Rytina na slonovině: v popředí sochaři pracují na hlavě kolosální sochy, napravo tvůrce sochy s nákresem, v pozadí Rhodos s široce rozkročenou kolosální sochou Hélia (luk a toulec na zádech), v levé ruce žezlo, v pravé pozdvižené ruce kalich se zapáleným ohněm., Fučíková 1997#, V/421., and Gigantická socha Hélia vysoká kolem 30 metrů byla v rhodském přístavu vztyčena v letech 292-280 př. Kr. a platila za jeden z divů světa. Hlavním písemným pramenem je kniha Plinia Staršího, Kapitoly o přírodě (34, 18). Destička patří do cyklu Sedmi divů světa a původně sloužila jako obklad kabinetu nabo truhličky, v UPM je dochována další destička z této série, která zobrazuje Babylónskou věž. Rytina se velmi těsně drží grafického listu Maartena van Heemskerck ze série Sedmi divů světa (1572), na níž je Hélios charakterizovaný jako Apollón (luk a toulec na zádech). Gigantická socha Hélia s rozkročenýma nohama není technicky proveditelná a pro tuto koncepci není v antických pramenech žádná opora, snad právě proto byla od 16. století tak oblíbeným námětem uměleckých děl. Pramenem pro toto pojetí zničené sochy byla pasáž v Martoniho knize o pouti do Jeruzaléma z konce 14. století.
Dlaždice z pálené hlíny s motivem gryfa., Kotalík 1982#, s. 76, č. k. 27., and Pochází z podlahy kostela sv. Vavřince na Vyšehradě (1061 - 1092), toto zobrazení bylo ve starověku velmi rozšířené, v raném středověku je symbolem dokonalosti, nesmrtelnosti, přeneseně též symbolem Krista. Motivy zvířat, převzaté z antického umění, v širším smyslu symbolizovaly v křesťanské symbolice boj dobra se zlem.
Dlaždice s úponkami a polopalmetami, z pálené hlíny., Kotalík 1982#, s. 76, č. k. 29., and Pochází z benediktinského kláštera sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle. Výzdoba je inspirována Itálií, ale navazuje na římské předlohy pásových ornamentů.
Gemma (44 x 63 mm). Negativní intaglio se dvěmi ženskými akty, jedna sedí, druhá klečí a nastavuje jí zrcadlo., Kotalík 1982#, 149, č. k. 238, obr. 30b., and Inspirace antickými řezanými kameny s motivem Venuše.
Bronzová plaketa ( 3, 8 x 2, 5 cm), nahý Herkules stojí a dusí lvem, jehož hlavu tiskne ke své hrudi., Chlíbec 2006#, 362-363, č. 171., and Pochází ze sbírky E. Filly.
Dva identické bronzové reliéfy ( 6 x 7, 5 cm) představují hlavu vousatého Bakcha, ve vlasech věnec z listů a hroznů vinné révy., Chlíbec 2006#, 76-77, č. 23-24., and Ve sbírce od r. 1961, pochází ze sbírky E. Filly. Patrně ozdoba nábytku inspirovaná římskými prototypy.
Bronzová plaketa ve tvaru štítu (6 x 6 cm). Na mostě přes řeku Tiberu stojí kůň, v jeho sedle Horatius Cocles ve zbroji s napřaženým kopím, odráží útok etruských pěšáků. Za ním na břehu, dva spolubojovníci demolují most, v pozadí silueta Andělského hradu., Chlíbec 2006#, 354-355, č. 167., and Ze sbírky E. Filly. Existuje větší počet kopií podobných odlitků s různými náměty z římské historie, které jsou ilustrací Tita Livia. Totožný je například bronzový odlitek od stejného autora ve Washingtonu (National Gallery of Art, Washington, DC, inv. 1957.14.479)
Olověný reliéf (průměr 16 cm): drak útočí na hlavu nahého muže, který leží pod ním, druhého muže drží v pařátech, nalevo vzadu Kadmos draka zabíjí: drak má hlavu u kmene dubu a hrdina mu vráží kopí do chřtánu. Výjev je zasazen do krajiného rámce s řekou, mostem a městem s antickými ruinami., Fučíková 1997#, II/8., and Zobrazení se těsně drží rytiny H. Goltzia (1588), která vznikla podle obrazu Cornelise van Haarlem (1585). Z této předlohy Vianen převzal jak draka zabíjejícího Kadmova sluhu, tak Kadma zabíjejícího draka způsobem, který popsal Ovidius ve svých Proměnách (3, 91-92).