Pomník Ference Kazinczyho s bronzovou plastikou dívky s olejovou lampičkou v pravici., Medvey 1939, s. 17; Budapest köztéri 1998, č.k. 335; Szatmári 2001, s. 10-11., and Dívka je zobrazena s lampičkou, která odkazuje na antické archeologické památky. Ferenc Kazinczy měl zásluhy o zachování maďarského jazyka, proto je na jeho pomníku zobrazena alegorie osvícení.
Pomník Ference Kazinczyho s bronzovou plastikou dívky s olejovou lampičkou v pravici., Medvey 1939, s. 17; Budapest köztéri 1998, č.k. 335; Szatmári 2001, s. 10-11., and Dívka je zobrazena s lampičkou, která odkazuje na antické archeologické památky. Ferenc Kazinczy měl zásluhy o zachování maďarského jazyka, proto je na jeho pomníku zobrazena alegorie osvícení.
Kozlov, funkční opona na jevišti, Múza s Amorkem v krajině, Karel Tomeš, 1931, Databáze českého amatérského divadla: http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=opona&id=37613. 1. 2013)., and Valenta, J., (ed.), Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 292-293.
Obytný dům Cyrila Bartoně z Dobenína ve stylu Art Deco. Na průčelí v přízemí na lizenách fasády pískovcové panely s reliéfy alegorických figur v životní velikosti. Zleva jako první busta Merkura, okřídlená čapka, pod ním továrna s kouřícím komínem a jeřábem. Na dalších panelech nahé ženské figury s atributy. Na druhém panelu nahá žena, která se opírá o kanelovaný sloup, v levé rucedrží paletu a v pravici malé torzo nahé ženy - Umění. Třetí panel, s alegorií stavebníkovi rodiny - nahá žena, jednu nohu pokrčenou, u její druhé nohy leží ozubené kolečko a tkalcovský člunek (symboly textilního průmyslu), ve zvednuté pravici drží žena květiny a v levici znak rodiny Bartoňů z Dobenína. Čtvrtá ženská figura představuje alegorií vzdělání, v ruce kniha u nohy sova. Na pátém panelu mužská busta, ozubené kolečko, tkalcovský člunek a šroub - alegorie textilního průmyslu., Zatloukalová, I., Stavby rodu Bartoňů na Náchodsku, bakalářská dipl. práce, FF MU 2009., and Zajímavý příklad rodové sebereprezentace stavebníka vyjádřené výtvarnými prostředky ve 20. století. Rodina Bartoňů patřila k úspěšným zakladatelům textilního průmyslu na Náchodsku. V roce 1912 rodinu povýšil císař František Josef do rytířského stavu. Městský dům Cyrila Bartoně má znaky tradiční šlechtické rezidence - statut stavebníka, podnikatele, ale především člena rytířského stavu naznačuje fasáda, ale také výzdoba interiéru - v ložnici je to figurální sgrafito na téma Noc tichá a Den jasný, v jídelně personifikace přírodních živlů (dokumentace v archivu Stavebního Úřadu v Náchodě). Alegorické figury oslavují podnikatelské, politické a kulturní aktivity rodiny Bartoňů.
Dvě kamenné sochay stojící figura nahé ženy, u nohou snop obilí, stojící figura nahého muže, u levé nohy úl, kolem nohou větve s lipovými listy. and Socha byla vytvořena v roce 1931 zdejším rodákem Bohumilem Kafkou pro průčelí tehdejší Okresní záložny (nyní Česká spořitelny a. s.) Dekorativními sochami"Spořivost" a "Zemědělství“