Temperová malba na plátně vsazená do stropu. Pět výjevů z báje o Faëthónovi. Klymené posílá Faethona k Héliovi, Faethon prosí Hélia o zapůjčení slunečního vozu, Faethon řídí čtyřspřeží Héliova vozu, Faethonův pád, Oplakávání mrtvého Faethona., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Podle dřevorytů Virgila Solise, patrfně podle vydání knihy z roku 156.
Výzdoba stropů čtyř místností na námět příběhů z antické mytologie. Temperové malby na plátně, které je napnuto na dřevěnou konstrukci a vsazeno do štukového rámu na stropě. Na stropě hlavního sálu: čtyři výjevy podle Homéra: Paridův soud, Únos, Dobytí Tróje a útěk Aenea, Anchise a Ascania z hořící Tróje. Ve vedlejší místnosti: báje o Faethónovi: Klymené posílá Faethóna k otci Héliovi, Faethón v pokleku prosí Hélia o zapůjčení slunečního vozu, Faethón řídí čtyřspřeží, Faethonův pád, matka a Héliovny oplakávají jeho smrt. Další dvě místnosti: Chronos osvobozuje Pravdu, Jupiter a Juno., Poche, Preiss 1973#, s. 128-129., and Vlček 2000#, 418-422.
Figurální výjev v oválném medailonu. Vlevo jeskyně, do ní vchází zvíře, před jeskyní sedí postava muže (Battus) a vedle sedící postavy stojí muž s kopím v ruce, na hlavě okřídlená čapka (Merkur)., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Patrně se jedná o výjev zobrazující Merkura, který proměnil pastýře Batta v kámen.
Freska v oválném rámu. Figurální scéna v lese, mezi stromy běží zvíře (laň?), které honí mužská postava., Poche, Preis 1973#, 128-129., and Vlček 2000#, 418-422.
Figurální scéna v oválném rámu: v rákosí postava ženy (Syrinx) a Satyra., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Podle dřevorytu Virgila Solise.
Temperová malba na plátně, je vsazená do stropu. Figurální scéna v krajině. Vpravo sedí Paris, v levé ruce pastýřská hůl, podává pravicí jablko před ním stojící Venuši. Za Paridem Merkur, vedle Venuše Minerva a Juno, před ní malý Amor s lukem., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Za předlohu výjevu je považován dřevoryt z dílny Virgila Solise. Inspirace však není jednoznačná, kompozice s Venuší a Amorem a odvrácenou ženskou postavou se objevuje u stejného námětu například u Raphaela (grafika Raimondi), Lucase Granacha st.
Temperová malba na plátně, vsazená do stropu. Figurální scéna v architektuře města, v popředí vpravo voják unášející ženu (na hlavě koruna), kolem skupina žen a vojáků., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Výjev z příběhu o Trojské válce. Výjev dříve považován za Únos Heleny, podle dřevorytu Virgila Solise (+1562). Solisovu ilustraci (Ov. met., lib. 13) však doprovází latinský text "Graeci Hecubam raptant". Pokud bychom inspiraci v Solisově dřevorytu přijali, pak by výjev odkazoval na únos Priamovi choti Hekuby. Toto čtení podporuje i koruna na hlavě unášené ženy.
Alegorie čtyř ročních dob obklopuje na stropě sálu centrální motiv s Jupiterem a Juno. Dívka s nádobou plnou květů a trsem květin v levé ruce - Jaro, dívka s věncem plodů a obilných klasů na hlavě a rohem hojnosti v rukách - Léto, vousatý muž s miskou, hroznem vína a věncem z vinné révy na hlavě - Podzim, vousatý muž sedí u nádoby s hořícím ohněm, pravou ruku ohřívá nad plameny, v levé ruce drží polínka., Poche, Preis 1973#, 128-129., and Vlček 2000#, 418-422.
Jupiter a Juno. V oválném rámu tvořeném věncem z festonu pololežící figury Jupitera, v pravé ruce blesky, u jeho nohou orel, o Jupiterovo koleno se opírá Juno, pravou rukou drží páva., Poche, Preis 1973#, 128-129., and Vlček 2000#, 418-422.
Na stropě sálu domunuje obdélná freska s figurální scénou v krajině. Orfeus sedí na skalisku, levou rukou drží nástroj (viola ?), za ním vlající plášť, kolem něho různá zvířata., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Preiss 2008#, 51.