Arthur Ashkin, Gérard Mourou, Donna Stricklandová, Adam Smith ; přeložil Ivan Gregora. and V úvodu rozhovoru s Arthurem Ashkinem zmíněna citace "Když jsem popisoval, jak chytám živé tvory světlem, lidé říkali: Nepřehánějte, Ashkine." V úvodu rozhovoru s Gérardem Mourou zmíněna citace "Je to úžasný okamžik. Nikdo není na takový okamžik připraven!" V úvodu rozhovoru s Donnou Stricklandovou zmíněna citace "V mém životě to bylo období, kdy jsem pracovala opravdu tvrdě."
Adam Smith, Rainer Weiss, Barry C. Barish, Kip S. Thorne ; přeložil Ivan Gregora. and V úvodu rozhovoru s Barry C. Barishem je zmíněna citace "Skutečná velikost signálu byla srovnatelná s tisícinou velikosti protonu!"
V úvodu rozhovoru s Kip S. Thornem je zmíněna citace "Velké objevy jsou opravdu výsledkem velkých spoluprací."
Vztah emocí a hudby je aktuálním tématem hudební psychologie a důležitý přístup zde představuje zkoumání tělesně prožívaných reakcí, jako jsou mrazení (chills), slzení, bušení srdce apod. Dotazníkové šetření vycházející metodologicky ze dvou zahraničních studií (Sloboda, 1991; Schönberger, 2006) z části potvrdilo jejich výsledky, v některých zjištěních se však s nimi rozchází. Častější prožívání tělesných reakcí při hudbě u žen, které zjistily předchozí studie, tento výzkum potvrzuje pouze u respondentů starších třiceti let a poukazuje na interakci s věkem. Dále bylo zjištěno častější prožívání těchto reakcí u profesionálních hudebníků než u amatérů a nehudebníků. Souhlasně s předchozími výzkumy se husí kůže a pocity mrazení ukazují jako nejčastější reakce. Diskutovány jsou vztahy mezi jednotlivými typy reakcí, příčiny vzniku pocitů mrazení a možné souvislosti s osobnostními faktory. and The relationship between emotion and music is an up-to-date topic of psychology of music. Studying physicaly experienced responses such as chills, tears and racing heart represents an important approach. A questionaire survey methodologicaly based on two foreign studies (Sloboda, 1991; Schönberger, 2006) partly confirmed their results but disagrees with them in some findings. More frequent physical responses when listening to music in women, which was reported by previous studies, was confirmed only for respondents older that 30 in this survey and an interaction with age was found. Further, more frequent physical responses in professional musicans than in amateur musicans and non-musicans were found. In accordance with previous studies, goose-pimples and chills appeared to be the two most frequent responses. Relations between particular types of responses are discussed, as well as sources of experiencing chills and possible relationships with personality factors.
První českou knižní publikací o snímání, přenosu a příjmu televizního signálu napsal V. Santholzer již v roce 1928. Našim čtenářům však přinášíme kapitolu o historickém vývoji základních televizních principů, schémat a prvků z novější brožury sepsné J.Sahánkem na přelomu třicátých a čtyřicátých let. JČMF ji vydala v roce 1941 jako čtrnáctý svazek edice "Cesta k vědění"., Josef Sahánek., and V úvodu redakce uvedeny odkazy na publikace V. Nováka
"Vzpomínky a paměti" a J. Velíška "Prof. Dr. Josef Sahánek".
What significant role does the body play in Patočka’s phenomenology? This study identifies the main characteristics of Patočka’s conception of body over the course of the development of his thought. The body is the place in which the life of consciousness is (magically) joined with the world of ob¬jects, and at the same time it is the setting (but not the means) of appearing. The study demonstrates that the key problem of Patočka’s phenomenology of embodiment is the one of whether body can be reduced to a given fini¬tude, or whether it has the potential to go beyond the given, thus possessing its own kind of in finity. The appreciation of the body in the late Patočka assumes a methodological point of departure in motion. With the support of this point of departure, we may defend the thesis that the whole perfor¬mance of sense is bodily, although neither body nor consciousness can be identified with the final basis of appearing.