Projektu Zákona o reformě RAV, který vyvolal vlnu protestů vědecké komunity v Rusku a velmi kriticky jej komentovali mnozí významní badatelé v zahraničí, jsme se obsáhle věnovali v AB 9/2013. Připomeňme, že podstatou reformy je sloučení stávající Akademie se dvěma oborovými, méně prestižními akademiemi (medicínské a zemědělské) a zřízení Federální agentury pro vědecké organizace, která převezme veškerý majetek tří akademií a bude mít rozhodující slovo nejenom v hospodářském, ale i vědeckém řízení výzkumných ústavů. Výsledky a efektivnost jejich práce bude hodnotit mezioborová komise s dalekosáhlými důsledky pro budoucnost ústavů a jejich zaměstnanců. Po téměř tříměsíčním vyjednávání RAV s mocenskými strukturami a prezidentem Vladimirem Putinem vešel Zákon po schválení dumou a Radou Ruské federace v platnost 27. září 2013. Ačkoli do něj bylo oproti původnímu návrhu vneseno mnoho dílčích pozměňujících modifikací, akademikům se nepodařilo získat významný ústupek v nejzávaznější otázce týkající se řízení ústavů. Ty jsou Zákonem zcela vyvlastněny, a RAV tak de facto ztrácí charakter autonomní organizace provádějící základní výzkum a stává se především poradním orgánem - „klubem“ volené vědecké elity bez rozhodujících pravomocí. Výmluvně to dosvědčují následující čísla z federálního rozpočtu pro rok 2014: nově zřízená agentura bude disponovat 90 miliardami rublů, (1 € ≈ 45 Rb), zatímco „velké“ Akademii byl přidělen pouhý zlomek - tři miliardy rublů. and Vladimír Majer.
Během dvouleté bilaterální česko-slovenské mezivládní vědeckotechnické spolupráce se v letech 2010-2011 uskutečnil výzkum nazvaný Po stopách sv. Cyrila a Metoděje ve slovenské a české bibliografii (viz AB 11/2011), na němž participoval Ústav pre výskum kultúrneho dedičstva Cyrila a Metoda Filozofickej fakulty Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře a jeho partnerské pracoviště, oddělení paleoslovenistiky a byzantologie Slovanského ústavu AV ČR v Praze. and Lubomíra Havlíková.
Fyzikální ústav AV ČR zahájil počátkem roku 2014 projekt LABONIT, který zpřístupňuje novou oblast polovodičového výzkumu v České republice. S finanční podporou Operačního programu Praha - Konkurenceschopnost ve výši 46 milionů korun umožní vybudovat vyspělé technologické laboratoře pro přípravu a charakterizaci nitridových polovodičů a jejich nanoheterostruktur. Na vzniku laboratoří se finančně podílí i FZÚ, který projekt podpoří přibližně čtyřmi miliony korun. and Alice Hospodková.
V posledních 16 letech zažila Česká republika tři povodně, jejichž rozsah a následky nemají v moderních dějinách země obdoby. Zatímco moravská povodeň v roce 1997 se považovala za náhodnou událost, srpnová z roku 2002 v Čechách vedla ke zjištění, že náhody se mohou opakovat. Třetí povodeň v květnu 2013, kterou vzápětí vystřídalo období extrémního sucha, ukázala, že o náhody zřejmě nepůjde - že opakované extrémní fluktuace počasí musíme vnímat v jiných kategoriích než dosud a začít o nich uvažovat v širších souvislostech. and Josef Fanta.
Bruno Latour’s article challenges the preconceived notions with which the scholars have approached the Great Divide between prescientific and scientific cultures. In order to account for the immense effects of science and technology without assuming a single grand cause for them, he suggests to focus on many, small unexpected and practical sets of skills to produce images, and to read and write about them. However, only those changes that intervene favorably in the agonistic situation in science should be considered. Crucial in this respect is the emergence of numerous “immutable mobiles” - easily transported, accumulated, combined, yet lasting objects - which made possible the mobilization of new scientific inscriptions and of new ways of looking at and presenting them. They help to constitute an optically consistent visual culture with such technologies as printing press. Their combination on the surface of paper and subsequent mobilization of allies can usher in bureaucratic mode of domination over the world and people in the scientific field. The effects of science and technology thus become a question of a shift in power relations enabled by the manipulation of inscriptions., Bruno, Latour., and Obsahuje bibliografii
Text sleduje motív prehodnotenia zmyslu poznania a myslenia na základe funkcie omylu spočívajúceho v nároku na podstatu/pravdu v poznaní. Problém podrobne interpretujem v úzkom rozmedzí dvoch Nietzscheho textov, Lidské, příliš lidské (prvá hlava„O prvních a posledních věcech“) a Radostná věda (piata kapitola „My nebojácní“). Analýza omylu ústi do prehodnotenia zmyslu poznania, ktoré následne môžeme rozlíšiť na pozitívne a negatívne. Negatívne poznanie je chápané ako základné, zmysel majúce, ale zmysel nehľadajúce poznanie, ktoré nemá poznatok ako predpokladaný cieľ, jeho zmysel spočíva v jeho činnosti. Poznanie pozitívne je konceptuálne poznanie, ktoré po nahliadnutí jeho základnej nefunkčnosti v oblasti pravdy nadobúda funkciu orientácie. Myslenie prestáva byť na produkt zameranou činnosťou vymedzeného úseku času, je súčasťou žitia a pohybovania sa vo svete. Toto sa v druhej časti prehlbuje na analýzach vedomia a poznania z Radostné vědy, ktoré zdôrazňujú význam netematizovanosti v myslení a poznaní, zvlášť obrazom vedomia ako zrkadla. Tu je poznanie chápané ako pojmová konštrukcia bázy, ktorou je individuálne zažitá, netematizovaná skúsenosť. Omylom je tu potreba premeny neznámeho na známe na základe strachu. Táto potreba poukazuje na neznáme ako na činiteľa vykazujúceho problém, ktorý je nutný pre udržanie poznania., The text traces the motif of the re-evaluation of the sense of knowing and thinking based on the function of error consisting in the claim to ground/truth in knowledge. I interpret the problem in detail in the narrow confines of Nietzsche’s two texts, Human, All Too Human (the first heading “On First and Last Things”) and the The Gay Science (fifth chapter “We the Fearless”). An analysis of error issues in the re-evaluation of the sense of knowledge which, subsequently, we can distinguish into the positive and negative. Negative knowledge is understood as basic, having sense, but not sense-seeking, which does not have knowledge as the assumed aim, but whose sense consists in its activity. Positive knowledge is conceptual knowledge which, once one perceives its basic non-functionality in the area of truth, gains the function of orientation. Thought, when it stops being focused on a product by the directed activity of a demarcated section of time, is a part of living and moving in the world. This, in the second part, is deepened in analyses of consciousness and knowledge from The Gay Science, which stress the meaning of the unthematised in thinking and knowledge, especially the picture of consciousness as a mirror. Here knowledge is understood as a conceptual construction of the ground by which the unthematised experience is individually lived. The error here is the need to transform the unknown into the known on the basis of fear. That need points to the unknown as the agent that reveals the problem which is necessary for the maintenance of knowledge., Daniela Šterbáková., and Obsahuje seznam literatury