Freska: Penthesilea (koruna, dlouhé šaty, luk a toulec na zádech) stojí v pravé ruce s válečnou sekyrou. V pozadí fragment sloupu., Konečný 2007#, and Na klenbě je mezi lunetami a oblouky arkád osm postav z antické mytologie doprovázených nápisy, které navzájem provazují boj Řeků s Trójany a pozdější boj Aineia s Latiny. Martovu dceru Penthesileu charakterizuje jakožto královnu Amazonek luk se šípy a válečná sekyrka, které v antickém řeckém umění Amazonky převzaly od historických Skythů. Penthesilea není v Iliadě zmíněna, ale již od 5. století př. Kr. se setkáváme v antickém Řecku s motivem lásky Achillea a Penthesiley, která vzplanula v okamžiku, kdy ji řecký hrdina zabíjel. V Sale terreně je proto Achilleus zobrazen v protilehlém, jižním rohu.
Freska: Turnus (vous, antická zbroj, červený plášť, meč), drží v ruce turnajové kopí s praporcem na vrcholu. V pozadí ruiny., Konečný 2007#, and Na klenbě je mezi lunetami a oblouky arkád osm postav z antické mytologie doprovázených nápisy, které navzájem provazují boj Řeků s Trójany a pozdější boj Aineia s Latiny.
Freska: Venuše (žluté šaty, pás), u jejího boku Amors (toulec), Apollón (červená tunika, zelený plášť) s lukem v levici, toulec zavěšený na zádech, Mars (vousy, brnění) s kopím, Diana (srpek nad čelem, závoj, bílá tunika, zelený kabátek, červená sukně) s lukem v levici, Xanthos/ Skamandros (nahý, vousy, s travinami ve vlasech) s pádlem v ruce., Konečný 2007#, and VVyvrcholení výzdoby lodžie je ve třech obrazech na stropě, které zdůrazňují, že Aineiova válka v Itálii byla opakováním Trójské války, z čehož vyplývá, že dcerou matky všech bitev je současná válka vedená císařem Ferdinandem II., jehož vojsku velel Valdštejn. Ve středním panelu je zobrazena klíčový spor mezi Juno a Venuší ze začátku desáté knihy Aeneidy. Na severním nástropním panelu jsou zobrazeni bozi, kteří bojovali v trójské válce na straně Řeků: Minerva, Juno, Neptun, Vulkán, Merkur. Na jižním panelu jsou bozi, kteří bojovali na straně Trójanů: Venuše, Apollón, Mars, Diana, Xanthos (Skamandros).
Kresba perem na papíře (280 x 186 mm). Dvě ženy oděné drapérií, jedna sedí a druhá klečí pod baldachýnem., Kazlepka, Zlatohlávek 2009#, 78-79., and Personifikace dvou teologických ctností - Víra a Naděje, má vztah k obrazovému cyklu Ctností (Mnichov, Alte Pinakothek, inv. č. 455), který je připisován Veronesově dílně.
Kresba (366 x 267 mm). Postava sedící ženy v antikizující drapérii - obě ruce sepjaté, u levé nohy kotva, pod pravou nohou přesýpací hodiny., Zlatohlávek 1997#, 228, č. XXVII., and Původně ve sbírce Jiřího Karáska ze Lvovic. Alegorie Ctnosti (patrně pro refektář konventu na Monte Oliveto v Neapoli (srov. Zlatohlávek 1997, 228).