Postaven ve 2. desetiletí 18. stol. J. Agustone, upraven 1760 J.J. Wirchem (?). V potiku ve výši 1. patra balkon se sochami Junony a Herkula. and UmPAmČ 4, s. 123
(jv): "Uchovat tvář", Svobodné slovo, Brno, 25. 11. 1968.Režisér Zdeněk Kaloč o TrójankáchUCHOVAT TVÁŘEuripidova antická tragédie Trójanky, kterou v adaptaci J. Sartra právě uvádí Mahenovo divadlo, oživuje jeden z nejstarších příběhů lidské historie - pád slavné a kvetoucí Tróje, dobyté a vyvrácené lstivým nočním přepadem Achajců a jejich spojenců pomocí legendárního trójského koně. Režisér Zdeněk Kaloč o hře řekl:Spojuje aktuální problematiku - už za Euripida byly Trójanky časovou hrou - s velkou dramatickou pralátkou. Je divadlem v pravém slova smyslu dialektickým; zkoumáním primární tvářnosti události (porobení Tróje) objevuje její tvář sekundární (morální sílu poražených Trójanů). Neanalyzuje pouze jednu vrstvu skutečnosti - třeba politickou nebo morální či psychologickou, ale všechny, komplexně, a přitom ne na úkor hloubky a jemností. Paradoxem odhaluje humornou stránku tragické události. A přitom tvrdě a surově ukazuje věci, jaké jsou. Euripides ani Sartre nedávají se unášet pouze vlasteneckým citem. Neponechávají si v týlu lež. Až po hranici, kam sahají jejich intelekt a představivost, poctivě obnažují pravdu.Letošní sezónu jsem měl původně zahajovat hrou Vzbouření v blázinci. Po létu jsem však neměl moc chuti dokončovat rozesmátou renesanční komedii. Ovšem v téhle tragédii nejde o žalozpěv, naopak! Porážka, masakr či smrt, to není ta největší tragédie. Větší neštěstí je, když člověk ztratí svou tvář.??????????(jv)
Ve 30.tých letech 16. století zahájena stavba tvrze. Majitel Václav Krajíř se v letech 1551-2 účastnil výpravy české šlechty do Janova na přivítání Marie Španělské, manželky Maxmiliána Habsburského. Snad pod vlivem této cesty má údajně stavba podobnost s italskými předměstskými vilami z oblasti Padovy, Florencie a Sieny, budovanými pod vlivem Vitruvia a Palladia. Neznámý italský architekt vytvořil později velkorysé dvoupatrové arkádové ochozy v lichoběžníkovém dvoře a východní arkádový dvůr se vstupní věží a bránou (1564, 1582-1586; věž se zřítila v 70tých letech). Další stavební úpravy provedl v letech 1670-1696, vídeňský stavební mistr, Ital, Francesco Martinelli (čestný dvůr, v interiérech zámku štuková výzdoba 12 sálů a reprezentačních sálů). Portál alkovny nesou dva atlanti (Baldassare Fontana), v banketním sále (z poč. 19. stol.) nástěnné malby. Na stěnách: Apollon a múzy (), na stropě obdélná pole s figurálními antickými výjevy (klasicistní). V parku založeném po 1800 dnes dochován obelisk. Původně v parku byly i plastiky (Flora?, Apollon?, dnes trosky). and Fabiánová 2004#.
Tvrz s obdélným dvorem z konce 15. století doplněna okolo poloviny 16. století o arkádu na východní straně dvora (toskánské sloupky bez entaze). Přestavba zakončena portálem datovaným 1554. Nad nezdobeným ostěním nástavec se znaky Václava Krajíře a Johany Daunové, jejichž jména jsou připojena v nápisových páskách, uprostřed destička s letopočtem se zavěšenou hlavou andílka. Po stranách jsou iónské pilíře přerušené uprostřed vloženými pilířky se zrcadlem. Nahoře nástavec se dvěma volutami uprostřed medailon s hlavou s portrétními rysy, na sobě má brnění a přilbu (portrét předka?)., Chamonikola 1999#, č. 54., and Fabiánová 2004#.