Stavba druhého nádvoří v letech 1506 - 1513, patrně za účasti U. Pesnitzera z Burghausu. Průjez do Horního hradu a některé fasády vyzdobeny za vedení Gabriela de Blonde: Přední nádvoří - Malby s figurálními a architektonickými motivy: Planety, alegorie, scény z římské historie, asi 1577. Půrkrabství (postaveno 1578) , 1580 Dolní Hrad, Horní hrad vymaloval Blonde 1590; Dolní hrad vymaloval B. Beránek-Jelínek; 1682-87 adaptace pod vedením Giacoma de Maggi; malby figurální a arch. motivy (obnoveny 1842 a 1908 L. Kubou). Zadní nádvoří - chiaroscurové malby - Planety, Sedm Ctností, Ovidiovy Metamorfózy, 1588. Malby na fasádě dolního hradu tzv. Hrádku a věže (zbudovaná 1580) - malby B. Beránek-Jelínek, 1590. and Poche 1977#, s. 215.
Skupina žen a mužů na balustrádě před sochou (asi Venuše), ilustrace veršů antického římského satirika Persia 5, 117 a 5, 53 (překlad J. Hejnic: "Z Hloubi zvrhlého srdce chováš záludnou lišku; Každý má svoje přání a nežijem jednotvárně"). Dnes už jen část, asi původně mnohem víc vyobrazení. Autor asi ze severní Itálie, nebo ovlivněn touto malbou. Malba souvisí s okruhem Václava z Rovného a Petra z Rožmberka. Majitelem tohoto domu byl pravděpodobně Václav Albín (Bílek) z Helfenburka (1500 - 1577), studoval na univerzitě, byl rožmberským kancléřem a archivářem, byl majitelem domu na náměstí č. 4 a v dnešní Rooseveltově ulici 28. Malby byly asi ještě v 16. století zabíleny. and Doklad raného krumlovského humanismu. Recepce méně známého antického římského autora satir (Aules Persius Flaccus, 34-62 po K.).
Figurální scéna v krajině. Střed kompozice tvoří postavy Venuše s Amorem a Paris se zlatým jablkem v pravé ruce, za Paridem Merkur. V popředí zleva za závěsem bohyně Eris, v ruce drží srdce, dále postavy bohyně Juno a Minerva, sedí zády k divákovi, u jejích nohou štít s tváří Medúzy, v ruce kopí. Vpravo ležící socha - postava vodního božstva se džbánem, z něhož vytéká voda, patrně personifikace Cebrena., Radostová, 2017, I/1, s. 243-246., and Obraz byl dříve pokládán za kopii z 18. století podle Bartholomea Sprangera.
Olej na plátně (118 x 160 cm). Scéna v krajině, v popředí vpravo ležící socha říčního boha, vlevo štít s hlavou Medúzy. Vpravo nad sochou Paris, Venuše a Merkur, vlevo Minerva a Juno, za ní Eris s jablkem., Vacková 1989, 176-177, 213., and Obraz byl dříve pokládán za kopii z 18. století podle Bartholomea Sprangera.
Nástěnná malba na fasádě, karyatidy v 1. patře, ornamenty, figury mezi okny ve 2. patře, asi světci, ale také jiné. Namalované postavy vyhlížející z oken, autor asi pracoval na zámku.
Návrhy kostýmů od Burnaciniho Lodovico Ottavio Freiherr von (1636 - 1707), Ital (jeho otec Giovanni byl slavný divadelní architekt taky činný u vídeňského dvora) působíccí v Rakousku na císařském dvoře, od 1651, také tam dělal návrhy kulis).. také k antickým kusům, po 1670-1700? Návrhy Bertoliho Antoine Daniele, Conte (1677 - 1745), kostýmní návrhář, malíř v letech 1707 - 1743 činný na vídeňském dvoře, učitel malby Marie Terezie, 1731, vytvořil kolem 300 návrhů kostýmů.