasule, bílá tunika) s mečem v ruce, levou rukou přidržuje Polyxenu za rameno. Napravo Agamemnon (koruna, brnění, plášť) sedí na trůně a nesouhlasně zdvihá ruku (podle tradice s obětí nesouhlasil, srov. Seneca, Troades, 287). V pozadí město s přístavem, v němž kotví plachetnice (podle Ovidia k oběti nedošlo u zničené Tróje, ale v Thrákii). Ve třech výjevech umístěných pod výjevem s obětí Ifigenie jsou mořské motivy, uprostřed Tritón troubící na mušli, po stranách dvě Nereidy., Konečný 2007#, and Série 24 výjevů a 10 menších freskových obrazů začíná na severní stěně lodžie, pokračuje na protější jižní stěně, potom pokračuje na západní stěně a východní stěně, vyvrcholení je na stropě. Výjev na severní stěně byl v odborné literatuře chápán doposud jako oběť Ifigenie, ale tento výjev byl v 17. století zobrazován zcela jinak, jak ukazují např. ilustrace k Ovidiovým Proměnám od Antonia Tempesty (Tempesta 1610, 112), které jinak Baccio del Bianco ve Valdštejnském paláci často používal. Tak tomu bylo i v případě obrazu na severní stěně Saly terreny, kde podle Tempesty malíř zobrazil oběť Polyxeny (Tempesta 1610, 122). Oběť Ifigenie a Polyxeny spolu úzce souvisely, ale měly opačný význam, zatímco první symbolizovala počátek trójské války, druhá naopak symbolizovala její konec, což se k programu lodžie hodí mnohem více. Na protější straně lodžie je výjev s Neptunem inspirovaný Aeneidou (Quos ego), který symbolizuje konec Aineiova putování a jeho příchod do Itálie. Dvojice výjevů je oslavou blížícího se míru a vizuálně je propojují shodně pojaté trojice výjevů s Tritónem a Néreidami, které jsou umístěny pod nimi.
Freska: Odysseus (soudobá zbroj, jezdecká šavle u boku) stojí se zlatou sochou Athény (Palladiem) v pozdvižené pravici., Konečný 2007#, and Na klenbě je mezi lunetami a oblouky arkád osm postav z antické mytologie doprovázených nápisy, které navzájem provazují boj Řeků s Trójany a pozdější boj Aineia s Latiny.
Freska: Pallás (soudobé brnění) stojí s levicí v bok, v pravici drží válečnou palici s hroty, v pozadí ruiny., Konečný 2007#, and Na klenbě je mezi lunetami a oblouky arkád osm postav z antické mytologie doprovázených nápisy, které navzájem provazují boj Řeků s Trójany a pozdější boj Aineia s Latiny.