Ovsenka skalní (Chondrina avenacea) je plicnatý plž, který žije celoročně na holých vápencových skalách, kde dochází k drastickým denním i sezonním změnám ozáření, teploty, vlhkosti a také dostupnosti potravy. V článku popisujeme fyziologické a biochemické adaptivní mechanismy, které umožňují ovsenkám přežít na jejich extrémním stanovišti., Chondrina avenacea is a pulmonate snail dwelling on exposed rock walls where it experiences drastic daily and seasonal fluctuations of abiotic conditions and food availability. In this paper, we describe the physiological and biochemical adaptive mechanisms that allow the snails to survive in their extreme microhabitat., Vladimír Košťál, Jan Rozsypal, Pavel Pech., and Obsahuje seznam literatury
Pohlavní rozmnožování je jednou z největších evolučních záhad. Mezi eukaryotickými organismy je široce rozšířené navzdory zásadním nevýhodám. V prvním díle článku se autor zaměřuje na úvod do tohoto paradoxu a prezentuje dříve navržená vysvětlení z okruhu genetických a ekologických teorií pohlavního rozmnožování. Připravuje si tak půdu pro obecnější vysvětlení vyplývající z teorie zamrzlé plasticity v druhém díle seriálu., Sexual reproduction is one of the major evolutionary enigmas. It is widely distributed among eukaryotic organisms despite its essential disadvantages. In the first part of his article the author focuses on the introduction to this paradox and a presentation of the earlier explanations postulated by the genetic and ecological theories of sexual reproduction. He thus sets the stage for a more general explanation arising from the frozen plasticity theory in the second part., and Jan Toman.
Pohlavní rozmnožování je jednou z největších evolučních záhad. Mezi eukaryotickými organismy je široce rozšířené navzdory zásadním nevýhodám. V druhém díle článku se autor zaměřuje na vysvětlení tohoto paradoxu ze strany teorie zamrzlé plasticity, které shrnuje řadu výhod pohlavních druhů postulovaných dřívějšími teoriemi a vysvětluje je prostřednictvím evolučního zamrzání. To je vlastní pohlavním druhům a spočívá v dlouhodobém udržování vysokého genetického polymorfismu umožňujícího rychlé a vratné reakce na selekční tlaky prostředí na úkor schopnosti se nevratně přizpůsobit změněným podmínkám., Sexual reproduction is one of the major evolutionary enigmas. It is widely distributed among eukaryotic organisms despite its essential disadvantages. In the second part of his article, the author focuses on the explanation of this paradox according to the “frozen plasticity theory”, which connects several advantages of sexual organisms postulated by earlier theories and explicates them by evolutionary freezing. This phenomenon applies to sexual species and is based on long-term maintenance of high genetic polymorphism, which facilitate fast and reversible reactions to selective pressures of the environment at the expense of the ability to irreversibly adapt to changed conditions., and Jan Toman.
The Wheat (Triticum aestivum) – Intermediate Wheatgrass (Thinopyrum intermedium) – Couch Grass (Elymus repens) species complex is a potential case of gene flow between crop and wild relatives in the Central European area. Understanding the genomic constitutions and evolutionary histories of both polyploid Wheatgrasses and the assessment of frequency of their hybrid formation are basic prerequisities for understanding the gene flow within the whole species complex. and Václav Mahelka.
Abandonment of semi-natural grasslands in the Krkonoše Mountains National Park has resulted in substantial changes in their structure and species composition. Alternative management strategies to maintain species diversity have been tested since the 1990s. These include different combinations of mowing, fertilization, grazing and mulching. and Hana Skálová, František Krahulec.
Na práci Julia Sachse navázali v českém prostředí již v 19. století svými pokusy František Farský a Julius Stoklasa. Velký význam pro uchování paměti na Julia Sachse měl také profesor botaniky na české univerzitě v Praze Ladislav Josef Čelakovský, který stejně jako Sachs žil v domácnosti Jana E. Purkyně. Nejvýznamnějším pokračovatelem v díle J. Sachse a zároveň osobností, která udržovala povědomí o této osobnosti v českém prostředí i ve 20. století, byl Bohumil Němec. Ten se inspiroval Sachsovými výzkumy např. i při svém objevu rostlinných statolitů. Zdůrazňoval také Sachsovy zásluhy o prosazení experimentální metodologie a vysoce ocenil stylistiku jeho prací. S J. Sachsem ho spojoval rovněž zájem o dějiny oboru. S rozpaky ovšem vnímal okolnosti soužití J. Sachse s J. E. Purkyněm v Praze, když Sachsovo jednání vůči českému přírodovědci, který ho učinil prakticky členem své rodiny, interpretoval jako nevděčnost a následek problematických stránek Sachsova charakteru., Several distinguished scientists of the 19th century built on the experimental work of J. Sachs, including František Farský, Julius Stoklasa, and Ladislav Josef Čelakovský. His most prominent successor was Bohumil Němec who emphasised the importance of Sachs’s experimental approach and admired his art of writing. Němec also shared his interest in the history of the field but was disappointed by Sachs’s attitude to his former friend Jan Evangelista Purkyně., and Martin Franc.