Sociální politika v Protektorátu Čechy a Morava představuje jedno z klíčových témat současného výzkumu dějin tohoto období. Článek se zabývá možnostmi, jak zkoumat tuto problematiku s ohledem na nejnovější badatelské trendy ve výzkumu nacionálního socialismu. V úvodním nástinu historiografického zpracování protektorátní sociální politiky je naznačena zejména převládající jednotvárnost v argumentaci, nesystémovost výkladu a omezení české a československé historiografické produkce na etnicky české obyvatelstvo. Dosavadní výzkum zcela rezignuje na zasazení sociální politiky do kontextu dějin společnosti. Autorka tak nejdříve načrtává společenský rámec, který reprezentuje koncept „národního společenství“ (Volksgemeinschaft), v němž se utvářely a realizovaly představy o smyslu a funkci sociální politiky. V další části se zaměřuje na obsahové vymezení pojmu „sociální politika“ v podobě, jak jej chápali nacističtí teoretici po roce 1933. V závěrečné části se pokouší o definování nově utvářených sociálních poměrů v česko-německém prostředí Protektorátu Čechy a Morava a naznačuje možnosti jejich analýzy v oblasti realizace sociální politiky. Za perspektivní považuje jednak sledování procesu uplatňování příslušných měřítek v říši a protektorátu v rovině expertního diskurzu, jednak výzkum vlastní sociálněpolitické praxe. V rozdílných motivacích režimu při realizaci sociálněpolitických opatření ve vztahu k různých skupinám obyvatelstva spatřuje autorka nejpodstatnější aspekty realizace sociální politiky na škále od sociálního vyloučení po formy sociálního ochranářství., Social policy in the Protectorate of Bohemia and Moravia, from mid-March 1939 to early May 1945, is a key topic in contemporary research on the history of this brief period. The article is concerned with the possible approaches to research with regard to the latest trends in research on National Socialism. It begins with an outline of the historiography of social policy in the Protectorate, which is marked chiefly by a predominant uniformity of argumentation, a lack of systematic approach to interpretation, and Czech and Czechoslovak historians’ limiting themselves to the ethnically Czech population. Research conducted so far has completely failed to put social policy into the context of social history. The author thus first provides an outline of the social framework, which represents the concept of a Volksgemeinschaft (national/ethnic/racial community), in which ideas about the purpose and function of social policy were formed and implemented. In the next part, she focuses on the definition of the term ‘social policy’ as understood by Nazi theorists after 1933. In the last part of the article, she seeks to define the new social relations in the Czech-German environment of the Protectorate of Bohemia and Moravia, and suggests possibilities of its analysis in the area of the implementation of social policy. She believes that it will be fruitful to study the implementation of the relevant criteria in the Reich and the Protectorate at the level of discussions among experts, and to research social policy in practice. The author sees the most important aspects of the implementation of social policy as residing in the various motivations of the régime when implementing social policy in relation to different parts of the population, ranging from social exclusion to forms of social protectionism., Radka Šustrová., and Obsahuje bibliografii
Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, v. v. i., byl hlavním pořadatelem konference „Minulost je bitevním polem současníků“, která se konala ve dnech 24. a 25. ledna 2013 u příležitosti osmdesátých narozenín historika Viléma Prečana, prvního ředitele ústavu a současného předsedy správní rady Československého dokumentačního střediska. Pracovní program konference se odbýval v pražském Černínském paláci, společenský večer v Muzeu hudby mělo v režii Národní muzeum. Autor přibližuje všechny referáty přednesené v pěti konferenčních blocích a závěrem nechává zaznít v delší citaci slova, v nichž se nad některými příspěvky a tématy konference zamyslel Vilém Prečan., Organized chiefly by the Institute of Contemporary History, Prague, a conference, ‘The Past is the Battlefield of the Our Contemporaries’, was held in the Czernin Palais, Prague, on 24 and 25 January 2013, to mark the eightieth birthday of the historian Vilém Prečan, the first director of the Institute and the current Chairman of the Board of the Czechoslovak Documentation Centre. The conference was accompanied by an evening of music and a buffet dinner at the Museum of Music, organized by the National Museum, Prague. The author reports here on all the papers given in the five conference blocks, and concludes with a long quotation of Vilém Prečan’s views on some of the papers and topics presented at the conference., and Jiří Hoppe.
The scholarly attention paid to Anna Katharina SweertsSporck has so far focused on the phase of her youth when she was engaged in translating books chosen by her father count Franz Anton Sporck for publishing. The article explores her interest in the book culture in the later stage of her life after her forced entrance into marriage in 1712. Anna Katharina initiated a large program of publishing and spreading devotional literature. The project was realized in cooperation with the Servite friar Wilhelm M. Löhrer and it aimed to cultivate internal, affective piety as a newly appraised type of religiosity which was increasingly popular across the confessional boundaries in the eighteenth century., Veronika Čapská., and Obsahuje bibliografické odkazy
This study on Alois Klar (1763-1833) focuses mainly on his achievements as a pedagogue and his work for the visually impaired. Methodologically, it draws on Theodor Adorno, Max Horkheimer and Michel Foucault, enabling us to view the evolution of social care as a concomitant of the emerging modern state and integral to its structure. The study presents an analysis of the beginnings of Klar’s Prague institute for the visually impaired against a background of rapid changes in medicine, the scope of the state, and educational thinking. At a time of compulsory school attendance and new approaches to education, when the state demanded the active participation of its subjects/citizens in propagating its aims and the values of society as a whole, the blind and partially sighted were given access to a full and systematic education. We also present data concerning Klar’s educational work and thinking (he taught in Litoměřice and at Prague University), and examine the internal workings of the newly established institute - one of the first of its kind in Europe - and its contacts with the medical discourse of the emerging science of ophthalmology., Marek Fapšo., and Obsahuje bibliografické odkazy
When spectators see a baroque play staged with use of period means of expression, they often appreciate fine form, but lack emotions. Dealing with Jesuit school plays from the first half of the 18th century, whose theme is true friendship, this article illustrates that baroque drama actually combines stylized form and strong emotions. It was also the main aim of baroque theatre: to transfer the emotions through this form., Magdaléna Jacková., and Obsahuje bibliografické odkazy