Feichtingerova kniha náleží do oblasti kulturně-politických dějin vědy a sleduje v časovém rozmezí téměř celého století jistou linii, jež tvoří jeden z podstatných rysů „rakouského“ (v teritoriálním významu habsburské monarchie) myšlení a kultury. Touto linií - a také přístupem, s nímž se autor názorově ztotožňuje - je antiesencialismus ve smyslu skepse vůči myšlenkovým konstruktům vydávaným za uchopení podstaty určitých jevů. Klíčovou tezí, kterou se pak autor snaží prokázat, je afinita mezi tímto filozoficko-vědeckým postojem a demokratickým smýšlením i praxí. Toto sepětí dokládá u význačných osobností, jako je právní historik a teroretik Hans Kelsen, zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud, filozofové Ludwig Wittgenstein a Ernst Mach nebo historik umění Alois Riegl. Recenzent formuluje námitky vůči příliš jednoznačné interpretaci této teze (autor například ignoruje Tomáše Garrigua Masaryka, který do jeho schématu nezapadá), monografii však hodnotí jako obdivuhodný pokus tematizovat a interpretačně zvládnout obrovské množství různorodého materiálu, který může být inspirativní i tím, jak integruje české myšlení do širšího transnacionálního kontextu., The book under review, a cultural-political history of science and scholarship, covers almost a century of a line that constitutes one of the fundamental features of ‘Austrian’ ideas and culture (meaning those originating in the territory of the Habsburg Monarchy). This line - and also the approach that the author himself identifies with - is anti-essentialism in the sense of scepticism towards mental constructs that are presented as having captured the essence of certain phenomena. A key argument that the author then seeks to demonstrate is the affinity between this philosophical-scientific attitude and democratic thought and practice. He demonstrates this affinity in important figures, such as the jurist, legal philosopher, and political philosopher Hans Kelsen, the neurologist and father of psychoanalysis Sigmund Freud, the philosophers Ludwig Wittgenstein and Ernst Mach, and the art historian Alois Riegl. The reviewer objects to what he sees as an overly clear-cut interpretation of this idea (the author fails to mention, for example, Tomáš Garrigue Masaryk, for he does not fit into this scheme), but he praises the book as an admirable attempt to thematize and interpret a vast amount of diverse material, and it may therefore be an inspiration for the way it integrates Czech ideas into the broader transnational context., [autor recenze] Vlastimil Hála., and Obsahuje bibliografii
Cílem tohoto příspěvku je přednést některá témata a nastínit některé metodologické problémy současného psychologického výzkumu psychického vývoje osobnosti v různých kulturách. V části věnované některým úskalím metodologie zmiňuje článek otázku konceptualizace pojmů kultura a osobnost, problematičnost nároků na univerzálnost vývojových teorií vzniklých v euroamerickém prostředí a některé navrhované metodologické potupy, jak bez předpojatosti zkoumat vývoj osobnosti v nezápadních kulturách. Dále přibližuje různé kritiky stadiálních teorií vývoje a navrhované nové přístupy výzkumu, které mají vysvětlovat vývoj, ne pouze popisovat statické stavy v různých stádiích vývoje. V části věnované některým tématům výzkumu se kromě krátké zmínky o hlavních tématech (např. výzkum emocionálního, morálního a spirituálního vývoje) zaměřuje hlavně na pojetí Self a uvádí též současná vysvětlení kulturních rozdílů v pojetí Self, nový model C. Kagitcibaciové: autonomous-related Self, včetně socio-ekonomických vlivů na vznik tohoto pojetí Self. and The aim of this paper is to present some of the topics and some of the methodological problems of current psychological research regarding psychological development of personality in different cultures. The methodology section mentions the problems associated with the very concepts of culture and personality, the problematic claims to universality of evolutionary theories arising from the Euro-American environment as well as some of the proposed ways to study personality development in non-Western cultures without bias. It also gives some insight into various criticisms of the theory of evolution by stages as well as into some new research approaches proposed that aim to explain development, not only describe static states at different stages of development. The thematic section, after having briefly mentioned the main issues (eg. research on emotional, moral and spiritual development), focuses mainly on the concept of Self. It also presents an explanation of cultural differences in the concept of Self - the new model by C. Kagitcibaci: an autonomous - related Self, including socio-economic impact on the formation of this concept of Self.