Příspěvky studentské literárněvědné konference PedF UK., k vydání připravili Stanislava Fedrová, Jan Hejk, Alice Jedličková, Obsahuje bibliografie a bibliografické odkazy, and Část. slovenský text, anglická, francouzská a německá resumé
Od počátku 90. let 20. století dochází k poměrně velkým změnám v reprodukčním chování obyvatel České republiky, mimo jiné výrazně narůstá podíl dětí narozených mimo manželství. Článek podrobně popisuje vývoj intenzity plodnosti nevdaných žen ve srovnání s ženami vdanými v letech 1989-2014 na základě dat běžné evidence. Pozornost je věnována třem hlavním vlivům působícím na podíl dětí narozených mimo manželství, nejvíce pochopitelně intenzitě mimomanželské a manželské plodnosti (podle věku a pořadí narozených dětí). Analýza ukazuje, že přestože dochází od počátku 21. století ke sbližování intenzity plodnosti vdaných a nevdaných žen, prokreační chování těchto žen se stále výrazně odlišuje (průměrný věk matky při narození (prvního) dítěte, struktura narozených dětí podle pořadí narození)., Since the beginning of the 1990´s there have been relatively large changes in the reproductive behaviour of the population of the Czech Republic, including a significant increase in the proportion of children born out of wedlock. The paper describes the development of fertility rates among unmarried and married women in the years 1989-2014 in detail. Attention is paid to three main influences which are responsible for the proportion of children born out of wedlock, and obviously above all to the rates of nonmarital and marital fertility (by age and by birth order). The analysis shows that although there has been a convergence of the rates of fertility of married and unmarried women since the beginning of the 21st century, the reproductive behaviour of these women is still significantly different (average age of mother at birth of (first) child, distribution of birth order)., Barbora Kuprová., and Obsahuje bibliografii
Studie se v širokém kontextu zabývá proměnami zahraničního cestovního ruchu a výjezdového cestování občanů Československa, respektive České republiky po roce 1989 jakožto specifického dobového projevu politické, ekonomické i sociálně-kulturní transformace a ''návratu do Evropy''. Struktura tohoto pojednání rámcově postihuje základní okruhy otázek, jež se výjezdového cestovního ruchu dotýkaly. Autor nejprve v hlavních rysech popisuje politický a legislativní proces postupného rušení vízové povinnosti ze strany československých orgánů i států západní Evropy stejně jako postupnou liberalizaci a částečné ,,odstátnění'' tuzemské devizové politiky a agendy souvisící s cestovním ruchem. Druhá část je věnována kontinuitám a diskontinuitám platforem cestovního ruchu, zejména pak transformaci stávajících cestovních kanceláří (Čedok) a hromadnému vzniku nových kanceláří a agentur, jakož i jejich vzestupům a pádům (cestovní kancelář Václava Fischera). Tento pohled tvoří určitou sondu do porevolučních hospodářských dějin v kombinaci s dějinami politiky cestovního ruchu. Ve třetí části autor sleduje, do kterých zemí, v jakém počtu a také z jakých typických důvodů směřovaly od počátku devadesátých let zahraniční cesty československých a českých obyvatel. Analýzy dostupných kvantitativních dat jsou doplněny interpretací závěrů z realizovaného orálněhistorického výzkumu, který mimo jiné zjišťoval, jaké podoby mělo polistopadové cestování do zahraničí, jak je vnímali jeho účastníci a jaké významy mu přisuzovali., This article is concerned with changes in the tourist industry and travel abroad by Czechoslovaks and, after late 1989, Czechs as a particular expression of the political, economic, and socio-cultural transformation of that period, incuding the ''return to Europe''. The structure of the article is based roughly on the basic groups of questions, which concern tourism abroad. The author first describes in broad outline the political and legislative processes of the gradual lifting of visa restrictions by the Czechoslovak authorities and the states of western Europe as well as the gradual liberalization and partial ''denationalization'' of Czechoslovak currency policy and paperwork related to tourism. He then, in the second part, looks at the continuities and discontinuities of the forms of the tourist industry, particularly the transformation of the existing travel agencies (under the former Čedok monopoly) and the massive emergence of new travel agencies, as well as their rise and fall (for instance, Fischer Reisen, the travel agency of Václav Fischer). In combination with the history of travel-industry policy, the result seeks to be a contribution to the economic history of the country after the Changes of late 1989. In the third part of the article, the author traces the countries to which Czechoslovak, and later, Czech citizens travelled and in what number, and what their typical reasons were, from the beginning of the 1990s onwards. His analysis of the accessible quantitative data is followed by his interpretations of oral-history research intended, among other things, to discover the forms that travel abroad took after November 1989, how the participants perceived this travel, and what importance they attached to it., Pavel Mücke., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy