K lalokoploutvým rybám lze vysledovat původ nejstarších čtvernožců (tetrapodů). Přestože dnes přežívají jen dva druhy rodu latimerie (Latimeria), v minulosti tyto ryby představovaly poměrně úspěšnou skupinu vodních obratlovců. Článek popisuje hlavní znaky jednotlivých skupin a jejich minulost., Fossil lobe-finned fishes can be traced as direct ancestors of the first terrestrial tetrapods. Although two species of one genus (coelacanths Latimeria chalumnae and L. menadoensis) have survived to these days, the lobe-finned fishes formed a successful group of aquatic vertebrates in the past. The main features and history of their subgroups are described., and Tomáš Přikryl.
Luňáci rodu Milvus jsou v současné době objektem studia ornitologických taxonomů (v současnosti se rozlišují čtyři druhy), věnuje se jim pozornost z hlediska evoluční historie, udivováni jsme poznatky z jejich sociálního života a velké úsilí je zaměřeno na jejich ochranu. Překvapivě početné jsou případy mezidruhové hybridizace mezi sympatricky (na stejném území) se vyskytujícími luňáky červenými (M. milvus) a luňáky hnědými (M. migrans). V článku je přiblížen aktuální pohled na taxonomii luňáků v globálním kontextu a detailně popíšeme průběh hnízdění smíšených párů luňáka červeného a luňáka hnědého, které se nám poprvé v přírodě podařilo zaznamenat v letech 1995 a 1996 na Slovensku a r. 2013 také v České republice., At present, four valid species are recognized within the genus Milvus. Red Kites (M. milvus) and Black Kites (M. migrans migrans) occur sympatrically in Slovakia and the Czech Republic. One mixed pair of kites (a Red Kite female and Black Kite male) nested successfully in Slovakia in 1995 and 1996 (with three and two young, respectively). Another mixed pair of kites (a Red Kite female and Black Kite male) nested successfully in the Czech Republic in 2013. Two young fledged from the nest, the third one was killed by a Goshawk (Accipiter gentilis) during the nesting period. These reports represent the first cases of inter-specific hybridization of kites in these two countries. Moreover, an indication of cooperative nesting was observed in the Czech Republic., Ivan Literát, Hynek Matušík, Peter Rác., and Obsahuje seznam literatury
This representative of the family Bedotiidae, which has been kept by aquarists for several decades, was mistakenly referred as Bedotia geayi – this type has actually never been bred in aquaria. Breeding of B. madagascariensis in a larger aquarium with hard and alkaline water is easy, and rearing is also possible with the help of artificial feed. and Jozef Májsky.
Chovu malých jihoamerických cichlid rodů Laetacara a Nannacara se mohou věnovat i akvaristé, kteří své zálibě nemohou vyčlenit ve svém domově příliš velký prostor. Velkoryse pojaté akvaristické zázemí není v tomto případu nezbytné. Tyto rybky se starají o své potomstvo velmi starostlivě, takže lze při rozmnožování pozorovat různé projevy rodičovské péče., South American cichlids of the genera Laetacara and Nannacara can be bred also by aquarists without an elaborate aquarium equipment. These little fish look after their offspring very carefully, so various displays of parent care can be observed., and Jaroslav Eliáš.
Vodní toky v ČR jsou v posledních sto letech vystaveny intenzivnímu antropogennímu tlaku. Tyto činnosti se projevují také na populaci druhu marše pobřežní (Tetrix tuerki), který se vyskytuje se pouze na štěrkových lavicích podhorských potoků a řek. Národní přírodní památka Skalická Morávka je ideálním místem pro tento druh. Dynamika štěrkových lavic je velmi důležitá pro existenci tohoto druhu., Water flows have been under intensive anthropogenic pressure over the last 100 years. These activities also influenced populations of Tetrix tuerki, which only occurs on gravel benches of streams and rivers (dynamics of the benches are crucial for its existence). The National Natural Monument Skalická Morávka provides an ideal habitat., and Kateřina Kuřavová.
Keňská národní rezervace Masai Mara (též Maasai Mara) o rozloze 1 510 km2 se nachází ve Velké příkopové propadlině a přímo navazuje na národní park Serengeti v severní Tanzanii. Většinu jejího území pokrývají mírně zvlněné travnaté savany živené četnými srážkami v několika obdobích dešťů od listopadu do dubna. Pouze území v blízkém okolí řeky Mary a jejích přítoků jsou zalesněná. Rezervace je celosvětově proslulá mimořádně početnými migrujícími stády velkých kopytníků a jejich predátorů. V posledních desetiletích však populace některých druhů výrazně ubývají, za hlavní rizikové faktory se považuje rozšiřující se pastva skotu a nekontrolovaný rozvoj cestovního ruchu., Kenya’s Masai Mara National Reserve, covering an area of 1,510 km2, is situated in the Rift Valley with Tanzania’s Serengeti Plains running along its southern end. Most of the reserve is made up of hilly grassland, fed by plentiful rain, especially during the wet months between November and April. Only the areas near the Mara river and its tributaries are forested. The reserve is famous for its exceptional migrating populations of larger ungulates and its predators. However, the last decades have seen a considerable decrease in abundance of some species - the main causes are expanding livestock grazing and uncontrolled development of tourism., and Miloš Anděra.
Rezervaci Masai Mara proslavila především každoroční masová migrace pakoňů žíhaných (Connochaetes taurinus) a dalších kopytníků ze Serengeti (Tanzanie). Primární příčinou stěhování je střídání srážkového cyklu v rovníkové východní Africe a s tím související nabídka zelené potravy. Je ovšem obtížné určit přesný začátek či konec velkého stěhování – jde o neustále běžící cyklus, jehož jednotlivé fáze přecházejí plynule jedna v druhou. Navíc načasování migrací se rok od roku liší podle počasí i v řádu měsíců. Celá migrační trasa o délce zhruba 800 km má podobu nepravidelného oválu. Pohyb mnohatisícových až milionových stád přitahuje množství turistů z celého světa (druhé stěhování)., The Masai Mara reservation is famous for its annual mass migration of the Wildebeest (Connochaetes taurinus) and other hoofed animals from the Serengeti (Tanzania). Its primary cause is the changing precipitation cycle in equatorial east Africa, and the related supply of green food. It is difficult to determine exactly the beginning and the end of the Great Migration – it is a constantly running cycle, and its timing varies from year to year depending on weather conditions over a span of months. The entire route has a length of about 800 km. The movement of herds with hundreds of thousands to millions of animals attracts an ever-increasing number of tourists from around the world annually (the second migration)., and Miloš Anděra.