Nárožní nájemní dům, čtyřpatrový. Hlavní vchod do Náplavní ulice s tympanonem, na něm plastika muže a ženy s atributy (pádlo ?). Ve dvoře v nice plasika ženy nesoucí amforu zdobenou figurálním reliéfem. and Baťková 1998, s. 663.
Trojkřídlová nárožní budova, třípatrová, vybudovaná jako Vysoká škola uměleckoprůmyslová. Ve dvou nárožních nikách 2. patra jsou umístěny plastiky: mladík s věncem vinné révy na hlavě (Bakchus), v pozdvižené levici miska, v pravé ruce vinný hrozen, ze kterého ujídá malý chlapec (Pan) sedící u jeho nohou; nahá dívka, která si přidržuje účes a kolem beder draperii (Venuše Caelestis); nahá dívka s rukama na prsou a v klíně, u jejích nohou delfín (Venuše Medici); tančící Faun, v obou rukou má kastaněty, pravá noha spočívá na nožní klapačce; obě nároží zdobí ještě mezi okny prvního patra dva shodné oválné reliéfy s figurálním výjevem. První zleva je starý muž sedící za chlapcem, který přináší obětiny bustě Athény (alegorie úcty k výtvarnému vzdělání); na druhém reliéfu okřídlený mladík v obou rukou drží vavřínový věnec, věncem v levici věnčí dívku, která drží svitek a bustu, nad mladíkem hvězda (Génius umělecké inspirace); nad vchodem v nástavcí kladí dvě ležící postavy žena (Úsvit) a muž (Soumrak). V přízemí na klenácích oken střídavě hlava Medúzy a hlava Jupitera., Vlček 1996, s. 170 - 171., and Architektonické řešení je inspirováno italskými renesančními palácovými stavbami, nicméně účel budovy se odrazil v některých detailech, například velká ateliérová okna a především sochařská výzdoba s připomínkou jmen slavných výtvarných umělců minulosti. Předlohou tří ze čtyř soch jsou antické plastiky: Venuše "Medici" (Florencie, Uffizi (Tribuna), Haskel-Penny 1984, č.k. 89), Venuše "Caelestis" (Florencie, Uffizi, Haskell-Penny 1984, č.k. 88) a faun; antická plastika tančícího fauna hrajícího na typický hudební nástroj scabellum (nožní klapačka) a kastaněty, byla asi původně částí sousoší s nymfou, kterou hrou vyzýval k tanci (Florencie, Uffizi (Tribuna), Haskel-Penny 1984, č.k. 39). Socha Bakcha je kopií renesanční plastiky Jacopo Sansovina (mezi 1511 - 1518), který se inspiroval sochou Michelangela (1497), ten se však při tvorbě svého Bakcha inspiroval jako jeden z prvních renesančních sochařů antickými plastikami, které byly umístěny v zahradě Medicejů v Římě (kromě samotného námětu je to například i motiv malého Pana okusujícího tajně hrozen, který drží Bakchus v pravé ruce). Antikou jsou inspirovány i oba reliéfy: motiv učitele a žáka v obětní scéně s Athénou. Alegorie Soumraku a Úsvitu jsou kopiemi Michelangelových soch.
Na stavbě pracoval nejdřív Hans Spiess z Frankfurtu (1493), je autorem žebroví v podobě suchých větví. Na projektu konstrukce stavby však patrně spolupracoval s Benediktem Riedem. Oratoř má vztah k přestavbě zámku Křivoklát, kde Spiess také pracoval až do roku 1511 (1490 - 1522). Jeho skupina kameníků ze Saska pracovala také na rekonstrukci Karlštejna., Günther 2003#, 65-68., and Originální záalpská reflexe antické teze o původu klenby v přírodě. Původ je patrně v Burgundsku kolem roku 1400, nejstarší doklad je zachován v Paříži (Tour Jean-Sans-Peur, bývalý Hotel de Bourgogne, 1409-1411). Antická teze, že umění má imitovat přírodu (Plinius, nat.hist. 35, 64 etc.), je v renesanci poprvé doložena u Giovanni Boccaccia (Decameron 6,5).
Reliéf, tepaný měděný plech, v. 25 cm, š. 28 cm., Horejc 2016, s. 180., and Ve stejné sbírce je i kresba, návrh na kovovou mříž, v jejíž střední části je kresba realizovaného reliéfu.
Plastika, bronz, v. 19 cm. Nahý stojící muž s hroznem vína v pravici., Horejc 2016, s. 217., and Kresebné návrhy plastiky ve sbírce GHMP inv. č. K-1834.
Plastika, pálená hlína glazovaná, v. 55 cm., Horejc 2016, s. 174., and Toto dílo vzniklo v několika variantách v sádře a keramice se světlou a tmavou glazurou.
Reliéf, polychromovaná sádra, barevné sklo, v. 91 cm, š. 65 cm. Sedící spící chlapec, hlava dozadu zvrácená - "Znavený cupido"., Horejc 2016, s. 167., and Varianta z pálené hlíny v Severočeském muzeu v Liberci, inv. č. PK 4586.
Plastika, pálená hlína barevně glazovaná, zlacená, v. 67 cm, š. 97 cm, h. 40 cm. Postava sedící nahé ženy v záklonu, zavřené oči, na kolenou drapérie., Horejc 2016, s. 171., and Původní dílo (dnes nezvěstné) vzniklo pro fontánu Grandhotelu Urban v Hradci Králové (budova z let 1910-1911, architekt Kotěra), tam bylo umístěno v Palmové zahradě hotelu.