Tepané stříbro (17, 5 x 19 cm): Syrinx (plášť, toulec přes rameno) prchá se zdviženýma rukama před nahým Pánem (rohy, vousy, kozí nohy, ztopořený pohlavní úd), který je zobrazen vlevo. Vpravo nahý vousatý říční bůh s vázou, z níž vytéká voda, za ním nahé Nymfy, které se oblékají. Nad Pánem letí Amor s lukem a šípem v rukou. Za Pánem na obzoru náměstí v Salcburku, vlevo nahoře vodní mlýn a nad ním antické ruiny. Výjev je zasazen do horské krajiny s vodopádem., Fučíková 1997#, II/9., and Vianen dorazil 1. června 1603 do Prahy, kde byl jmenován dvorním zlatníkem císaře Rudolfa II. Antické stavby za vodním mlýnem jsou ruiny na Quirinalu v Římě, patrně odvozeno z grafického listu Etienna du Péraca (Pérac 1575, obr. 31). Věž je pravá strana zdi chrámu Sarapida s fragmentem tympanonu.
Olověný odlitek: Mars v antické zbroji, levou rukou je opřený o štít, u pravé nohy brnění/válečná trofej., Fučíková 1997#, II/76., and Plakety sloužily jako aplikace na nábytku, patrně vznikly během Abondiova pražského pobytu. Mars náleží k sérii bohů planet (dochován též Merkur a Venuše).
Merkur běžící směrem doprava (okřídlený klobouk a boty, caduceus), vpravo u jeho nohou kohout., Fučíková 1997#, II/77., and Plakety sloužily jako aplikace na nábytku, patrně vznikly během Abondiova pražského pobytu. Merkur náleží k sérii bohů planet (dochován též Mars a Venuše).
Olověný reliéf (průměr 16 cm): drak útočí na hlavu nahého muže, který leží pod ním, druhého muže drží v pařátech, nalevo vzadu Kadmos draka zabíjí: drak má hlavu u kmene dubu a hrdina mu vráží kopí do chřtánu. Výjev je zasazen do krajiného rámce s řekou, mostem a městem s antickými ruinami., Fučíková 1997#, II/8., and Zobrazení se těsně drží rytiny H. Goltzia (1588), která vznikla podle obrazu Cornelise van Haarlem (1585). Z této předlohy Vianen převzal jak draka zabíjejícího Kadmova sluhu, tak Kadma zabíjejícího draka způsobem, který popsal Ovidius ve svých Proměnách (3, 91-92).
Tepané stříbro (8, 3 x 11, 2 cm): polonahá Syrinx (luk a toulec přes rameno) stojí se zdviženýma rukama u rákosí, zprava se k ní blíží Pán (rohy, vousy, kozí nohy, vlající plášť). Vpravo nahý vousatý říční bůh (věnec na hlavě) s nádobou, z níž vytéká voda, za ním nahé Nymfy, které se oblékají. Výjev je zasazen do lesní krajiny, v pravém hporním rohu dřevěný mlýn, dole v popředí potok., Prag um 1600#, II, č. 536 s. 67., and Varianta kompozice, kterou Vianen použil v roce 1603 na plaketu v Amsterdamu. Protějšek k plaketě s Aktaiónem v Utrechtu z roku 1612. Postoj Syrinx Vianen patrně převzal z rytiny podle Goltzia, která vznikla po roce 1589.