Před necelým půl rokem - 1. listopadu 2005 - vzpomněli přírodovědci na celém světě dvěstěpadesátého výročí nejsilnějšího evropského, tzv. velkého Lisabonského zemětřesení, při kterém na Iberském poloostrově zahynuly desítky tisíc lidí. V těchto dnech si připomínáme sté výročí jiné seismické katastrofy - nejničivější v historii celé Severní Ameriky -, zemětřesení, které dne 18. dubna 1906 devastovalo nejen město San Francisco v Kalifornii, ale i další sídliště v rozsáhlé přilehlé oblasti. and Jan T. Kozák.
Trápení pana profesora Schrödingera s jeho kočkou se stalo slavným a příslovečným. Ta kočka byla nějaká divná a nikdo si s ní nevěděl rady. Pan profesor se ji tedy rozhodl utratit, ale protože byl fyzik, tak ji neutopil, nýbrž připravil pro její konec památné uspořádání., Zdeněk Kratochvíl., and Součástí stručný životopis doc. Kratochvíla
Zaměříme se na šedesátiletou existenci Spojeného ústavu jaderných výzkumů (SÚJV) v Dubně z poněkud jiného pohledu - nikoliv z pohledu jaderného fyzika, ale jaderného fyzika filatelisty. Během šedesátileté existence ústavu bylo v různých členských zemích vydáno osm poštovních známek, bylo použito několik příležitostných razítek a byly vydány přítisky na obálkách i dopisnicích, které mají vztah k SÚJV. and Zdeněk Janout.
Uprostřed předvánočního shonu uspořádal Jiří Dolejší pod hlavičkou (a s finanční podporou) České fyzikální společnosti již sedmé "bienále" popularizace fyziky v pátek 13. prosince 2019 na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze., Jan Valenta., and Obsahuje bibliografické odkazy
První sériově vyráběný elektronový mikroskop (EM) uvedla na trh firma Siemens před 80 lety v roce 1939 (obr. 1). Teprve o deset let později byl zkonstruován první EM v Československu skupinou mladých pracovníků kolem profesora Aleše Bláhy v Brně. Z tohoto nenápadného počátku vyrostla průmyslová chlouba Brna a celého státu - několik firem zde vyrábí téměř třetinu světové produkce EM. Přitom se nejedná o zanedbatelné odvětví "high-tech" průmyslu, neboť představuje trh o velikosti asi 3,2 miliardy dolarů za rok a v příštích letech má růst více než 7% tempem - především díky poptávce rozvíjejícího se nanotechnologického průmyslu., Jan Valenta., and Obsahuje bibliografické odkazy
Kovy a jejich slitiny jsou jedním ze základních konstrukčních materiálů používaných v technické praxi. Přestpže jsou jejich vlastnosti dostatečně známé, stále hrozí, že u kovových konstrukcí nebo jiejich součástí dojde k náhlému kolapsu v důsledku mezikrystalového křehkého lomu, který je způsoben postupnou změnou chemického složení oblastí mezi jednotlivými krystaly. Této problematice se po léta věnuje řada odborníků včetně českých specialistů. Článek pojednává o vztahu mezi chemií mezikrystalových oblastí - hranic zrn - a jejich soudružností a o tom, jakou stopu v této oblasti zanechali čeští vědci., Metals and their alloys belong to the basic construction materials used in technology and building. Although their properties are very well-known, there is always a danger that a sudden collapse occurs in metallic constructions, or in their parts, as a result of intergranular embrittlement. Such an embrittlement may be caused by a progressive change in chemical composition in the regions between individual crystals, i.e. grain boundaries. Many specialists, including Czechs, are engaged in finding a solution for this issue. This article deals with the relationship between the chemistry of grain boundaries and their cohesion, and demonstrates the footprint bequeathed by Czech scientists., Pavel Lejček, Mojmír Šob, Václav Paidar., and Obsahuje seznam literatury
Anizotropie rychlostí seismických vln, tj. jejich závislost na směru šíření, je obecnou vlastností svrchního pevného obalu Země - litosféry. Analýza štěpení střižných vln S a směrových závislostí rychlostí podélných vln P umožňuje studovat hlubokou stavbu kontinentů. Ty jsou tvořeny mozaikou bloků s velice složitou a heterogenní kůrou a výrazně seismicky anizotropní a systematicky orientovanou stavbou plášťové litosféry, která je odrazem tektonických procesů v době vzniku i dalšího vývoje kontinentů., Vladislav Babuška, Jaroslava Plomerová., and Obsahuje seznam literatury
Text pojednává o téměř půlstoletí staré historii - realizaci ve světě prvního širokopásmového seismometru. Systém navrhl a na stanici Kašperské Hory uvedl v r. 1972 do provozu Ing. A. Plešinger. Jde volné převyprávění článku na stejné téma vyšedšího v [1]. Je vynechán popis některých historicko-politických reálií, se kterými je český čtenář nepochybně dostatečně obeznámen, rovněž byl umenšen popis některých technických detailů. Naopak je rozšířeno vysvětlení těch principů seismometrie, které nelze počítat k obecnému fyzikálnímu vzdělání. and Petr Kolář.