There are 15 members of the Wolf Spiders genus Alopecosa in the Czech Republic, most of which are rare and stenoecious. Although they have been studied for a long time, we do not have much information about their biology and reproduction. Members of this genus show a large variability in courtship and copulatory behaviour., K zajímavým rodům slíďáků náleží rod Alopecosa, na území České republiky známe výskyt 15 druhů rodu. Ačkoli ojedinělé záznamy o biologii a taxonomii rodu máme sice už z 18. stol., jejich studium pokračuje zejména v dnešní době, kdy se do popředí dostává výzkum rozmnožování., and Pavel Just.
Šplhalka keřová (Anyphaena accentuata) je jedním z mála evropských zástupců čeledi Anyphaenidae. Jde o středně velkého pavouka s charakteristickou kresbou na hřbetě zadečku. Vyskytuje se na keřích a stromech, kde pátrá po své kořisti. Samci provozují neobvyklé námluvy: svými makadly a prvním párem nohou bubnují na úkryt samice a zároveň vibrují svým zadečkem, čímž vyluzují bzučivý zvuk. Šplhalka keřová se vyskytuje v teplomilných listnatých lesích, především v nižších polohách., The species Anyphaena accentuata, one of the few European representatives of the Anyphaenidae family, occur mainly in deciduous forests, in lowland areas. This medium-size spider with a characteristic colour pattern on the dorsal side of abdomen climbs bush and tree vegetation where it searches for its prey. The males exhibit an unusual mating behaviour. They drum with the pedipalps and the first pair of legs on the female’s retreat, simultaneously vibrating their abdomen, creating a buzzing noise., and Milan Řezáč.
Článek se zaměřuje na zhodnocení spokojenosti s bydlením a její vývoj v České republice v období po roce 2000. Cílem je identifikovat faktory ovlivňující rozdílnou úroveň spokojenosti s bydlením u jednotlivých skupin obyvatelstva, a přispět tak k lepšímu pochopení procesů na pozadí tohoto jevu. V komparativní perspektivě průřezových let 2001 a 2013 se autoři se věnují prezentaci hlavních zjištění vyplývajících ze dvou na sebe navazujících vln kvantitativního sociologického šetření. Článek čerpá z dat celonárodního sociologického šetření postojů k problematice bydlení, realizovaného v ČR ve dvou vlnách - Housing Attitudes 2001 a Housing Attitudes 2013. Analýza byla provedena ve dvou krocích. V prvním kroku byly pomocí pairwise correlation analysis identifikovány proměnné, které se významně váží k otázce o celkové spokojenosti respondentů s jejich stávajícím bydlením. Ve druhém kroku byla významnost těchto proměnných testována prostřednictvím multiple linear regression. Cílem bylo najít faktory, které nezávisle predikují respondentovu úroveň celkové spokojenosti s bydlením, a to i po očištění vlivu ostatních proměnných zařazených do regresního modelu., The article evaluates housing satisfaction and its development in the Czech Republic after 2000. Its goal is to help better understand the processes behind this phenomenon by identifying factors that influence how the level of housing satisfaction varies between population groups. In a comparative perspective on cross-sectional data from 2001 and 2013, the authors present the main findings of two waves of a quantitative sociological survey. The article draws on two comparable datasets stemming from a nationwide sociological survey of attitudes to housing issues implemented in the Czech Republic as „Housing Attitudes 2001“ and „Housing Attitudes 2013“. The analysis was conducted in two stages. In the first stage, pairwise correlation analysis was used to identify variables that are significantly associated with a measure of overall satisfaction with one’s current housing situation. In the second stage, multiple linear regression was used to test the significance of these variables. The goal was to find factors that independently predict the respondent’s overall housing satisfaction when controlling for other variables included in the regression model. Overall housing satisfaction among Czech citizens increased over the 2001-2013 time period. What remains is that the highest levels of satisfaction are exhibited by people in owner-occupied houses and the lowest by those living in rented flats (whether privately or from local authorities) in large-scale projects. In addition to tenure and type of dwelling, the key factors of overall satisfaction include perceived size of dwelling compared to number of cohabitants. Other factors include socioeconomic characteristics reflecting respondent´s status in the social structure - primarily household income and secondarily respondent´s economic status (unemployment). The category of people living in flats was examined separately. Whereas people living in large-panel system (LPS) buildings were less satisfied with their housing situation than those living in brick houses in 2001, the difference was no longer discernible in 2013. The increased attractiveness of LPS housing may be a result of remodelling and reconstruction over the time period of interest. There are also spatial differences in overall housing satisfaction. People from major cities are less satisfied with their housing situation than those living in smaller settlements. This variation is primarily caused by differences in the composition of the dwelling stock and overall characteristics of housing. A specific situation exists in the smallest municipalities with a population under 1000 where the lower levels of housing satisfaction are probably associated with lower access to and variety of local amenities. Finally, albeit overall housing satisfaction among Czechs grew on average over the time period studied, the social inequalities in overall housing satisfaction did not diminish. Especially people of lower social status and belonging to the „lower housing class“ are less satisfied than the rest of the population., Ladislav Kážmér, Irena Boumová., and Obsahuje bibliografii
Pracovní život je jedním z významných faktorů, které ovlivňují celkovou kvalitu života a životní spokojenost. Měření jeho kvality je předmětem zájmu řady projektů a výzkumů, jež byly v uplynulých letech realizovány také v České republice. Následující text se věnuje nejobecnějšímu indikátoru kvality pracovního života, jímž je spokojenost s celkovým pracovním životem. Analyzuje jeho vztah ke spokojenosti s životem celkově a k jeho mimopracovním aspektům, jakož i jeho vztah ke spokojenosti se současným zaměstnáním. Výsledky analýzy ukazují, že spokojenost s celkovým pracovním životem je obecnější kategorií než spokojenost se současným zaměstnáním a že je podstatně více provázána s celkovou životní spokojeností než samotná spokojenost se současným zaměstnáním, přičemž se od obou dostatečně odlišuje, aby mohla být považována za samostatný validní indikátor., Working life is one of the important factors that affect overall quality of life and subjective well-being. Measuring its quality has been the focus of many recent projects and surveys implemented in the Czech Republic. The following text deals with the most general indicator of the quality of working life, namely overall working life satisfaction. It analyzes the relationship of this indicator with subjective well-being and its non-work aspects as well as with current job satisfaction. The results show that overall working life satisfaction is a broader category than current job satisfaction, it is much more closely related to subjective well-being than the latter, and it differs from the latter sufficiently to be considered a valid specific indicator., Jan Červenka., and Seznam literatury
Průběh počasí a v dlouhodobém pohledu podnebí patří k limitujícím podmínkám pro výskyt organismů, dokladem je výskyt teplomilných a naopak i chladnomilných nebo suchomilných a mokřadních druhů na našem území. A nejde pouze o přirozená společenstva, rozdíly nacházíme i ve skladbě pěstovaných plodin. Plošnou proměnlivost ovlivňují rozdílné klimatické podmínky - kromě podnebí hrají roli také půdní vlastnosti, které i díky odlišným geologickým podmínkám jsou velmi různorodé. Podnebí je však nejdynamičtější složkou přírodního prostředí. A právě pro území České republiky je typická vysoká proměnlivost podnebí i počasí v čase. Sucho se v posledních letech vyskytuje stále častěji, což však není dáno pouze nedostatkem srážek, ale také schopností krajiny zadržet vodu. Označení „sucho“ je výraz v obecném pojetí dosti neurčitý a v různých vědních i hospodářských oborech odlišně definovaný. Sucho meteorologické je nejčastěji vyjádřené časovými a prostorovými deficity srážek, které představují prvotní příčiny výskytu tohoto jevu. Kromě množství a intenzity spadlých srážek vztažených k dlouhodobým srážkovým úhrnům pro dané místo a roční dobu stanovili mnozí autoři různé definice sucha, a to v závislosti i na dalších klimatologických prvcích (teplota vzduchu, výpar, rychlost větru, vlhkost vzduchu aj.). Sucho zemědělské (agronomické) je vyjádřeno nedostatkem vody v půdě pro zemědělské plodiny ovlivněným předchozím nebo stále trvajícím výskytem meteorologického sucha. Z hlediska vodních poměrů v krajině je pak důležité sucho hydrologické. Člověk svou činností ovlivňuje krajinu, což platí i pro území ČR, kde může časem nastat nedostatek vody, a proto bychom se při hospodaření v krajině měli zaměřit, Climate has a substantial influence on the occurrence of organisms and thanks to its high variability various communities are to be found on our territory. The last years have seen increasingly frequent extreme climatic events, including the occurrence of serious drought. To assess the occurrence of drought the moisture balance method (difference between total precipitation and potential evapotranspiration) is the most frequently used. The extent and intensity of drought also depend on water retention capacity of the landscape. In view of possible climate change (particularly increase in air temperature), more pronounced drought periods may occcur in the near future., and Jaroslav Rožnovský.
V naší fauně jsou známy dva původní druhy suchozemských neparazitických ploštěnců (Microplana terrestris a M. humicola) a další dva nepůvodní druhy se pravidelně vyskytují ve sklenících (Bipalium kewense a Rhynchodemus sylvaticus). Výskyt druhého z nepůvodních druhů je pravděpodobný i ve volné přírodě., Two native species of free-living terrestrial flatworms (Microplana terrestris and M. humicola) are known in the wild of the Czech Republic and two other non-native species (Bipalium kewense and Rhynchodemus sylvaticus) have been repeatedly recorded in the greenhouses. The occurrence of the later non-native species is also likely in the outdoors., and Michal Horsák.
Od počátku 90. let 20. století dochází k poměrně velkým změnám v reprodukčním chování obyvatel České republiky, mimo jiné výrazně narůstá podíl dětí narozených mimo manželství. Článek podrobně popisuje vývoj intenzity plodnosti nevdaných žen ve srovnání s ženami vdanými v letech 1989-2014 na základě dat běžné evidence. Pozornost je věnována třem hlavním vlivům působícím na podíl dětí narozených mimo manželství, nejvíce pochopitelně intenzitě mimomanželské a manželské plodnosti (podle věku a pořadí narozených dětí). Analýza ukazuje, že přestože dochází od počátku 21. století ke sbližování intenzity plodnosti vdaných a nevdaných žen, prokreační chování těchto žen se stále výrazně odlišuje (průměrný věk matky při narození (prvního) dítěte, struktura narozených dětí podle pořadí narození)., Since the beginning of the 1990´s there have been relatively large changes in the reproductive behaviour of the population of the Czech Republic, including a significant increase in the proportion of children born out of wedlock. The paper describes the development of fertility rates among unmarried and married women in the years 1989-2014 in detail. Attention is paid to three main influences which are responsible for the proportion of children born out of wedlock, and obviously above all to the rates of nonmarital and marital fertility (by age and by birth order). The analysis shows that although there has been a convergence of the rates of fertility of married and unmarried women since the beginning of the 21st century, the reproductive behaviour of these women is still significantly different (average age of mother at birth of (first) child, distribution of birth order)., Barbora Kuprová., and Obsahuje bibliografii