Průčelí radnice, zbudované v letech 1727-1730, bylo v roce 1731 doplněno o alegorické plastiky občanských ctností: zleva Spravedlnost, Statečnost, Moudrost a Opatrnost. Na prostředním štítě jsou po obou stranách obrazy hrdinů, kteří jsou připomínkou občanských ctností antické římské republiky., Braniš 1900#, 42., Poche 1977#, s. 203., and Sochy byly v roce 1995 nahrazeny kopiemi, originály jsou dnes ve vestibulu radnice.
Střední štít hlavního průčelí budovy zdobí na stranách dva půlkruhově završené portály s malbou. Vpravo je zobrazen muž s krátkých plnovousem, na nahém těle himation, v levé ruce drží svitek (římský senátor), vlevo muž v římské zbroji, v levé ruce drží meč nad ohněm (Gaius Mucius Scaevola)., Braniš 1900#, 42., Poche 1977#, s. 203., http://www.slavnestavby.cz/stavby/stavby-ceskych-budejovic (7. 1. 2013)., and Údajně chiaroscurové obrazy od místního malíře Jana Bonanely představují sv. Rocha a sv. Floriána (Slavné stavby). Zobrazení těchto světců, zejména sv. Rocha na štítě radnice nedává smysl, ostatně tomu nenapovídají ani zobrazené atributy (nahý muž v himatiu, římský voják s mečem nad ohněm). Pravděpodobně se jedná o hrdiny z římské historie představující občanské ctnosti - římský konzul a Mucous Scaevola. Zobrazení Mucia Scaevoly odkazuje na emblematickou příručku (Boissard 1588), kde je hrdina vyobrazen s měčem nad oltářem s hořícím ohněm. Doprovází jej nápis: Pro patriâ tradit votivo Mutius igniDextram, quae patriae non bene servierat.Ut fortis reputat nullum non dulce periclum,Dum certâ cives utilitate iuvet.Patrně narážka na Horacia, Odes, 3. 2 (‘Dulce et decorum est pro patria mori’).
Střední štít hlavního průčelí budovy zdobí dva půlkruhově završené portály s malbou. Vpravo je zobrazen muž s krátkých plnovousem, na nahém těle drapérie, v levé ruce drží svitek (římský senátor ?), vlevo muž v římské zbroji, v levé ruce drží meč nad ohněm (Gaius Mucius Scaevola)., Braniš 1900#, 42., Poche 1977#, s. 203., Kovář 2005#, 20-21., http://www.slavnestavby.cz/stavby/stavby-ceskych-budejovic (7. 1. 2013)., and Chiaroscurové obrazy od místního malíře Jana Bonanely údajně představují sv. Rocha a sv. Floriána (Slavné stavby), nebo Marca Curtia vrhajícího se do propasti a Mucia Scaevolu (Kovář 2005, s. 21). Braniš uvádí pouze jméno Curtius (Braniš 1900, 42), což by se mohlo vztahovat na římského historika. Quintus Curtius byl autorem díla o Alexandrovi Velikém (Historiae Alexandri Magni). Zobrazení světců, zejména sv. Rocha na štítě radnice nedává smysl, ostatně tomu nenapovídají ani zobrazené atributy (nahý muž v drapérii, svitek, římský voják s mečem nad ohněm). Pravděpodobně se jedná o hrdiny z římské historie představující občanské ctnosti - Říman (snad Cato Minor, římský senátor nebo konzul, možná Lucius Quinctius Cincinnatus) a Mucius Scaevola. (Srov. THOMASSIN, Simon, Recueil des statues, groupes, fontaines, termes, vases, et autres magnifiques ornements du chateau & parc de Versailles. Avec les explications en François, Latin, Italien & Hollandois. 1694.)
In. Program Horáckého divadla v Jihlavě, k premiéře hry T. M. Plauta - J. Knautha "Tlučhuba", 27. 4. 1974ČESKOSLOVENSKA PREMIÉRAAntická komedie o 2 dílechPŘEKLAD: DR. ZD. BLÁHA REŽIE: LADISLAV PANOVEC VÝPRAVA: EVA MILICHOVSKA HUDBA: ANTONÍN NOSEK HUDEBNÍ NASTUDOVANÍ: BEDŘICH BLAŽEKPředstavení řídí J. Mayer. Text sleduje M. Vysloužilová. Staví skupina J. Šťastného. Jevištní mistr J. Král. Svítí J. Wochner. Ved. osvětlovač V. Morkus. Obléká B. Pavličková. Vlásenky B. Pechová. Rekvizity E. Kuníková. Malíř dekorací M. Krča. Čalounické práce J. Pomikal. Zámečnické práce M. Pysk. Kostýmy, vlásenky a dekorace vyrobeny v dílnách HD pod vedením A. Vláčilové, P. Kratochvíla a A. ŠeréhoHudební přestávka k Roku české hudby: Jan Ev. A. Koželuh - I. věta z koncertu Es-dur. Na klarinet hraje Pavel Doubek. Klavírní doprovod František SrníkPremiéra v Jihlavě v sobotu dne 27. dubna 1974 v 19.30 hodinT. M. PLAUTUS - J. KNAUTH"Tlučhuba"J. Knauth - současný východoněmecký dramatik - upravil jednu z nejúspěšnějších her antického komediografa Plauta. Autor adaptace zachovává situace a děj předlohy, ale postupuje samostatně, pokud jde o kresbu postav, rozvedení situací, dialogu atd. Dává hře nové akcenty, které ji přibližují našemu světu a mentalitě současného diváka.Chytrý otrok Palestrio nenávidí svého pána, hrubého, chvástavého Pyrgopolinika nejenom pro jeho vlastnosti, ale i pro obchod s lidmi. Když doslova ukradne chvástal mladému Athéňanovi jeho děvče, zosnuje Palestrio důmyslnou intriku, jak dívku osvobodit. Není to lehká věc, ale to nesmíme prozradit. Snad ještě jenom to, že inscenace chce podtrhnout veseloherní a muzikálovou formou konflikt mezi kladným a záporným pólem vnitřního, ale i vnějšího světa lidí. Konflikt mezi postavou moudrého otroka Palestria a siláckého, prázdného Tlučhuby. A tak nezbývá než se těšit na vaši návštěvu v Horáckém divadle.