Bedřich Machulka was born on June 22, 1875. Since his youth he had been interested in Africa. However, only after meeting Richard Štorch he was able to realize his dreams. Together they parted for Africa. They settled in Tripolis in Libya and dedicated themselves in hunting and stuffing animals. Afterwards they moved to Sudan where they established a base for hunting expeditions. In the year 1927 Štorch died. Machulka moved his interest to eastern Africa. Since 1929 he had established a partnership with Duke Adolf Schwarzenberg (1890–1950). At the beginning their collaboration went on without problems. However, after Machulka failed to organize film recording in Kenya, the Duke did not entrust him anymore with organizing of other expeditions. This period of life of Machulka, until the year 1935, is well illustrated by letters that he exchanged with the Duke through the Schwarzenberg Office. Schwarzenberg valued Machulka highly for his professional and organizational qualities. Therefore, in spite of the mutual disagreements he found him a place of preserver and curator of small museum of ethnographic artifacts and trophies in the castle Ohrada (on the manor of Hluboká). There Machulka had worked throughout the Second World War until the year 1947, when all the properties of the Schwarzenbergs on the territory of Czechoslovakia were nationalized. Machulka finished his life in Prague in humble conditions. He died on March 6, 1954.
It is the aim of this publication to present CSAS archive material relating to the issues surrounding the dispatch of Czechoslovak experts to Iraq in the 1960s and to interpret it so as to show both the benefits and the obstacles involved. Some of the documents have been preserved in the Collection of CSAS Foreign Reports fond, in which final reports from the foreign stays of experts teaching at higher education institutes or carrying out scientific research abroad are arranged chronologically and geographically.
The title of this work is: The letters of Baron Francis X. Zach, Director of the Observatory of Gotha-Seeberg, and his successors Bernard von Lindenau to Father Martin Alois David, Assistant Astronomer and Director of the Royal Observatory of Prague from 1791 till 1816. The study contains a) 62 letters of Zach, b) 9 letters of Lindenau, all of them being of astronomical interest and kept in the records of the Observatory of Prague (IV.), and c) notes of David (III.) as they were written during his visit at Zach 1789 and 1801. - In his introduction, the editor follows the personal and literary contacts of David with Zach (I.). The statistics of the correspondence (II.) reports on a) the letters published in the work, b) on the letters of Zach and Lindenau mentioned only in David´s diaries or partly published in the reviews on account of their scientific value, an c) on a list of letters of David sent to Zach and Lindenau that have nor been found till today, being known from David´s diaries only. In the V. part there is a list of essays written by David and Adam Bittner. Assistant Astronomer of Prague Observatory, which were published in reviews edited by Zach and Lindenau, and a list of Zach´s reports on David´s essays.
Correspondence was the “information superhighway” for s scholars and researchers during the early modern world. The Department of Comenius Studies of the Institute of Philosophy AS CR is one of the closest partners in a project based at the University of Oxford titled Cultures of Knowledge. Between 1550 and 1750, regular exchanges of letters encouraged the formation of virtual communities of people worldwide with shared interests in various kinds of knowledge. Included were classical scholars, philologists, antiquaries, patristic scholars, orientalists, theologians, astronomers, botanists, experimental natural philosophers, emissaries’, ‘free-thinkers,’ and many other denizens of the “Republic of Letters.” Since 2009, the Cultures of Knowledge project at Oxford University has been using a variety of research methods to reassemble and understand these networks. Supporting this effort is the Andrew W. Mellon Foundation. As well as co-organizing the inaugural series of workshops in Prague, Cracow and Budapest, and the 2010 Universal Reformation conference in Oxford, both Institutes have also been active throughout the project in preparing the Comenius catalogue for Early Modern Letters Online (EMLO). and Vladimír Urbánek.
This edition presents the collected correspondence of eminent Czech geographer and traveller Jiří Daneš (1880-1928), which was sent to his mother Johanna, née Fastrova (1837-1908), as he undertook his fi rst transatlantic journey to the Eighth International Geographical Congress in Washington D. C. and then travelled across the United States in 1904. The correspondence is a curious testimony to a Czech scientist’s day-to-day life on his travels. Furthermore, the correspondence allows us to perceive the life of American society at the beginning of the 20th century through the eyes of a young patriotic intellectual and ambitious man of science. and Překlad resumé: Melvyn Clarke
Studie představuje složitý poválečný vývoj pražské egyptologie 1946-1951 prostřednictvím korespondence dvou důležitých aktérů. Korespondence významných českých egyptologů je jednak otiskem Černého osobnosti v dějinách pražského egyptologického pracoviště, ale také odrazem osobnosti Zbyňka Žáby, který byl pro institucionální vývoj a zajištění existence ústavu osobou klíčovou, ač rozporuplnou, což je patrné již od počátků jeho odborného působení. Studie tak prostřednictvím dvou rozdílných osudů vědců zachycuje období od poválečné obnovy výuky egyptologie na FF UK v Praze, po etablování Jaroslava Černého ve Velké Británii a Zbyňka Žáby v Praze., This study presents the complex post-war development of Prague Egyptology in 1946-1951 through the correspondence of two of its important practitioners, Jaroslav Černý and Zbyněk Žába. The correspondence of prominent Czech Egyptologists is marked both by Černý’s personality and its impact within the history of the Prague Egyptology department and by Zbyněk Žába’s, who was of key importance to ensuring the existence and the institutional development of the discipline, although he was a contradictory character, as was evident from the start of his professional activities. The character of the department-to-be was mainly philological in its beginnings in the late 1940s and early 1950s. The specialisation corresponded to the interests of the two protagonists, yet they both considered further developments, which eventually led to the establishment of a primarily archaeological institute. Hence this study uses the various fortunes of these two scholars to portray the period from the resumption of Egyptology tuition at the Charles University Faculty of Arts in Prague to the time Jaroslav Černý settled in Britain and Zbyněk Žába settled in Prague. It also includes Černý’s invisible college links in international Egyptology, and Překlad resumé: Melvyn Clarke
Od počátku roku 2012 je na FF UK v Praze v rámci pětiletého projektu GA ČR připravována kritická čtenářská edice korespondence Karla Havlíčka. Projekt je koncipován jako interdisciplinární (historický a jazykovědný) a navazuje na edici a výzkum korespondence Boženy Němcové. Půjde o první úplnou edici Havlíčkovy korespondence (odeslané i přijaté). Všechny dopisy jsou digitálně fotografovány, transliterovány (transliterační zásady jsou zde otištěny jako příloha) a bude z nich vytvořen počítačový korpus, který mj. napomůže i přesnosti edičního zpracování., Since January 2012, a critical popular edition of Karel Havlíček’s correspondence is being prepared for publication at the Faculty of Arts, Charles University in Prague, with support of Czech Science Foundation. This five-year project is designed as interdisciplinary (historical as well as linguistic) and it builds on the publication and research of the correspondence of Božena Němcová. It is going to be the first complete edition of the letters both written by and addressed to Havlíček. All letters are being shot digitally and transliterated (the manual for transliteration is published here as an appendix); then, a computer language corpus of Karel Havlíček’s correspondence will be built, which-among others-will help in achieving accuracy of the editorial processing. (Translated by Robert Adam.), and Překlad resumé: Robert Adam
Příspěvek pojednává o připravované edici Pražská škola v korespondenci, zahrnující dopisy adresované představitelům Pražského lingvistického kroužku B. Havránkovi, R. Jakobsonovi, J. Mukařovskému, V. Mathesiovi a B. Trnkovi z let 1923-1989. Dokumentární i objevný soubor představuje dopisy jednak od členů Ženevské a Kodaňské školy či plejády dalších evropských strukturalistů, jednak od českých vědců a osobností první i druhé strukturalistické generace působících v Praze., This paper deals with the forthcoming Prague School in Correspondence series, including letters addressed to representatives of the Prague Linguistic Circle, e.g. Bohuslav Havránek, Roman Jakobson, Jan Mukařovský, Vilém Mathesius and Bohumil Trnka from 1923 to 1989. This innovative documentary collection presents letters from members of the Geneva and Copenhagen schools and a pleiad of other European structuralists, as well as from Czech scholars and figures from the first and second structuralist generations working in Prague. (Translated by Melvyn Clarke.), and Překlad resumé: Melvyn Clarke
Recenzentka shledává v obou publikacích kontrapozice, souvislosti a také inspiraci k zajímavým otázkám, jako je kontinuita a diskontinuita vědy v 19. a 20. století, reflexe proměny vědeckých paradigmat, strategie etablování nových vědeckých přístupů a úspěšné vědecké kariéry, postavení a emancipace ženy ve světě vědy. Přibližuje nedoceněnou osobnost filozofky Albíny Dratvové (1892–1969) a její vědecký deník a zamýšlí se nad osudem členů Pražského lingvistického kroužku a jejich předválečného vědeckého odkazu v poválečném Československu., In each of the two publications considered here the reviewer finds points in common as well as opposing views, and has been prompted to raise some interesting questions, for example, about the continuity and discontinuity of scholarship in the nineteenth and twentieth centuries, reflections on changes to academic paradigms, a strategy to establish new scholarly approaches and to achieve success in one’s academic career, and the status of women and women’s liberation in academia. The reviewer acquaints us with the underappreciated philosopher Albína Dratvová (1892–1969) and her academic diary, and considers the lives of members of the Prague Linguistic Circle and the legacy of their pre-war academic works in post-war Czechoslovakia., and [autor recenze] Doubravka Olšáková.
The language of Czech classical prose writers has been well characterised so far. Many Czech linguists have lately focused on the language of epistolography. Mainly, private letters drew their attention and this was due to (among other things) their immediality and close relation to the spoken language. Our project analyses the letters written by and addressed to Karel Havlíček, a Czech journalist and prose writer of the mid-19th century. A preliminary corpus consists of 548 transliterated letters (approximately 250.000 text words), which is a half of a total of more than 1.100 letters (of which there are about 350 in German and several others in further languages). The letters in foreign languages have to be translated for the edition in preparation. Search for an appropriate equivalent and its selection from a set of competing means inspire the linguist to carry out a research into the mid-19th c. Czech. This paper describes the usage of words selected out of the corpus, e.g. some kinds of conjunctions and particles, and reflects on the criteria for selection of appropriate equivalents for translation. Its wider task is a description of the mid-19th c. Czech based on reliable data and indication of some possibilities for further research.