Detailed knowledge of the circumstances behind the extermination of particular animal species is a key premise for their eventual return, reintroduction and ongoing preservation. Data on the presence of the Brown Bear (Ursus arctos) in the Czech landscape are usually limited to simple entries about the day and place where the last specimens in particular (usually mountainous) regions were slain. Demand for more precise data, especially regarding the last documented presence of bear cubs, has emerged in respect of the recently discovered ability of bears to migrate over long distances. The newly collected data allowed the author to present amuch more complete historical view of the process of extermination of the Brown Bear in the Czech territory. and Jan Andreska.
The prolonged survival of the Brown Bear (Ursus arctos) population in the Bohemian Forest was largely possible due to the protec tion of this animal, which was considered a rare and desirable trophy. Consequently the bear was able to survive in the Bohemian Forest for a hundred years longer than in the Ore Mountains. Isolated populations in the Sudetes survived in Moravia, and the last specimens were hunted down in the 1740s. Bears hunted down during the 19th century in the Beskydy Mts. can almost certainly be considered casual migrants from the Slovak part of this mountain range. The return of bears to the territory of Moravia and Silesia corresponds with the consolidation of the Slovak population due to the protection introduced in 1932. and Jan Andreska.
Důvěra občanů České republiky v politické instituce a politiky je dlouhodobě nízká. V textu se zaměřujeme na perspektivu profesionálních politiků v hodnocení politiky, která je v českém kontextu neprobádaným tématem. Doplňujeme zároveň tradiční pohled na politickou kulturu o přístup vycházející z interpretativní a konstruktivistické sociologie. Soustředíme se přitom na konstrukci symbolických hranic u českých politiků, kdy si klademe otázku, mezi jakými skupinami politici symbolické hranice vytvářejí. Provádíme kombinaci narativní (Ricoeur) a kritické diskurzivní analýzy (Wodak) na 21 tematicky orientovaných biografických interview s politiky ze tří tradičních politických stran (ODS, ČSSD, KSČM), kteří byli aktivní v politice od začátku 90. let 20. století. Zjištění interpretujeme v tom smyslu, že symbolické hranice představují pro politiky kulturní nástroj legitimizace jejich identity, statusu a praxe „tradiční“ politiky. Díky symbolickému vymezování se vůči „jiným“ jsou politici schopni konstruovat realitu, ve které jsou s občany sice na stejné lodi a zároveň musí podle nich sami stát na kapitánském můstku., Levels of trust in political institutions and political actors are constantly low in the Czech Republic. This paper deals with the perspective of professional politicians, which is an unexplored topic in the Czech context. At the same time, we supplement the traditional view of political culture with an approach based on interpretive and constructivist sociology. We focus on the construction of symbolic boundaries by Czech politicians. We pursue a combination of narrative (Ricoeur) and critical discourse analysis (Wodak) based on 21 thematically oriented biographical interviews with politicians from three traditional political parties (ODS, ČSSD, KSČM) who have been actively involved in politics since the early 90´s. The findings suggest that the politicians use symbolic boundaries as a cultural instrument for legitimizing their identity, status and practice of „traditional“ politics. By defining „others“, the politicians are able to construct a reality in which they are on the same boat with citizens while standing on the command bridge., Tomáš Samec, Lucie Černá., and Obsahuje bibliografii
Studovali jsme výskyt pavouků v půdě, v puklinách v hornině, v kamenitých sutích a v jeskyních České republiky, to jest v podzemních biotopech na hloubkovém gradientu od 10 cm do 100 m. Třináct druhů vykazovalo nějaká morfologická přizpůsobení k životu v podzemí. Druhy s výrazně redukovanýma očima jsme našli jak v hlubokých jeskyních, tak i v povrchových biotopech daleko od krasu. Údaje o morfologii a rozšíření ukazují na to, že troglomorfní druhy musely v průběhu zalednění opakovaně migrovat z jeskyní do povrchových biotopů., Using data from the Czech Republic, we studied the distribution of spiders in soils, crevice systems, scree and caves, i.e. subterranean habitats at depths spanning from 10 cm to 100 m. Thirteen species exhibit morphological adaptations to life in subterranean habitats. Advanced troglomorphic characters occur in deep caves as well as in surface habitats far from karst regions. We hypothesize that troglomorphic populations of spiders in Central Europe repeatedly migrated from caves to subsurface and surface habitats during glaciations., and Vlastimil Růžička.
This paper introduces a very interesting group of curculionid beetles – weevils of the tribe Cleonini. This tribe includes quite a remarkable large species associated with non-forest habitats, most of which are currently considered endangered. In spite of being very popular among coleopterists, this group of beetles has not been studied in detail within the Czech Republic. and Robert Stejskal, Filip Trnka.
This paper introduces a very interesting group of curculionid beetles–weevils of the tribe Lixini. This tribe includes a quite re-markable large species, most of which are currently considered endangered. They are associated with non-forest habitats and re-quire various kinds of habitat disturbation which ensures their successful survival., Robert Stejskal, Filip Trnka., and 13 barev. fot.
Článek přináší přehled druhů rodu chrpa (Centaurea) rostoucích v České republice. Uvedeny jsou všechny druhy a kříženci a jejich geografické rozšíření a stanovištní nároky, zvláštní důraz je kladen na taxonomické novinky (nově rozpoznané taxony) nebo taxony z území dosud neuváděné., This paper presents an overview of the genus Centaurea in the Czech Republic. All species and hybrids reported from the country are listed, their geographic distribution and habitat requirements are discussed. Taxonomic novelties (recently recognized taxa) and taxa not hitherto reported from the Czech Republic are discussed in detail., and Petr Koutecký.
Na práci Julia Sachse navázali v českém prostředí již v 19. století svými pokusy František Farský a Julius Stoklasa. Velký význam pro uchování paměti na Julia Sachse měl také profesor botaniky na české univerzitě v Praze Ladislav Josef Čelakovský, který stejně jako Sachs žil v domácnosti Jana E. Purkyně. Nejvýznamnějším pokračovatelem v díle J. Sachse a zároveň osobností, která udržovala povědomí o této osobnosti v českém prostředí i ve 20. století, byl Bohumil Němec. Ten se inspiroval Sachsovými výzkumy např. i při svém objevu rostlinných statolitů. Zdůrazňoval také Sachsovy zásluhy o prosazení experimentální metodologie a vysoce ocenil stylistiku jeho prací. S J. Sachsem ho spojoval rovněž zájem o dějiny oboru. S rozpaky ovšem vnímal okolnosti soužití J. Sachse s J. E. Purkyněm v Praze, když Sachsovo jednání vůči českému přírodovědci, který ho učinil prakticky členem své rodiny, interpretoval jako nevděčnost a následek problematických stránek Sachsova charakteru., Several distinguished scientists of the 19th century built on the experimental work of J. Sachs, including František Farský, Julius Stoklasa, and Ladislav Josef Čelakovský. His most prominent successor was Bohumil Němec who emphasised the importance of Sachs’s experimental approach and admired his art of writing. Němec also shared his interest in the history of the field but was disappointed by Sachs’s attitude to his former friend Jan Evangelista Purkyně., and Martin Franc.