Nušlova cena je nejvyšším oceněním, jež Česká astronomická společnost (ČAS) uděluje badatelům, kteří se svým celoživotním dílem zasloužili o rozvoj astronomie. Je pojmenována podle významného českého astronoma první poloviny 20. století - univerzitního profesora PhDr. Františka Nušla (3. 12. 1867 - 17. 9. 1951). Ten byl nejen prvním ředitelem hvězdárny v Ondřejově, ředitelem Státní hvězdárny v Praze a předsedou České astronomické společnosti, ale působil také jako profesor astronomie na tehdejší Universitě Karlově v Praze. Letošním laureátem této ceny se stal doc. RNDr. Martin Šolc, CSc., z Astronomického ústavu Univerzity Karlovy, a to za jeho celoživotní práci v oboru astronomického vzdělávání a historie astronomie. and Jana Žďárská.
Každoroční týdenní soustředění fyzikálního korespondenčního semináře FYKOS se letos konalo na sklonku září na západě republiky v Zelené Lhotě. I tentokrát se tři desítky řešitelů rozhodly strávit celý týden svého času studiem fyziky a matematiky. and Vít Beran.
V tomto čísle časopisu referuje na str. 52 0. Semerák o mezinárodní konferenci Relativity and Gravitation, pořádané ke stému výročí Einsteinova pobytu v Praze v letech 1911-1912. Abychom připomněli různé okolnosti působení A. Einsteina v našich zemích, přetiskujeme stať J. Bičáka "Pohled na život a práci Alberta Einstëina v Praze", která vyšla před více než čtyřiceti lety ve sborníku Einstein a Praha (JČMF, Praha 1979). V internetové verzi tohoto čísla naleznou předplatitelé český překlad Einsteinova pražského článku "O vlivu tíhové síly na šíření světla", první práce, v níž se autor plně věnoval řešení problému gravitace, a referát J. Bičáka popisující Einsteinovu cestu k obecné teorii relativity. Redakce děkuje J. Bičákovi a JČMF za laskavé svolení s přetištěním příslušných textů., Jiří Bičák., and Obsahuje seznam literatury
Nedaleko Prahy v obci Dolní Břežany začal pracovat nejintenzivnější laser na světě. Jaké výzkumy zde probíhají, jak se ELI Beamlines začlenilo do této oblasti, a především co může běžný návštěvník centru ELI vidět, slyšet a zažít, se dozvíte v následujícím článku, který jsme pro vás připravili ve spolupráci s PR oddělením ELI Beamlines. and Jana Žďárská.
Polemika člena korespondenta Akademie věd Jindřicha Bačkovského a docenta Františka Janoucha odráží atmosféru jara roku 1968. Začala nejprve v denním tisku (Rudém právu, nejdůležitějším deníku v ČSSR, tiskovém orgánu Komunistické strany Československa) v roce 1967 a pak se přenesla do Čs. čas. fyz. Janouch zřejmě chtěl především bojovat za vyšší podporu jaderné fyziky. Nato se ozval akademik Bačkovský, jeden z hlavních "organizátorů" fyzikálního výzkumu v socialistickém Československu, který se mohl cítit kritikou o generaci mladšího Janoucha dotčen. Z dnešního pohledu není ani tak zajímavé, kdo z diskutujících byl blíže tehdejší realitě a měl lepší návrhy na zlepšení, ale uvědomění si konstrastu s dnešní situací. Dnes se žádná taková diskuse (alespoň ne v otevřené formě) nevede. Je samozřejmě diskutabilní, zda lze seriózně vyhodnotit význam různých oborů vědy, ale na druhé straně - je dobré nechat vývoj struktury pěstovaných oborů zcela "náhodě" (podle toho, jak se kde objeví nějaká silná osobnost s vlivem, která dokáže svůj obor "nadopovat" evropskými dotacemi)? and Vybral Jan Valenta.