Search

Start Over Rights autorská práva www.olympos.cz

5891. Praha, Hrad, sv. Vít, nástěnná malba, portrét Benedikta Rieda

Creator:
Beck, Leonhard
Publisher:
Vladislav II. Jagelonský
Type:
malba nástěnná
Subject:
úhelník and ritratto
Description:
Ve svatováclavském cyklu byla do scény setkání s dánským králem Erikem začleněna podobizna architekta charakterizovaného úhelníkem, s největší pravděpodobností portrét královského stavitele a kameníka, Benedikta Rieda. and První portrét architekta v nástěnném malířství českých zemí.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

5893. Praha, Hrad, sv. Vít, rotunda, půdorysný typ stavby

Creator:
anonym
Type:
architektura
Subject:
rotunda
Description:
Dochovány pouze základy. Hypotetické představy o podobě stavby: Okrouhlá centrála s patrovým ochozem v lodi, k jehož tribunám vedlo přiléhající severozápadní schodiště, a se čtyřmi podkovovitými apsidami do všech hlavních světových stran. Výrazná stavba karolínské renesance v Čechách. Základní typ stavby s e objevil už na Budči (via Velká Morava). Tento typ (kromě situace apsid) měl přímý prototyp v mariánském chrámu sv. Donáta v Zadaru. Sv. Donát pobýval krátce na dvoře Karla Velikého, asi znal cášský oktogon (což je symbol proměněných antických tradic ve franckém prostředí, objevující se i v karolínských falcích až do otónské doby) . Nové prvky (jako v Zadaru): tribunový ochoz, pravidelné kvádrové zdění a povystouplé lisény na líci stěny. Velkomoravská tradice se uplatnila ve výzdobě maltové podlahy, ale s tím rozdílem, že zde je ornamentální pravé terazzo (v Mikulčicích cihlové úlomky) nahrazeno imitací (vsazované oblázky). Ohlas exotické inspirace: podkovovitá apsida, zde je však přirozeným důsledkem zaoblení půdorysu hlavní lodi a potřeby hlubokého oltářního prostoru, Bažant 2003#, 9- 21., and Po formální stránce byly západoevropské karolínské rotundy inspirovány římskými rotundami (zvl. Pantheon). U nás to byly severobalkánské rotundy (Zadar). Na západě to byl typ rotundy-mauzolea (často s apsidou, vrcholící za císaře Hadriána), nejslavnější byla rotunda Kaple Božího hrobu v Jeruzalémě, s jejímiž imitacemi se v západní Evropě setkáváme již od 4. - 5. století. Také pražská rotunda sv. Václava má s jeruzalémskou některé společné rysy (centrála se čtyřmi připojenými apsidami, rozměry jsou cca polovinou jeruzalémského vzoru). Tím měla být definována jako rotunda-martyrion, architektonický typ, jímž byl Boží hrob v Jeruzalémě (prolnutí pohanského héroie a křesťanského světce), jednoznačně umocněný uložením ostatků světce.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

5894. Praha, Hrad, sv. Vít, sloupový ochoz

Creator:
Stella, Paolo della, Wohlmut, Bonifác, and Pacassi, Nicolo
Publisher:
Ferdinand I.
Type:
architektura
Subject:
loggia
Description:
Arkádový ochoz věže, 1551 (Paolo della Stella ?), podle dobových zobrazení se jednalo o sloupový ochoz s architrávem a pětibokými nárožními věžičkami. Nad ochozem byla esovitě prohnutá báň 1561-1563 (Bonifác Wolmut), na jejímž vrcholu byly dvě zmenšující se lucerny s báněmi rovněž esovitě prohnutými. Dnešní pilířové arkády a tvar střechy jsou z let 1769-70 (N. Pacassi)., Merhautová 1994#, s. 135-139., and Jeden z prvních dokladů kolonády v českých zemích. Sloupový ochoz s rovným překladem byl nepochybně inspirován antickou architektonickou tradicí
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

5895. Praha, Hrad, sv. Vít, varhanní kruchta

Creator:
Wohlmut, Bonifác
Publisher:
Ferdinand I.
Description:
Varhanní kruchta při západní zdi chrámu. Zevní stěna s arkádami ve stylu palladiánské renesance., Merhautová 1994#, 138-140., and Spojení dvou principů antické architektury (římský systém kombinující pilíř s obloukem prolamující zeď, jemu je předložen helénistický systém, sloup podpírá kladí). Wolmut patrně nečerpal insúiraci z traktátů, ale v římských stavbách (Palazzo di Venezia, předsíň sv. Marka, loggie sv. Petra), inspirovaných antikou. Zvolil dole řád toskánský převedený do plochých pilastrů, pak jónský s hmotnějšími polosloupy.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

5896. Praha, Hrad, sv. Vít, zvon Zikmund

Creator:
Jaroš, Tomáš
Publisher:
Ferdinand I.
Type:
reliéf
Subject:
dragon, lion, Hercules, and Faunus
Description:
Ve věnci je otištěno 26 mincí (mezi nimi dva Géniové), nad nimi dva reliéfy: ZV strana Herkules zápasící se lvem, SJ strana Herkules bojuje s hydrou, nad výjevy kolem celého pláště akantový vlys. Na plášti zvonu zobrazen Ferdinand I. a Anna Jagellonská po stranách krucifixu. Na krku putti s královnou Annou a Ferdinandem I. nesou královské klenoty - korunu a žezlo u Ferdinanda, korunu u Anny, výjev vraždění neviňátek. V koruně hlava fauna., Merhautová 1994#, 166., and Autorem zvonu byl Tomáš Jaroš z Brna, činný v Praze od roku 1540, kde též odléval zpívající fontánu v královské zahradě na Pražském hradě. Vsazování mincí bylo v renesanci běžné (na př. zvon Kryštof v Rychnově nad Kněžnou, 1581).
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

5898. Praha, Hrad, Svatovítský poklad, byzantské rohy

Creator:
anonym
Type:
slonovina
Description:
Dva slonovinové rohy zdobené řezbou., Bažant 2003#, 93., and V inventáři karlštejnského pokladu z roku 1515 se uvádějí: "dva rohy ze slonové kosti na železných řetězech, jež prý náležely sv. Rolandu, vévodovi Burgundskému, někteří se domnívají, že jsou ze sedmi trub jerišských". Patrně se jedná o rohy v provinciálním byzantském stylu z 10. století, které se do svatovítském pokladu dostaly až roku 1645. Není tedy vyloučeno, že byly získány až Karlem IV., nicméně v karlštejnském pokladu jsou i některé věci ze starého svatovítského pokladu, který tam byl dočasně umístěn za husitských bouří. Absence dokladů nám však nebrání, abychom existenci starozákonních relikvií předpokládali v Praze i ve 12. století, v době, kdy byly neobyčejně populárním mocenským atributem.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

5899. Praha, Hrad, Svatovítský poklad, Češi v De civitate dei

Subject:
Boemenses
Description:
Vyobrazení Boží obce na titulní straně rukopisu De civitate Dei s. Augustini. Biskup, kněz, muž a žena zobrazení v pravém dolním rohu jsou připojeným nápisem "Boemienses" a "Boemenses" identifikováni jako Češi. Trůnící Kristus, v levici drží medailon s holubicí a v pravici medailon s beránkem, oba zvířecí symboly jsou s nimbem, nad nimi, stejně jako nad Kristem nápis "scs" zdůrazňuje jejich svatost., Bažant 2003#, 94-99., and Protože jsou postavy zobrazeny bez svatozáře, nemohou zobrazovat čtyři zemské světce, s největší pravděpodobností jsou to tedy skutečně zástupci národa - Čechů. Tato malba se jeví jako nejstarší zobrazení nejen Čechů, ale i evropského "národa" vůbec. Badatelé, kteří se shodli na tom, že se o toto zobrazení skutečně jedná (dokládá to i nápis), za ním hledali národní pojetí Božího státu. Malba však nepochybně vznikla podle nějaké starší předlohy, nikoliv místního, ale zjevně kolínského původu, takže zobrazení národa nelze považovat za český přínos k ikonografii středověkého umění. Ikonografie trůnícího Krista s medailony v rukou byla vytvořena ve 12. století a byla adaptací dvou starších ikonografických typů odvozených z imperiální ikonografie antického Říma.Klíčem k výkladu výjevu, je obraz trůnícího Krista. Tento motiv je sice málo častý, ale přece jen všeobecně rozšířený v tehdejší Evropě, z čehož plyne, že totéž lze předpokládat i o ostatních motivech, z něj odvozených, včetně zobrazení "Boemenses". Existovala zobrazení Krista se symboly slunce (po jeho pravici) a měsíce (po jeho levici), zpravidla jakožto personifikace v medailonech, naznačující jeho světovládu, dále schéma zobrazení vladaře se symboly světovlády v rukou, zemským globem a žezlem. Ve 12. století došlo k propojení obou typů. Bůh nebo Kristus s medailony slunce a měsíce se potom často objevuje v zobrazení stvoření světa a toto ikonografické schéma se stalo symbolem stvoření světa. Chápat "Boemenses" jako národ v novověkém pojetí by bylo zcela scestné. "Boemenses" nejsou na pražském zobrazení zahrnuti do Boží obce pro svůj rasový původ nebo státní příslušenství, ale pro svou zbožnost, pro "naději, lásku a víru" ("spes, amor atque fides"), jak čteme na připojené nápisové pásce. ?
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

5900. Praha, Hrad, Svatovítský poklad, hřeben sv. Vojtěcha

Creator:
anonym
Type:
slonovina
Subject:
palm, wings, wreath, and Genius
Description:
Slonovinový pontifikální hřeben s řezbou. Na zadní straně je palma - strom života, po stranách dvě zvířata, na přední straně je Beránek boží, jehož rám tvoří medailon nesený dvěma anděly., Bažant 2003#, 48., and Dochovaná relikvie je dokladem vědomé archaizace uměleckého předmětu. Pontifikální hřeben byl tradičně spojován se sv. Vojtěchem, vznikl však později. Styl výzdoby se drží tradice italského umění 7.? 8. století, ale hřeben patrně vznikl v Německu v 11. nebo první třetině 12. století. Nebyl součástí středověkého inventáře sv. Víta a teoreticky tedy mohl přijít do Čech kdykoli před rokem 1712, kdy byl poprvé v inventáři svatovítského pokladu zmíněn. Není však pravděpodobné, že by se tato nijak zvlášť drahocenná věc dostala do Čech dlouho po době svého vzniku.Hřeben vznikl v otónském prostředí, nicméně zobrazený motiv je inspirován byzantským uměním. Motiv "Božího beránka" mezi dvěma anděly je zobrazován již ve starokřesťanském umění. Kompozice má původ v zobrazení geniů držících věnec na antických římských sarkofázích.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz