Halík, Tomáš: Co je bez chvění, není pevné. Labyrintem světa s vírou a pochybností.
Filosofie Henri Bergsona. Základní aspekty a problémy.
Marcelli, Miroslav. Petříček, Miroslav: Dublety.
Nejúspěšnějšími autotrofními makroorganismy nezaledněných území Antarktidy jsou nepochybně lišejníky. Jejich husté a druhově bohaté porosty nacházíme nejen na klimaticky relativně příznivých lokalitách západního okraje kontinentu, ale i v oblastech mnohem drsnějších. Několik druhů přežívá dokonce hluboko ve vnitrozemí za 86° jižní šířky, kde panují po celý rok velmi tuhé mrazy. Najdeme je i na větrem bičovaných skalách v nadmořské výšce nad 2 400 metrů. Rostou sice pomalu, zato doba jejich života se neměří na roky, ale na století. Přežívání lišejníků i v těch nejextrémnějších podmínkách je podmíněno celou řadou zvláštností jejich vnitřní stavby i fyziologických funkcí. and Lichens are among the most successful autotrophic macro-organisms of non-glaciated parts of Antarctica. Their dense and species-rich growth formations can be found not only in climatically relatively mild localities of the western part of the continent but also in much harsher areas. Several species survive even far inland, in the area with hard freezing throughout the year. Lichens can grow even in rocks open to wind, at altitudes above 2 400 m. They grow slowly, but can survive hundreds of years. The survival of lichens in the most extreme conditions is the result of a whole range of peculiarities in their inner structure and in their physiological functions.
Přestože naprostá většina povrchu „bílého kontinentu“ je pokryta mocnou vrstvou ledu a nejeví žádné známky života, najdeme v Antarktidě i četná nezaledněná území. Patří mezi ně i Antarktický poloostrov, kterému bude v tomto seriálu věnována hlavní pozornost. Rozvoj terestrických ekosystémů po ústupu ledovců zde významně ovlivňuje přítomnost ptáků, kteří svými exkrementy obohacují živinami chudé skalní substráty. Díky nim se tu navzdory drsným podmínkám vyvinula zajímavá společenstva rostlin a lišejníků. and Although most of the „White Continent” is covered by a thick layer of ice and shows no signs of life, numerous non-glaciated parts can also be found there. The development of terrestrial ecosystems after the recession of glaciers is highly influenced by birds whose excrement enriches rocky substrates poor in nutrients. In consequence of this, interesting communities of plants and lichens have developed, in spite of the severe conditions existing there.
Prokaryotní sinice a řasy svým významem a rozšířením patří mezi hlavní složky současné antarktické vegetace. Jsou schopny neobyčejně rychlého startu vegetace, rychlého namnožení velké biomasy a okamžitého přechodu do klidových stadií, která snášejí i velmi nízké teploty po dlouhou dobu. Jsou proto velmi hojné na všech stanovištích, kde se alespoň po krátké období během roku vyskytuje voda v tekutém stavu. and Prokaryot blue-green algae and algae are among the major components of Antarctic vegetation due to their importance and wide distribution. They can very rapidly start their growing period, produce a great amount of biomass and pass immediately into dormancy, during which they can survive very low temperatures for a long period. For this reason they are very frequent in localities with water in liquid form for at least a short period of the year.
Ačkoli na první pohled vypadají mechorosty velmi zranitelně, v drsných podmínkách Antarktidy nejen přežívají, ale mají dokonce nejvyšší rychlost produkce biomasy ze všech terestrických organismů. Ovšem jen na vhodných místech a ve vhodnou dobu. Pro mechorosty je nutnou podmínkou existence periodické ovlhčování vodou v tekutém stavu, a tak není divu, že je téměř nenajdeme na extrémně chladných a suchých místech hlouběji ve vnitrozemí či ve vyšších polohách pobřežních hor. Přispívá k tomu i jejich poměrně malá odolnost vůči mechanickému působení větru a sněhu (ve srovnání s lišejníky) na exponovaných místech. and Although bryophytes look very fragile, in the harsh Antarctic conditions they not only survive, but have the highest speed of biomass production of all terrestrial organisms – but only in special localities and at certain periods. Periodic moistening by water in a liquid form is a basic condition for their existence. Hence they could not exist in extremely cold and dry localities inland or at higher altitudes in coastal mountain ranges. The negative influence is increased by the mechanical forces of wind and snow in exposed localities.