Pískovcová socha (v. 175 cm): Faun (v lidské podobě) se zvířecí kůží přehozenou přes rameno stojí opřený o kmen stromu a hraje na flétnu., Denkstein, Drobná, Kybalová 1958#,, Poche 1965#, 124-125., Baťková 1998#, 343-346., Kořán 1999#, 128., and Socha patří do souboru, který byl původně umístěn v zahradě vily Amerika (Praha, Nové Město, Muzeum Antonína Dvořáka, Ke Karlovu 20), od roku 1909 jsou sochy uloženy v Lapidáriu Národního muzea v Praze. Socha je volnou kopií slavné antické sochy z pařížského Louvru, srov. Exemplum: le Petit Faun.
Pískovcová socha (v. 177 cm): Merkur (okřídlená přilba, okřídlená bota), přes pravou zdviženou ruku plášť, v levé ruce svitek., Denkstein, Drobná, Kybalová 1958#,, Poche 1965#, 124-125., Baťková 1998#, 343-346., Kořán 1999#, 128., and Socha patří do souboru, který byl původně umístěn v zahradě vily Amerika (Praha, Nové Město, Muzeum Antonína Dvořáka, Ke Karlovu 20), od roku 1909 jsou sochy uloženy v Lapidáriu Národního muzea v Praze.
Pískovcová socha (v. 176 cm): žena s pláštěm přes rameno stojí v pravé ruce nádobu, z níž šlahají plameny, v nichž má levou ruku. Pravá noha v plamenech, z nichž vykukuje zvířecí hlava., Denkstein, Drobná, Kybalová 1958#,, Poche 1965#, 124-125., Baťková 1998#, 343-346., Kořán 1999#, 128., and Socha patří do souboru, který byl původně umístěn v zahradě vily Amerika (Praha, Nové Město, Muzeum Antonína Dvořáka, Ke Karlovu 20), od roku 1909 jsou sochy uloženy v Lapidáriu Národního muzea v Praze.
Pískovcová socha (v. 177 cm): nahá Venuše zakrývající si ňadra a klín, stojí vedle delfína, na němž Amor s lukem., Denkstein, Drobná, Kybalová 1958#,, Poche 1965#, 124-125., Baťková 1998#, 343-346., Kořán 1999#, 128., and Socha patří do souboru, který byl původně umístěn v zahradě vily Amerika (Praha, Nové Město, Muzeum Antonína Dvořáka, Ke Karlovu 20), od roku 1909 jsou sochy uloženy v Lapidáriu Národního muzea v Praze. Socha je volnou kopií slavné Venuše Medici (srov. Exemplum: Venuše Medici). Její kopie z Braunovy dílny se nachází také v Duchcově (srov. Duchcov, zámek, zahrada: Venuše).
Pískovcová socha (174 cm): mladý muž (krátké vousy, dlouhé vlasy) v podlasané tunice, v levici drží srdce, u nohy mu leží pes., Denkstein, Drobná, Kybalová 1958#,, Poche 1965#, 124-125., Baťková 1998#, 343-346., Kořán 1999#, 128., and Socha patří do souboru, který byl původně umístěn v zahradě vily Amerika (Praha, Nové Město, Muzeum Antonína Dvořáka, Ke Karlovu 20), od roku 1909 jsou sochy uloženy v Lapidáriu Národního muzea v Praze.
V hlavním sále, dnešní obřadní síni, výzdoba stěn, architektura s galantními scénami a niky s chiaroscurovými figurami - antická božstva (Venuše s Amorem, Herkules). and Fresky byly restaurovány v letech 1909-1910 (Jakub Obrovský).
Letohrádek Hvězda byl umístěn zhruba uprostřed královské obory založené roku 1539, jejíž zeď z let 1541-1563 je dodnes dochována. Stavba podle návrhu arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského, stavěl Hans Tirol a od roku 1556 Bonifác Wolmut, na stavbě se podílel Giovanni Maria Aostalli del Pambio, Giovanni Lucchese. Stavba má na půdorys šesticípé hvězdy, konstrukčně vychází z kružnice o poloměru 10 sáhů (60 stop). Jednotlivá patra díky odlišnému vnitřnímu uspořádání mají zcela jinou atmosféru, dole je sklep s centrálním sálem-grottou, okolo níž obíhá kruhový ochoz. V slavnostně laděném přízemím vyzdobeném nástropními štukami (Giovanni de Spatio a Pietro Ferrabosko) má centrální místnost charakter rodového mauzolea. Tato centrální prostora dvanáctiúhelníkového půdorysu je usvětlená okny na konci chodeb s valenými stropy a není přímo spojena s okolními místnostmi, jmiž lze projít jenom okružním směrem. V patře je uprostřed vzdušná hala, okolo níž jsou umístěny ložnice identického půdorysy, ale odlišené detaily stropů, krbů (v iónském řádu) a podlah. Celé druhé patro zabíral velký sál s malovaným stropem, který se nedochoval. Četné niky v místnostech i na schodišti naznačují, že interiér měl být bohatě vyzdoben sochami. Původní jehlanová střecha nahrazena střechou s lucernou při rekonstrukce podle projektu J. B.Matheye (kol 1700), ta po roce 1780 nahrazena dnešní nízkou střechou. Stavba je umístěna ve středu areálu ohrazeném zdí dekorativně-pevnostního charakteru, jež má půdorys čtverce o straně c. 20 sáhů, severní strana je na vrcholu vysokého srázu, takže ze severních oken byla vyhlídka do okolní krajiny. Pod severní stěnou je menší obdélná terasa obehnaná rovněž zdí, ke zdi areálu letohrádku přiléhá míčovna dokončená 1558., Morávek 1954#; Krčálová 1976#, 55., and Jedna z prvních předměstských vil v českých zemích. O stavbě napsal po roce 1555 oslavnou latinskou báseň "Ferdinandopyrgum" Vavřinec Špán (Hejnic, Martinek, Rukověť 5, s. 295), český překlad Ryba 1941, 53-59. Další oslavná báseň, Torzarrelianus 1997 (srov. Hejnic, Martínek, Rukověť 5, s. 379), vydal v nepatrné obměně pod svým jménem Jan Sixti (Sixti 1617, srov. Hejnic, Martínek, Rukověť 5, s. 113).
Stropy v přízemí zdobí 334 polí se štukovou výzdobou z let 1556 - 1560. Námětem jsou příběhy z řecké mythologie a římských dějin. Na klenbě ústřední síně v přízemí 7 reliéfů oslavující antické ctnosti a římskou statečnost. Uprostřed : Aeneas s Anchisem, Kreusou a Ascaniem prchá z hořící Tróje. Na obvodu: Horatius Cocles kryje na mostě ústup Římanů; Marcus Curtius Ruffus se vrhá do propasti; Marcus Scaevola před etruským králem Porsennou; Smrt konsula Attila Regula; Kimon a Perona; Antiochos, Seleukos a Stratoniké. and Lejsková-Matyášová 1963#; Krčálová 1973#; Suchomel 1973#.
Řadový nájemní dům, na fasádě průčelí figurální reliéfy: Na obou nárožích tympanon s reliéfem. Vlevo odpočívající žena (Diana) za ní jelen, vedle ní had, toulec na šípy, v ruce drží šíp, u jejích nohou zajíc. Vpravo mladík (Bakchus) kolem něho vinná réva, u jeho nohou keramická nádoba a Pan hrající na píšťaly. Na menších trojúhelných dekoračních štítech v patře Pan s číší. and Výzdoba ve stylu klasicizující secese