The article shows the Bohemian lands in the 17th century as mediated by travelogues of English provenance, in particular travel diaries written both for personal use only and to be later published. Attention is mainly focused on the religious situation in Bohemia and Moravia and its transformation in the studied period in the context of the denomination of the English visitors. The paper further briefly describes individual travellers from England, who would come to the European continent for various reasons and would also visit the
Kingdom of Bohemia as part of this trip.
Národní knihovna ČR Praha CZ 52 B 49 adl. 26a-29a, Národní knihovna ČR Praha CZ 65 E 3882, Královská kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovská knihovna Praha CZ BE VI 91, Královská kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovská knihovna Praha CZ FF IV 90, Královská kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovská knihovna Praha CZ AM IX 100, Knihovna Akademie věd ČR Praha CZ TF 347 adl. 51, and BCBT38817
Knihovna Akademie věd ČR Praha CZ TF 347 adl. 44, Královská kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovská knihovna Praha CZ AB VIII 44 adl. 31, Národní knihovna ČR Praha CZ 9 G 946, Národní knihovna ČR Praha CZ 9 G 987, Národní knihovna ČR Praha CZ 52 C 7 adl. 30, and BCBT41115
von Arthur Schmidt and Sonderabdruck aus dem Jahrbuche der Gesellschaft für die Geschichte des Protestantismus in Oesterreich. Achtzehnter Jahrg., Heft III und IV, neunzehnter Jahrg., Heft I und II
Sächsische Landesbibliothek - Staats- und Universitätsbibliothek Halle (Saale) DE Ung III A 155 (2), Mnoho rkp poznámek v textu., Na vevázaných nepotištěných listech rkp text., and BCBT37112
Erste Abtheilung, bis 3339 Jahr der Welt, in genealogischen Tafeln mit erläuternden Anmerkungen zum Verständnis der heiligen Schrift, Zweite Abtheilung, bis zur Zerstörung des zweiten Tempels durch Titus im Jahre der Welt 3828 (68 n. Chr.), Kniha přináší přehled soudců a králů Judeje do roku 3828 (r. 68 našeho letopočtu), přehled je doplněný výkladem nejdůležitějších událostí té doby., von J. Heinemann, 1. část (Erste Abtheilung): s. [7] - 66, 2. část (Zweite Abtheilung): s. [67] - 136, Mimokřesťanská náboženství., and Židovské náboženství.
Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit důležitost spirituálních potřeb pacientů v paliativní péči a jejich saturaci na onkologické klinice FN Ostrava. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 93 pacientů, u nichž byla ukončena onkologická léčba s kurativním záměrem a vzhledem k negativní prognóze nemoci jim byla poskytována paliativní péče na onkologické klinice FN Ostrava. Do souboru byli zařazeni pacienti s Karnofského skóre KI ≤ 60 %. Ke sběru dat byly použity otázky z domény spirituální potřeby dotazníku pro měření potřeb PNAP (Patient Needs Assessment in Palliative care) a dotazník EORTC QoLC-30. Pro hodnocení rozdílu v důležitosti a saturaci potřeb dle jednotlivých faktorů byl použit párový t-test a t-test pro dva výběry. Výsledky: V oblasti spirituálních potřeb považovali respondenti nejčastěji za důležité „nenáboženské“ duchovní potřeby a to „být naplněn klidem“ (95 %), „mít smysl života“ (92 %) a „mít pozitivní náhled na život a naději“ (91 %). Pacienti byli nejčastěji nespokojeni s nemožností účasti na bohoslužbě (44 %, 56 % u druhého měření). Spirituální potřeby považovali signifikantně častěji za důležité pacienti starší 65 let a pacienti bez náboženského vyznání (p<0,05). V hodnocení saturace duchovních potřeb nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Závěr: Identifikace pro pacienta důležitých spirituálních potřeb by se měla stát součástí ošetřovatelské péče., Aim: The aim of the research was to find the importance of the patient´s spiritual needs in the palliative care and their saturation at the Clinic of Oncology at University hospital Ostrava. Methods: The research file consisted of 93 patients whose oncological treatment with curative intention was finished and according to the negative prognosis of illness the palliative care was given to these patients at the Clinic of oncology at University hospital Ostrava. Patients registered in this file were registered the Karnofsky score KI ≤ 60 %. The questions from domain of spiritual needs assessment for measurement of needs PNAP - Patient Needs Assessment in Palliative care were used for the data collection. To evaluate the differences in the importance and saturation according to the needs of individual factors used paired t-test and t-test for two samples. Results: In relation to spiritual needs the respondents found as most important the „no-religion“ spiritual needs and the fact „to be peaceful“ (95%), „to have the meaning of life“ (92%) and to have the positive view of life and hope (91%) most often. The patients were dissatisfied with impossibility of their presence at church service (44%, 56% in case of second measurement) most often. The patients older than 65 years and the non-religious patients (p<0.05) found the spiritual needs as important more often. Statistically the significant difference was not known in the evaluation of the spiritual needs saturation. Conclusion: Identification of spiritual needs which are important for patient should be the part of nursing care., Erika Hajnová, Radka Bužgová, and Literatura
Moravská zemská knihovna Brno CZ Ks-23599, Knihovna Akademie věd ČR Praha CZ TH 76, Wytisstěno w Berljně, v Krystyana Frydrycha Henninga, Králowského Impreſora Létá Páně 1763., and BCBT42606
The article represents a probe to the godparenting ties in the parish Hlinsko (former region of Chrudim) at the middle of the seventeenth century from the social-religious point of view. On the basis of the analysis of the register of baptisms from the years 1645 to 1650 and the subsequent combination with the Register of subjects according to their religion from the year 1651 it was possible to ascertain the social position of godparents, their religious affiliation (as contrasted to the denomination of parents of the child), the frequency of participation of godparents in baptisms and other facts that contributed to the functioning of the confessionally divided Czech village society of the Early Modern Era., Ladislav Nekvapil., and Obsahuje bibliografii
Transpersonální psychologie se snaží systematizovat mimořádné stavy vědomí, které jsou v jiných kulturách vysoce oceňovány, ale v kultuře západní jsou často zaměňovány s duševním onemocněním. Transpersonální psychologie proto přichází s konceptem psychospirituální krize, který má sloužit k odlišení těchto stavů od skutečných duševních nemocí. Koncept psychospirituální krize je odbornou veřejností většinou odmítán, ale jeho systematičtější kritika stále chybí. Článkem se autor pokouší věcně poukázat na problémy spojené s tímto konceptem a pomoci tak vyplnit tuto mezeru. Upozorňuje na vágnost kategorie psychospirituální krize a odhaluje řadu vnitřních rozporů transpersonalistické teorie. Poukazuje na to, že některé stavy, jež transpersonalisté označují za psychospirituální krizi, vůbec neodpovídají kritériím, která pro ni sami stanovili. Článek se též vymezuje vůči nepřijatelnému hodnotovému zatížení této kategorie. Koncept psychospirituální krize totiž vychází z konkrétních náboženských idejí. Jde přitom o ideje, které se do značné míry překrývají s idejemi hnutí New Age. V této souvislosti si stať klade otázku, zda je transpersonální psychologie vědeckou disciplínou, nebo spíše náboženským hnutím. Článek předkládá důvody, proč je třeba se přiklonit spíše k druhé možnosti. and Critical analysis of the concept of spiritual emergency
Transpersonal psychology attempts to systematize extraordinary states of consciousness, which are highly appreciated by other cultures, but in the Western culture such states are often confused with a mental disorder. Therefore transpersonal psychology has created a concept of spiritual emergency, which should be used to distinguish these states of consciousness from real mental disorders. The concept of spiritual emergency is usually rejected by the experts, although there is still lack of its systematic critique. Author is trying to fill up the gap and to point out critically some problems related to this concept. He draws reader’s attention to haziness of the concept of spiritual emergency and discover range of internal contradictions of the transpersonal theory. For instance, some states considered by transpersonalists to be spiritual emergency do not comply with their own criterions. Paper also objects to its undesirable value burden. It is unsuitably value laden term, since the category is grounded in specific religious ideas. These ideas overlap with ideas of New Age movement to a large degree. In this context the author raises the question, whether transpersonal psychology is a scientific discipline or rather a crypto‑religious movement. The article proposes some arguments why it is not appropriate to regard transpersonal psychology as a scientific discipline.
Při vymezování pojmu spiritualita je v psychologii náboženství možné rozlišovat čtyři směry. Zaměřují se na rozdíl mezi náboženstvím a spiritualitou, na náboženství a spiritualitu ve vztahu k posvátnu, na spiritualitu ve vztahu k „vnitřnímu životu“ a na spiritualitu v souvislosti s existenciálními otázkami. První tři výše zmíněné směry však mají následné nedostatky: hodnotící srovnávání mezi „špatným náboženstvím“ a „dobrou spiritualitou“, zahrnutí problematického a přeceňovaného konceptu a podpora karteziánského dualizmu v psychologické terminologii psychologie. Ačkoli je čtvrtý směr příznivější, narušuje některým lidem vnímání sebe sama. Zahrnutí spirituality do analytického slovníku psychologie je tudíž neuvážené. Namísto toho by mělo být zkoumáno osobní chápání náboženství a spirituality v souvislosti s tím, jak se lidé vyrovnávají s existenciálními otázkami.
a1_This paper considers the influence of Enlightenment thinking on the pedagogical works of Jan Valerián Jirsík (1798-1883), who earned a place in Czech history as a priest, theologian, active patriot, education campaigner, pedagogue, writer and not least as the fourth Bishop of České Budějovice (Budweis), an office he held from 1851 until his death. Primarily, it draws on and follows up ideas in the writings of the theologian Ctirad Václav Pospíšil and the church historian Kamila Veverková, who both trace the links between Jirsík the theologist and thinkers associated with Bernard Bolzano. Jirsík’s early writings, however, are as much concerned with pedagogy as they are with theology, and the aim of this study is to discover whether his ideas on education were similarly influenced by Enlightenment thinking. It analyses his views on the subject before 1851, i.e. until he became Bishop of Budweis - specifically in the period 1826-1843, when he was much occupied with questions of education and upbringing. In his years as bishop he devoted little time to literary pursuits. The study concludes that the legacy of the Enlightenment era most certainly played an important part in Jirsík’s deliberations on education. There is, however, a certain progression discernible in his thinking. In the early period, of which Sunday School (1826) is a representative text, we see the influence of contemporary Enlightenment clerical pedagogy as he advocates extending human knowledge through reason in order to improve living conditions. Faith and religion are also factors here, especially in his emphasis on the positive role of God the Creator. In the second period under consideration (1836-43), we find closer parallels between Jirsík’s pedagogical and theological thinking., a2_Within ten years of writing Sunday School, his position had shifted from that of a priest attempting to expand or improve education in the spirit of Enlightenment ecclesiastical pedagogy to that of a theologian (and so-called ‘true’ enlightener) who from theological considerations drew conclusions for the educational process. In Jirsík’s view, Christianity and Enlightenment go hand in hand, serving to elevate human life spiritually as well as materially. For him education means the enlightenment of both soul and reason. Nor does he see any contradiction between faith and rationality. It is evident from his thinking that he was convinced of the need to implement the pedagogical ideal of the Enlightenment: to educate virtuous citizens who were also rational., Rudolf Svoboda., and Obsahuje bibliografické odkazy
Klášter dominikánů - knihovna Znojmo CZ ZD, Niedersächsische Staats- und Universitätsbibliothek Göttingen DE DD96 A 360, Národní knihovna ČR Praha CZ 46 B 000153, Knihovna Akademie věd ČR Praha CZ TG 2651, Knihovna Národního muzea Praha CZ 52 B 34, Knihovna Národního muzea Praha CZ Dobrovského dg 397, Královská kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovská knihovna Praha CZ BI VII 99, Sbírka R. Hlavy Semily CZ, and BCBT13460
Dvojjazyčný hebrejsko-německý text o sederové večeři určený pro děti, která se slaví jako připomínka vyvedení Židů z egypského zajetí., ganz neu in's Deutsche übersetzt von Moše ben Jisra'el Landau, and Mimokřesťanská náboženství. Židovské náboženství.
Na rubu tit. l. Imprimatur Anno 1727., 3. Přívazek k: Cesta Swato=Cellenská, někdy od wlastence nasseho, mučedlníka a patrona králowstwí Českého swatého Wáclawa, Jindřichowi, markraběti Morawskému, ponejprw ukázaná;, and K05687