Frauenturm (auch: Zittauer Turm oder Dicker Turm), einer der Türme der mittelalterlichen Stadtbefestigung der Stadt Görlitz. Der Turm mit einer Wandstärke von bis zu 5, 34 m wurde vermutlich um 1250, errichtet. Ursprünglich war er Teil eines Stadttores, des Frauentores. Das Wappen der Stadt Görlitz wurde 1856 an der Südseite des zylindrischen Turmes angebracht, nachdem die restlichen Bestandteile des Tores abgebrochen und die Gräben verfüllt worden waren.
Hrad založil Karel IV., prvotně jako útočiště před morem, později jako místo se zvláštním sakrálním posláním, místo určené k uchovávání korunovačních klenotů a relikvií. Hlavní sál císařského paláce byl vyzdoben portréty předků., Bažant 2003#, 131-139., and Malířské cykly na Karlštejně mají charakter ideově politické propagandy. Hlavním cílem bylo zdůraznit starý původ Karlova rodu, poukázat na historickou kontinuitu vládce středověké římské říše s antickým císařstvím. Tomu sloužil především cyklus portrétů předků. Cyklus, řada fiktivních podobizen, zde začínal Noem, dále byl zobrazen Priamos, Aeneas a další panovníci až po Karla IV. Galerie obsahující stovku podobizen začínala portréty vládců čtyř světových monarchií: babylónského Nina (východ), makedonského Alexandra Velikého (sever), kartaginského Toly (jih) a Romula (západ), potom následovali římští panovníci od Caesara (nebo od Oktaviana Augusta) až po Konstantina Velikého, dále třicetpět byzantských císařů a západní císaři od Karla Velikého až do současnosti. Hlavním posláním galerie bylo zdůraznit kontinuitu středověkého císařství římského a antické říše římské vycházející z teze o "přenosu císařství" ("translatio imperii").
Tato chalcedonová gema zobrazující hlavu dívky, patrně původně gorgoneion z faléry, byla druhotně vsazena do svorníku Kaple sv. Kateřiny na Karlštejně., Kotalík 1982#, 64, č. k. 4., Bažant 2000#, 147-148., and Kámen s hlavou dívky (začátek 4. stol. ) byl patrně původně středem faléry, římského vojenského vyznamenání v podobě disku (zlatého, stříbrného) udělovaného nejstatečnějšímu z vojáků, triumfální atribut. Karel IV. sbíral různé antické starožitnosti (byzantské a římské kameje, gemy a mince). Jednu z gem, kterou patrně získal z Francie, dal zazdít do klenby kaple sv. Kateřiny na svém hradě. Řezba byla interpretována jako hlava Medúzy. Gemy nebo kameje s její hlavou patřily k nejoblíbenějším zobrazením v době císařství, jako ochranné znamení, ve víře, že Medúza může nepřítele nechat zkamenět. Tato hlava je však stylizovaná do podoby mladé dívky, proto zřejmě nebyla v karlovské době jako hlava Medúzy rozeznána, na svorník byla patrně umístěna jako antické zobrazení hlavy anděla. K mylnému výkladu hlavy mohlo přispět křížové vrtání (vrtání ve tvaru kříže je viditelné proti světlu), které mohlo být považováno za tajné znamení.Pro sběratelství ostatků a jejich oslavu uměleckou tvorbou byl Karel ve své době nazván "druhým Konstantinem". Nástěnná malba nad východem z kaple Sv. Kateřiny na Karlštejně (1357), na níž je Karel IV. zobrazen, jak s královnou pozdvihují ostatkový kříž, měla evokovat Konstantina a jeho matku sv. Helenu. K interpretaci výzdoby kaple měla patrně přispět i antická gema umístěná na svorníku kaple - shodou okolností je z Konstantinovy doby.
Rukopis na pergamenu, Publius Vergilius Maro, Zpěvy pastýřské, rolnické a Aeneis., Kotalík 1982#, s. 83, č. k. 53., and Ilustrovaný rukopis Publia Vergilia Maro, získal Karel Egon Fürstenberg ve 2. polovině 18. století v Itálii. Na začátku první knihy Bukolik je obraz pastýřů Tityra a Meliboea, Aeneis ilustruje výjev útěku Aenea z hořící Tróje. Kodex je blízký pracím dona Simona Camaldolense.
Ilustrace v díle Speculum humanae salvationis - Sibyla a císař Octavianus Augustus...............................................Věštby Sybill- Na jejich naléhání povolal věštkyni Sibyllu a chtěl se z jejích věšteb dovědět, zda se někdy na světě narodí někdo větší než on. Když tedy v den Narození Páně svolal radu stran té věci a Sibylla se sama v císařově komnatě zabývala věštbami, v poledne se kolem slunce ukázal zlatý kruh a uprostřed kruhu překrásná dívka, chovající na klíně dítě. Sibylla to ukázala císaři. Když se císař tomu úkazu velmi podivoval, uslyšel hlas, který mu říkal: "Toto je ara coeli - oltář nebe." A Sibylla mu řekla: "Tento chlapec je větší než ty, proto se mu klaň." and Stejskal 1970#, s. 39-60.
Na nástěnné malbě v svatováclavské kapli ve sv. Vítu na Pražském se klečící Karel IV. objevuje jako donátor., Bažant 2003#, 134-136., and U scény Ukřižování je zobrazen klečící císař Karel IV. se čtvrtou manželkou Alžbětou Pomořanskou, a Václav IV. s první manželkou Janou Bavorskou. Klečící Karel IV. a jeho manželka byli začleněni rovněž do mozaiky na fasádě Zlaté brány svatovítské katedrály z let 1370-1371.
Oranžový karneol (chalcedon) s řezbou představující sedícího muže hrajícího na lyru, před ním oltář., Benda 1989#, 18, obr. 16., and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně. Řezba geny z antické římské republiky patrně zobrazuje boha Apollóna.