Díl 6, Šestý svazek nejvýznamnějšího díla historika a archiváře V. V. Tomka mapuje historické události v letech 1436-1478., Sepsal Wácslaw Wladiwoj Tomek., Obsahuje rejstřík., Pražské dějiny všeobecně. Pražská historická chronologie. Pražské historické sborníky. Pražské dějepisectví., and Prag (Česko). Praag (Česko). Praga (Česko). Prago (Česko). Prague (Česko). Puraha (Česko). Velká Praha (Česko). Královské hlavní město Praha (Česko).
The aim of the paper is to evaluate the usefulness of dendrochronological analyses in studying complex stratigraphic sequences. The problem is discussed basing on the example of Wrocław, the main town of historic Silesia, where the thickness of medieval layers containing wood ranges between 3 and 5 m. The first attempts to date them using dendrochronology were made at the end of the 1980s. Some dates, or their short series, were then used as a basis for far-reaching conclusions regarding the chronology of the beginnings of settlement or breakthrough events. The preliminary stage of dendrochronological analyses and uncritical acceptance of interpretations ended in Wrocław with the excavations carried out in 2000. Longer series of dendrochronological dates have become one of the basic tools for dating complex correlated being aware of limitations set by both categories of sources and methods of their analysis. It was stated that giving up on an in-depth critique of dendrological samples as a category of sources can result in a considerable distortion of the acquired results. and Cílem článku je hodnocení využitelnosti dendrochronologie při studiu složitých stratigrafických situací, a to na příkladu slezské Vratislavi, kde středověké terény obsahující dřevo dosahují mocnosti 3–5 m. První pokusy o datování archeologických vrstev pomocí dendrochronologie proběhly na konci 80. let 20. století. Některá data nebo jejich krátké série byly využity pro dalekosáhlé závěry o chronologii počátků osídlení či přelomových událostí. Tato etapa poznamenaná nekritickou interpretací získaných dat skončila ve Vratislavi v souvislosti s archeologickými odkryvy v r. 2000. Základním nástrojem pro datování složitých situací se staly početnější řady dendrochronologických dat. Stratigrafická pozorování byla korelována s dendrochronologickými daty s vědomím limitů obou pramenných kategorií a příslušných metod. Opomenutí důkladné kritiky dendrologických vzorků coby samostatné kategorie poznávacích pramenů může vyústit v závažné pokřivení výpovědi dendrochronologické analýzy.