For integers $m > r \geq0$, Brietzke (2008) defined the $(m,r)$-central coefficients of an infinite lower triangular matrix $G=(d, h)=(d_{n,k})_{n,k \in\mathbb{N}}$ as $ d_{mn+r,(m-1)n+r}$, with $n=0,1,2,\cdots$, and the $(m,r)$-central coefficient triangle of $G$ as $G^{(m,r)} = (d_{mn+r,(m-1)n+k+r})_{n,k \in\mathbb{N}}. $ It is known that the $(m,r)$-central coefficient triangles of any Riordan array are also Riordan arrays. In this paper, for a Riordan array $G=(d,h)$ with $h(0)=0$ and $d(0), h'(0)\not= 0$, we obtain the generating function of its $(m,r)$-central coefficients and give an explicit representation for the $(m,r)$-central Riordan array $G^{(m,r)}$ in terms of the Riordan array $G$. Meanwhile, the algebraic structures of the $(m,r)$-central Riordan arrays are also investigated, such as their decompositions, their inverses, and their recessive expressions in terms of $m$ and $r$. As applications, we determine the $(m,r)$-central Riordan arrays of the Pascal matrix and other Riordan arrays, from which numerous identities are constructed by a uniform approach., Sheng-Liang Yang, Yan-Xue Xu, Tian-Xiao He., and Obsahuje bibliografii
It is known that a ring $R$ is left Noetherian if and only if every left $R$-module has an injective (pre)cover. We show that $(1)$ if $R$ is a right $n$-coherent ring, then every right $R$-module has an $(n,d)$-injective (pre)cover; $(2)$ if $R$ is a ring such that every $(n,0)$-injective right $R$-module is $n$-pure extending, and if every right $R$-module has an $(n,0)$-injective cover, then $R$ is right $n$-coherent. As applications of these results, we give some characterizations of $(n,d)$-rings, von Neumann regular rings and semisimple rings.
In the present paper we are concerned with convergence in $\mu $-density and $\mu $-statistical convergence of sequences of functions defined on a subset $D$ of real numbers, where $\mu $ is a finitely additive measure. Particularly, we introduce the concepts of $\mu $-statistical uniform convergence and $\mu $-statistical pointwise convergence, and observe that $\mu $-statistical uniform convergence inherits the basic properties of uniform convergence.
Let $R$ be a ring and $M$ a right $R$-module. $M$ is called $ \oplus $-cofinitely supplemented if every submodule $N$ of $M$ with $\frac{M}{N}$ finitely generated has a supplement that is a direct summand of $M$. In this paper various properties of the $\oplus $-cofinitely supplemented modules are given. It is shown that (1) Arbitrary direct sum of $\oplus $-cofinitely supplemented modules is $\oplus $-cofinitely supplemented. (2) A ring $R$ is semiperfect if and only if every free $R$-module is $\oplus $-cofinitely supplemented. In addition, if $M$ has the summand sum property, then $M$ is $\oplus $-cofinitely supplemented iff every maximal submodule has a supplement that is a direct summand of $M$.
A sign pattern $A$ is a $\pm $ sign pattern if $A$ has no zero entries. $A$ allows orthogonality if there exists a real orthogonal matrix $B$ whose sign pattern equals $A$. Some sufficient conditions are given for a sign pattern matrix to allow orthogonality, and a complete characterization is given for $\pm $ sign patterns with $n-1 \le N_-(A) \le n+1$ to allow orthogonality.
We prove a separable reduction theorem for $\sigma $-porosity of Suslin sets. In particular, if $A$ is a Suslin subset in a Banach space $X$, then each separable subspace of $X$ can be enlarged to a separable subspace $V$ such that $A$ is $\sigma $-porous in $X$ if and only if $A\cap V$ is $\sigma $-porous in $V$. Such a result is proved for several types of $\sigma $-porosity. The proof is done using the method of elementary submodels, hence the results can be combined with other separable reduction theorems. As an application we extend a theorem of L. Zajíček on differentiability of Lipschitz functions on separable Asplund spaces to the nonseparable setting.
In [1], Jakubík showed that the class of $\sigma $-interpolation lattice-ordered groups forms a radical class, but left open the question of whether the class forms a torsion class. In this paper, we show that this class does indeed form a torsion class.
By analogy with the projective, injective and flat modules, in this paper we study some properties of $C$-Gorenstein projective, injective and flat modules and discuss some connections between $C$-Gorenstein injective and $C$-Gorenstein flat modules. We also investigate some connections between $C$-Gorenstein projective, injective and flat modules of change of rings.
For a nontrivial connected graph $F$, the $F$-degree of a vertex $v$ in a graph $G$ is the number of copies of $F$ in $G$ containing $v$. A graph $G$ is $F$-continuous (or $F$-degree continuous) if the $F$-degrees of every two adjacent vertices of $G$ differ by at most 1. All $P_3$-continuous graphs are determined. It is observed that if $G$ is a nontrivial connected graph that is $F$-continuous for all nontrivial connected graphs $F$, then either $G$ is regular or $G$ is a path. In the case of a 2-connected graph $F$, however, there always exists a regular graph that is not $F$-continuous. It is also shown that for every graph $H$ and every 2-connected graph $F$, there exists an $F$-continuous graph $G$ containing $H$ as an induced subgraph.
In this paper, we prove that a space $X$ is a $g$-metrizable space if and only if $X$ is a weak-open, $\pi $ and $\sigma $-image of a semi-metric space, if and only if $X$ is a strong sequence-covering, quotient, $\pi $ and $mssc$-image of a semi-metric space, where “semi-metric” can not be replaced by “metric”.
The concepts of $k$-systems, $k$-networks and $k$-covers were defined by A. Arhangel’skiǐ in 1964, P. O’Meara in 1971 and R. McCoy, I. Ntantu in 1985, respectively. In this paper the relationships among $k$-systems, $k$-networks and $k$-covers are further discussed and are established by $mk$-systems. As applications, some new characterizations of quotients or closed images of locally compact metric spaces are given by means of $mk$-systems.
Let $R$ be a commutative Noetherian ring. It is shown that the finitely generated $R$-module $M$ with finite Gorenstein dimension is reflexive if and only if $M_{\mathfrak p}$ is reflexive for ${\mathfrak p} \in {\rm Spec}(R) $ with ${\rm depth}(R_{\mathfrak p}) \leq 1$, and ${\mbox {G-{\rm dim}}}_{R_{\mathfrak p}} (M_{\mathfrak p}) \leq {\rm depth}(R_{\mathfrak p})-2 $ for ${\mathfrak p}\in {\rm Spec} (R) $ with ${\rm depth}(R_{\mathfrak p})\geq 2 $. This gives a generalization of Serre and Samuel's results on reflexive modules over a regular local ring and a generalization of a recent result due to Belshoff. In addition, for $n\geq 2$ we give a characterization of $n$-Gorenstein rings via Gorenstein dimension of the dual of modules. Finally it is shown that every $R$-module has a $k$-torsionless cover provided $R$ is a $k$-Gorenstein ring.
In this paper, we consider the global existence, uniqueness and $L^{\infty }$ estimates of weak solutions to quasilinear parabolic equation of $m$-Laplacian type $u_{t}-\mathop {\rm div}(|\nabla u|^{m-2}\nabla u)=u|u|^{\beta -1}\int _{\Omega } |u|^{\alpha } {\rm d} x$ in $\Omega \times (0,\infty )$ with zero Dirichlet boundary condition in $\partial \Omega $. Further, we obtain the $L^{\infty }$ estimate of the solution $u(t)$ and $\nabla u(t)$ for $t>0$ with the initial data $u_0\in L^q(\Omega )$ $(q>1)$, and the case $\alpha +\beta < m-1$.
In this paper $LJ$-spaces are introduced and studied. They are a common generalization of Lindelöf spaces and $J$-spaces researched by E. Michael. A space $X$ is called an $LJ$-space if, whenever $\lbrace A,B\rbrace $ is a closed cover of $X$ with $A\cap B$ compact, then $A$ or $B$ is Lindelöf. Semi-strong $LJ$-spaces and strong $LJ$-spaces are also defined and investigated. It is demonstrated that the three spaces are different and have interesting properties and behaviors.
We characterize statistical independence of sequences by the $L^p$-discrepancy and the Wiener $L^p$-discrepancy. Furthermore, we find asymptotic information on the distribution of the $L^2$-discrepancy of sequences.
We show for $2\le p<\infty $ and subspaces $X$ of quotients of $L_{p}$ with a $1$-unconditional finite-dimensional Schauder decomposition that $K(X,\ell _{p})$ is an $M$-ideal in $L(X,\ell _{p})$.
We study the position of compact operators in the space of all continuous linear operators and its subspaces in terms of ideals. One of our main results states that for Banach spaces $X$ and $Y$ the subspace of all compact operators $\mathcal K(X,Y)$ is an $M(r_1 r_2, s_1 s_2)$-ideal in the space of all continuous linear operators $\mathcal L(X,Y)$ whenever $\mathcal K(X,X)$ and $\mathcal K(Y,Y)$ are $M(r_1,s_1)$- and $M(r_2,s_2)$-ideals in $\mathcal L(X,X)$ and $\mathcal L(Y,Y)$, respectively, with $r_1+s_1/2>1$ and $r_2+s_2/2>1$. We also prove that the $M(r,s)$-ideal $\mathcal K(X,Y)$ in $\mathcal L(X,Y)$ is separably determined. Among others, our results complete and improve some well-known results on $M$-ideals.
In analogy with effect algebras, we introduce the test spaces and $MV$-test spaces. A test corresponds to a hypothesis on the propositional system, or, equivalently, to a partition of unity. We show that there is a close correspondence between $MV$-algebras and $MV$-test spaces.
In this paper, we study the existence of the $n$-flat preenvelope and the $n$-FP-injective cover. We also characterize $n$-coherent rings in terms of the $n$-FP-injective and $n$-flat modules.
We introduce the notion of weak dually residuated lattice ordered semigroups (WDRL-semigroups) and investigate the relation between $R_0$-algebras and WDRL-semigroups. We prove that the category of $R_0$-algebras is equivalent to the category of some bounded WDRL-semigroups. Moreover, the connection between WDRL-semigroups and DRL-semigroups is studied.
We observe that a separable Banach space $X$ is reflexive iff each of its quotients with Schauder basis is reflexive. Similarly if $\mathcal L(X,Y)$ is not reflexive for reflexive $X$ and $Y$ then $\mathcal L(X_1, Y)$ is is not reflexive for some $X_1\subset X$, $X_1$ having a basis.
a1_Jednou z klíčových postav povídky Josefa Škvoreckého Malá pražská matahára (1955) je americký hudebník Robert Bulwer. Jeho statutu politického azylanta ,,vyhladovělí pražští fandové'' dovedně využijí k propašování jazzové revue na pražská pódia v době, kdy je tento žánr stále ještě považován za podezřelý. Fiktivní postava Bulwera má reálný předobraz v americkém jazzovém hráči na kontrabas Herbertu Wardovi (1921-1994), který spolu s manželkou, tanečnicí a choreografkou Jacqueline Wardovou (1919-2014) a dvěma syny požádal v roce 1954 o politický azyl v socialistickém Československu a poté do roku 1964 žil v Praze. Autor na základě odtajněných spisů amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), ale i českých a jiných archivních pramenů a dobového tisku vykresluje životní příběh manželů Wardových, zejména jejich působení v Evropě, okolnosti získání azylu a život v Československu. Tento příběh zasazuje do kontextu pronásledování takzvané neamerické činnosti (mccarthismu) ve Spojených státech po vypuknutí studené války, kterým byla vedle jiných levicových umělců postižena také řada jazzových hudebníků a v němž shledává motivy k odchodu Wardových z Ameriky do Dánska v roce 1950. Značnou pozornost věnuje otázce členství Wardových v Komunistické straně USA a spřízněných levicových organizacích a důvodům zájmu FBI o jejich činnost., a2_V líčení jejich autora života v Praze poutá umělecké působení obou manželů, zejména Wardova revuální pásma přibližující pražskému publiku historii jazzu, a později v šedesátých letech jejich narůstající deziluze z pobytu v Československu, která je přivedla k návratu do USA. Stať je mimo jiné příspěvkem do nedávno započaté diskuse o anglicky mluvící levicové komunitě v Československu po začátku studené války a zároveň ilustruje práci FBI v době amerického mccarthismu., a1_One of the key characters of Josef Škvorecký´s short story Prague´s Little Mara Hara (1955) is an American musician named Robert Bulwer. ''Music-hungry fans of Prague'' skillfully use his political refugee´s status to smuggle a jazz revue onto stages of Prague at the time the music style is still viewed as something suspicious. The fictitious character of Bulwer was based on a realistic archetype, American double-bass jazz player Herbert Ward (1921-1994), who together with his wife, dancer and choreographer Jacqueline Ward (1919-2014) and two sons asked for political asylum in socialist Czechoslovakia in 1954 and then lived in Prague until 1964. Using declassified files of the US Federal Bureau of Investigation (FBI), but also information from Czech and other archival sources and period press, the author depicts the life story of the Wards, in particular their presence in Europe, circumstances under which the asylum was granted, and their life in Czechoslovakia. He sets the story into the context of persecution of so-called un-American activities (McCarthyism) in the United States after the outbreak of the Cold War; in addition to other left-wing artists, the campaign also affected many jazz musicians, and Petr Vidomus sees motives for the 1950 departure of the Wards from the USA to Denmark in it. He pays a lot of attention to the issue of the Wards´ membership in the Communist Party of the USA and related left-wing organizations and reasons of the FBI´s interest in their activities. Insofar as their life in Prague is concerned, the author is interested primarily in their artistic activities, in particular Herbert Ward´s revues describing the history of jazz to Prague´s audience, and later, in the 1960s, their disillusionment with the life in Czechoslovakia, which made them return to the United States., a2_The article is, inter alia, a contribution to a recently started discussion about the English-speaking left-wing community in Czechoslovakia after the beginning of the Cold War, and also illustrates the work of the FBI during the era of McCarthyism in the United States., Petr Vidomus., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Sociální politika v Protektorátu Čechy a Morava představuje jedno z klíčových témat současného výzkumu dějin tohoto období. Článek se zabývá možnostmi, jak zkoumat tuto problematiku s ohledem na nejnovější badatelské trendy ve výzkumu nacionálního socialismu. V úvodním nástinu historiografického zpracování protektorátní sociální politiky je naznačena zejména převládající jednotvárnost v argumentaci, nesystémovost výkladu a omezení české a československé historiografické produkce na etnicky české obyvatelstvo. Dosavadní výzkum zcela rezignuje na zasazení sociální politiky do kontextu dějin společnosti. Autorka tak nejdříve načrtává společenský rámec, který reprezentuje koncept „národního společenství“ (Volksgemeinschaft), v němž se utvářely a realizovaly představy o smyslu a funkci sociální politiky. V další části se zaměřuje na obsahové vymezení pojmu „sociální politika“ v podobě, jak jej chápali nacističtí teoretici po roce 1933. V závěrečné části se pokouší o definování nově utvářených sociálních poměrů v česko-německém prostředí Protektorátu Čechy a Morava a naznačuje možnosti jejich analýzy v oblasti realizace sociální politiky. Za perspektivní považuje jednak sledování procesu uplatňování příslušných měřítek v říši a protektorátu v rovině expertního diskurzu, jednak výzkum vlastní sociálněpolitické praxe. V rozdílných motivacích režimu při realizaci sociálněpolitických opatření ve vztahu k různých skupinám obyvatelstva spatřuje autorka nejpodstatnější aspekty realizace sociální politiky na škále od sociálního vyloučení po formy sociálního ochranářství., Social policy in the Protectorate of Bohemia and Moravia, from mid-March 1939 to early May 1945, is a key topic in contemporary research on the history of this brief period. The article is concerned with the possible approaches to research with regard to the latest trends in research on National Socialism. It begins with an outline of the historiography of social policy in the Protectorate, which is marked chiefly by a predominant uniformity of argumentation, a lack of systematic approach to interpretation, and Czech and Czechoslovak historians’ limiting themselves to the ethnically Czech population. Research conducted so far has completely failed to put social policy into the context of social history. The author thus first provides an outline of the social framework, which represents the concept of a Volksgemeinschaft (national/ethnic/racial community), in which ideas about the purpose and function of social policy were formed and implemented. In the next part, she focuses on the definition of the term ‘social policy’ as understood by Nazi theorists after 1933. In the last part of the article, she seeks to define the new social relations in the Czech-German environment of the Protectorate of Bohemia and Moravia, and suggests possibilities of its analysis in the area of the implementation of social policy. She believes that it will be fruitful to study the implementation of the relevant criteria in the Reich and the Protectorate at the level of discussions among experts, and to research social policy in practice. The author sees the most important aspects of the implementation of social policy as residing in the various motivations of the régime when implementing social policy in relation to different parts of the population, ranging from social exclusion to forms of social protectionism., Radka Šustrová., and Obsahuje bibliografii
Studie se zabývá formováním a vývojem nadnárodních organizací politických exulantů ze zemí za železnou oponou na Západě, především během první fáze studené války. Hlavním záměrem textu je poskytnout základní faktografický přehled a nastínit možné srovnání typů, aktivit a cílů protikomunistických exilových organizací. Ať už se jednalo o politické strany, národní výbory, nebo ideologické a profesní organizace působící v exilových podmínkách, úloha a postavení těchto subjektů podle autora fatálně závisely na změnách mezinárodní situace a míře podpory poskytované vládami západních zemí, především Spojených států amerických. Dokladuje to jejich hromadné zakládání na přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století, poměrně krátké období skutečné aktivity v první polovině padesátých let a poté postupný, leč nezvratný úpadek v dalších desetiletích. Detailněji se autor zaměřil na pět nejvýznamnějších „exilových internacionál“: Mezinárodní rolnickou unii, Socialistickou unii střední a východní Evropy, Liberálnědemokratickou unii střední a východní Evropy, Křesťanskodemokratickou unii střední Evropy a Mezinárodní ústředí svobodných odborů v exilu. Ač dosáhly jistého významu a v jejich strukturách působila řada Čechů, domácí historiografie dosud nevěnovala tomuto typu organizací, a ostatně ani celé kapitole exilu v době studené války, systematickou pozornost., The article is concerned with the formation and development of the supranational organizations in the West which were composed of political exiles from the countries behind the Iron Curtain, mainly during the fi rst phase of the Cold War. The article sets out chiefl y to provide a basic factual overview and to outline a possible comparison of the types, activities, and aims of the anti-Communist exile organizations. Regardless of whether they were political parties, national committees, or ideological and professional organizations working in exile, the task and status of these subjects depended entirely, the author argues, on changes in the international situation and the degree of support from Western governments, chiefl y the United States of America. That is demonstrated by their being established one after the other in the late 1940s and early 1950s, their comparatively short period of real activity in the fi rst half of the 1950s, and, later, their gradual, though irreversible, decline over the next decades. The author then focuses in detail on the fi ve most important ‘exile internationals’: the International Peasant Union, the Socialist Union of Central and Eastern Europe, the Liberal Democratic Union of Central and Eastern Europe, the Christian Democratic Union of Central Europe, and the International Centre of Free Trade Unions in Exile. Although these groups achieved some importance, and although a number of Czechs worked in their organizations, Czech historians have yet to pay systematic attention to them, let alone to the chapter of Cold War exiles as a whole., and Martin Nekola.
It is the aim of this publication to present CSAS archive material relating to the issues surrounding the dispatch of Czechoslovak experts to Iraq in the 1960s and to interpret it so as to show both the benefits and the obstacles involved. Some of the documents have been preserved in the Collection of CSAS Foreign Reports fond, in which final reports from the foreign stays of experts teaching at higher education institutes or carrying out scientific research abroad are arranged chronologically and geographically.
Během 2. světové války nastala ve Třetí říši paradoxní situace. Ač nacistická ideologie nastolila ideál ženy jako rodičky a matky, jejíž místo je u domácího krbu, tudíž i její vzdělání má být omezeno na dovednosti spojené s mateřstvím, výchovou dětí a vedením domácnosti, vzhledem k tomu, že mladí muži - tedy i studenti či vědci - museli narukovat, uvolněná místa mohly zaplnit mladé ženy. Studentkám a začínajícím vědeckým pracovnicím se naskytla šance prokázat své schopnosti, získat respekt svých mužských učitelů či nadřízených. Tato studie je sondou do válečné každodennosti a pojednává o zapojení studentek do hospodářských, historických a ''rasových'' vědeckých úkolů Sudetoněmeckého ústavu pro výzkum země a lidu (Sudetendeutsche Anstalt für Landes- und Volksforschung) v Liberci v letech 1942-1943. V deseti tematických komisích SALV se měla pěstovat a rozvíjet smysluplná spolupráce odborníků působících přímo v župě s kolegy z příslušných seminářů a ústavů nejen pražské Německé univerzity, nýbrž i z univerzit v sousedních říšských župách či spřátelených zemích. and A paradoxical situation arose in the Third Reich during the Second World War. Although Nazi ideology presented the ideal woman as a child-bearer and mother, whose place was at the domestic hearth, so even her education was to be limited to skills associated with motherhood, child-rearing and running a household, because young men, including students and scholars, had to enlist, the vacated places could be filled by young women. Female students and neophyte scholars were provided the opportunity to show their abilities, and gain respect among their male teaching colleagues and superiors. This study is a survey of everyday life in the war, focusing on the involvement of female students in economic, historical and ''racial'' scholarly tasks at the Sudeten German Institute for Research on Provincial Characteristics and Folkways (Sudetendeutsche Anstalt für Landes- und Volksforschung) in Liberec during 1942-1943. The ten special-subject commissions at SALV were meant to foster and develop meaningful collaboration between specialists working within the province and colleagues from the relevant seminaries and institutes not only at the German University in Prague, but also from universities in neighbouring Reich provinces and allied lands. Translated by Melvyn Clarke
Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, v. v. i., byl hlavním pořadatelem konference „Minulost je bitevním polem současníků“, která se konala ve dnech 24. a 25. ledna 2013 u příležitosti osmdesátých narozenín historika Viléma Prečana, prvního ředitele ústavu a současného předsedy správní rady Československého dokumentačního střediska. Pracovní program konference se odbýval v pražském Černínském paláci, společenský večer v Muzeu hudby mělo v režii Národní muzeum. Autor přibližuje všechny referáty přednesené v pěti konferenčních blocích a závěrem nechává zaznít v delší citaci slova, v nichž se nad některými příspěvky a tématy konference zamyslel Vilém Prečan., Organized chiefly by the Institute of Contemporary History, Prague, a conference, ‘The Past is the Battlefield of the Our Contemporaries’, was held in the Czernin Palais, Prague, on 24 and 25 January 2013, to mark the eightieth birthday of the historian Vilém Prečan, the first director of the Institute and the current Chairman of the Board of the Czechoslovak Documentation Centre. The conference was accompanied by an evening of music and a buffet dinner at the Museum of Music, organized by the National Museum, Prague. The author reports here on all the papers given in the five conference blocks, and concludes with a long quotation of Vilém Prečan’s views on some of the papers and topics presented at the conference., and Jiří Hoppe.
In chapter 3 of Individuals, entitled ''Persons'', Strawson argues against dualism and the no-ownership theory, and proposes instead that our concept of a person is a primitive concept. In this paper, it is argued that the basic questions that frame Strawson’s discussion, and some of his main arguments and claims, are dubious. A general diagnosis of the source of these problems is proposed. It is argued that despite these problems Strawson gives an accurate and very insightful description of the way we think about ourselves, which should form the starting point for more speculative accounts of ourselves., V kapitole 3 Jednotlivci, nazvané ,,Osoby'', Strawson argumentuje proti dualismu a teorii ne-vlastnictví a místo toho navrhuje, aby naše pojetí člověka bylo primitivním pojmem. V tomto příspěvku se argumentuje tím, že základní otázky, které tvoří rámec Strawsonovy diskuse, a některé z jeho hlavních argumentů a tvrzení, jsou pochybné. Navrhuje se obecná diagnostika zdroje těchto problémů. Tvrdí se, že navzdory těmto problémům poskytuje Strawson přesný a velmi bystrý popis způsobu, jakým přemýšlíme o sobě, který by měl být výchozím bodem pro spekulativnější účty o sobě., and Paul Snowdon
a1_Původní verze tohoto článku vyšla pod názvem ''Vergangenheitsbewältigung’ auf Tschechisch: Der Holocaust im tschechischen Samizdat'' ve sborníku pod redakcí Petera Hallamy a Stephana Stacha Gegengeschichte: Zweiter Weltkrieg und Holocaust im ostmitteleuropäischen Dissens (Leipzig, Leipziger Universitätsverlag 2015, s. 237-260). Autor analyzuje reflexi holokaustu v literatuře českého disentu vydávané samizdatem v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Zaměřuje se především na historické práce, sleduje ale i publicistické příspěvky, memoárová a beletristická díla stejně jako překladové publikace. Konkrétně se článek soustředí na dva aspekty, které dobře ukazují, jak obtížné bylo - a stále ještě je - plně integrovat holokaust do českých národních dějin. Zaprvé, holokaust byl v disentu často pojímán jako důkaz nehumánní povahy totalitních režimů. Avšak tento výklad vedl k tomu, že pronásledování Židů (nacistickým režimem) se ocitalo na stejné úrovni jako perzekuce Čechů (nacistickým, ale i komunistickým režimem). Zadruhé, pokud docházelo k přehodnocování nebo zpochybňování české národní metanarace, témata jako domácí antisemitismus nebo holokaust bývala v těchto případech ignorována., a2_Disidenti připouštěli, že otázka viny (Schuldfrage) se sice týká i Československa, avšak vztahovali ji na vyhnání německé menšiny po druhé světové válce. Naopak téma holokaustu mezi disidenty žádnou podobnou debatu nevyvolalo. Chování Čechů během druhé světové války, postoj k Židům a domácí antisemitismus tak nebyly vůbec zpochybňovány. Z tohoto důvodu byl podle autora holokaust v pracích věnovaných českým dějinám dvacátého století spíše přehlížen, nebo v lepším případě jen sporadicky zmiňován, ať již tyto texty vycházely oficiálně, nebo samizdatem., This is a Czech translation of ''Vergangenheitsbewältigung'' auf Tschechisch: Der Holocaust im tschechischen Samizdat" which is published in Peter Hallama and Stephan Stach (eds.), Gegengeschichte: Zweiter Weltkrieg und Holocaust im ostmitteleuropäichen Dissens (Leipzig: Leipziger Universitätsverlag 2015, pp. 237-60). The author analyses representations of the Holocaust in Czech dissent literature published as samizdat in the 1970s and 1980s. He concentrates on historical writings, but also considers journalistic contributions, memoirs, and works of belles-lettres, as well as translations of publications. In particular, the article considers two aspects that highlight the difficulties one faced and continues to face when trying to fully integrate the Holocaust into Czech national history. First, the Holocaust was often understood by the dissidents as evidence of the inhuman nature of totalitarian regimes. This interpretations, however, led to placing the persecution of the Jews by the Nazi regime on the same level as the persecution of the Czechs by the Nazi and Communist regimes. Second, if there was a reassessment or questioning to the Czech national master narrative, then topics such as home-grown antisemitism or the Holocaust were not addressed. The dissidents admitted that Czechoslovakia also had its question of guilt, but they related it to the expulsion of the German minority after the Second World War. The Holocaust, by contrats, did not generate any similar debate among the dissidents. The behaviour of Czechs during the Second World War, the attitude towards Jews, and domestic antisemitism were thus not questioned at all. The Holocaust has, according to the author, therefore tended to be overlooked or, at best, mentioned only incidentally in writing about twentieth-century Czech history - whether the authors published their texts in state-owned publishing houses or in samizdat., Peter Hallama ; Z němčiny přeložil Petr Dvořáček., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
The study deals with political activities of the Soviet Army in Czechoslovakia after the intervention on August 21, 1968, and its sympathizers from the ranks of the Communist Party of Czechoslovakia. The authoress examines the topic in the early stage of the so-called normalization (until the spring of 1970), focusing on the local level; however, she sets her research into a broader period context and derives general conclusions from its results. Although the offi cial agreement on the temporary stay of Soviet troops in the territory of Czechoslovakia declared that the Soviet Army should not interfere with domestic affairs of the Czechoslovak state, the Soviet leadership kept devising plans how to make use of the presence of Soviet troops for political purposes. Soviet offi cers participated in the dissemination of Soviet propaganda, established contacts with local anti-reform party offi cials, spoke at their forums, complained about hostile attitudes of Czechoslovak political bodies, and thus kept pressing for a legitimization of the political arrangements. The authoress shows that local pro-Soviet activists, who had maintained contacts with the Soviet Army from the very beginning and been taking over its political agenda, were playing a crucial role in the success of these efforts. In line with Soviet intentions, they were implementing the normalization process ''from below'',initiating purges in various organs, demanding the dismissal of offi cials protesting against presence of the Soviet Army, participating in the subsequent political vetting. They were actively pushing through a change of the offi cial approach to the Soviet Army and helped break its boycott by the Czechoslovak society, which had initially been almost unanimous. In doing so, they were making use of their personal contacts to organize manifestation ''friendship'' meetings and visits of Soviet soldiers to Czechoslovak schools and factories. The authoress analyzes the reasons of the attitude of these activists, most of whom came from the ranks of ''old'' (pre-war) and ''distinguished'' members of the Communist Party of Czechoslovakia, and illustrates the development outlined above by specifi c examples. By way of conclusion, she notes that, although different forms of the CzechoslovakSoviet ''friendship'' since 1968 are often viewed as mere formalistic acts without any deeper meaning at the level of ''lived'' experience, they were, from the viewpoint of the Soviet policy, well thought-out and centrally planned propagandistic activities which contributed to the promotion of the Soviet interpretation of the Prague Spring and the Soviet invasion and discredited its opponents. and Přeložila Blanka Medková
Autor v těchto prvních dějinách české a slovenské sociologie v období od jejích počátků do roku 1948 podle recenzenta výtečně kombinuje historický nadhled, archivní bádání a mimořádnou píli se sociologickým porozuměním. Za její podstatné klady považuje čtivé podání a maximálně možnou objektivitu, ale také faktografické bohatství a spolehlivost. Zároveň se recenzent zamýšlí nad smyslem psaní dějin české sociologie jako společenské vědy, která znamenala ve světovém měřítku v zásadě jen minimální přínos. and [autor recenze] Miloslav Petrusek.
Dodatky k Příručnímu slovníku jazyka českého, které nebyly nikdy knižně vydány, se v roce 2011 (55 let od vydání posledního dílu PSJČ) dočkaly svého zveřejnění. Rukopis byl vyhledán v Archivu AV ČR, odkud se nakrátko vrátil zpátky do Ústavu pro jazyk český, a byl převeden do elektronické podoby. Do rukopisu, který se nachází ve formě jednotlivých lístků s heslovými slovy, nebylo přitom nijak obsahově zasahováno, a tak se zájemci mohou na stránkách ÚJČ AV ČR, v. v. i. (http://bara.ujc.cas.cz/bara/) seznámit s původní nedokončenou podobou Dodatků. Dodatky (ostatně jako celý PSJČ) se materiálově opíraly o lístkový lexikální archiv ÚJČ, zvláště o jeho druhou vrstvu, z níž vycházel i první normativní slovník češtiny Slovník spisovného jazyka českého. Četné shody s heslářem SSJČ byly jedním hlavních důvodů, proč Dodatky nakonec nikdy nevyšly. Jejich existence je nicméně významná zejména tím, že věrně ilustrují podobu českého lexika druhé poloviny čtyřicátých a takřka celých padesátých let, včetně mnohých neologismů, jež se do SSJČ pro svou krátkou životnost nedostaly a které (z lingvistického hlediska) dotvářejí komplexní obraz celospolečenských změn v Československu té doby., Addenda to Příruční slovník jazyka českého (''Desk Dictionary of the Czech Language'') that had never been printed were published in 2011, 55 years after the issue of the last volume of the Dictionary. The manuscript was found in the Archives of the Academy of Sciences of the Czech Republic and was temporarily transferred back to Ústav pro jazyk český AV ČR (Institute for the Czech Language ASCR) to be converted into digital form. No modifications at all were made to the manuscript, consisting of cards with headwords, and the public may use the original incomplete work of the Addenda at the website of the Institute for the Czech Language at http://bara.ujc.cas.cz/bara/. The Addenda, just like the entire Dictionary, were based on the lexical archive of the Institute in the form of cards, especially the second layer on which the standardising Czech dictionary, Slovník spisovného jazyka českého (Dictionary of the Standardised Czech Language), was based. Numerous conformities with the headword base of the Standardised Language dictionary were one of the main reasons the Addenda were never published. However, their existence is important especially because they are a credible description of the Czech lexicon of the latter half of the 1940’s and almost the whole of the 1950’s, including many neologisms which were not included in the Standardised Language dictionary as they were only in use for a short time and which, from the linguistic point of view, help to provide a comprehensive picture of the major social changes under way in Czechoslovakia at that time.(Translated by Hynek Zlatník.), and Překlad resumé: Hynek Zlatník
Homeownership has been in decline in a number of developed societies since the early 2000s driven, primarily, by declining entry among younger households who have been increasingly pushed into the rental sector. This trend has been associated with a growing intergenerational divide, or even conflict, and the emergence of ‘Generation Rent’. This paper explores the conditions surrounding diminishing access to owner-occupation among new households with a focus on the historic maturation of homeownership sectors, the restructuring of the political economy (financialization) around housing wealth and the inter-cohort dynamics surrounding the accumulation and transfer of housing wealth. The paper takes an international perspective drawing on evidence from two parallel, but contrasting cases: Japan and the UK. The analysis illustrates the interrelatedness of interand intra-generational inequalities, with the former reinforcing the latter. It also focuses on the role of families as both a moderator of generational inequity at the micro level as well as an enhancer of socioeconomic inequalities overall.
This article explores the trajectory of so-called guaranteed social housing in the Czech Republic as an example of penetrating financial instruments into the public policy realm. The project, promoted by the government’s Agency for Social Inclusion, was intended to encourage private landlords to rent their properties to people in need through commercial insurance against the risk of rent defaults. Using policy documents, media and interviews with governmental officers, the article describes the performative strength of financial instruments in the sphere traditionally occupied by the welfare state. In financialisation literature, the proliferation of financial instruments is often described as a one-way process in which these instruments colonise public domains. However, the empirical case discussed in the article shows that this process is much more complex and contingent, and financial instruments are not used as the best option but rather as a last resort in a situation marked by weak policies.
Článek se zaměřuje na Galileův Dopis Castellimu z 21. prosince 1613. Autor analyzuje Galileovy hermeneutické principy představené v první části dopisu (bible by měla být vyloučena ze zkoumání přírody) a jeho doslovnou interpretaci pasáže z knihy Jozue (10: 12–13), v duchu kopernikanismu, která se objevuje ve druhé části dopisu. Zdá se, že Galileo užívá bibli jako vědeckou autoritu a na podporu svých kopernikánských názorů, a tak se ocitá v rozporu se svými vlastními hermeneutickými principy. Autor tvrdí, že Galileovo stanovisko je konzistentní, zvláště pokud se vezme v úvahu historický kontext jeho vzniku, tj. kontext stálých, teologicky motivovaných útoků na Koperníka, Galilea a jeho věrnost heliocentrickému systému světa (pohyb Země odporuje bibli) a kontext jeho nedávných teleskopických pozorování a objevů., The article focuses on Galileo’s Letter to Castelli, 21 December 1613. The author analyzes Galileo’s hermeneutical principles established in the first part of the letter (the Bible should be excluded from natural investigation) and his literal interpretation of the passage from the Book of Joshua 10, 12–13, in Copernican terms, in the second part of the letter. Galileo appears to use the Bible as a scientific authority, supporting his Copernican views, and thus he seems to contradict his own hermeneutical principles. The author argues that Galileo’s position is consistent, especially if one takes into account the historical context of its genesis, that is, in the context of the constant, theologically-inspired attacks on Copernicus and Galileo and his commitment to the heliocentric world system (the movement of the earth contradicts the Bible) and in the context of his newly-made telescopic observations and discoveries., and Matjaž Vesel.
Wittgenstein’s approach to philosophy is closely related not only to the content but also to the form of his investigations. The following paper presents the uniqueness of Wittgenstein’s writing style, namely his use of questions, by comparing part of his work with Austin’s essay. For this purpose a typology of questions with regard to their function in the text is established and applied. The difference between Wittgenstein’s and Austin’s writing style is then documented by the frequency of certain types of questions, and omission of others, and related to some of Wittgenstein’s remarks about his approach to philosophical inquiry. The difference is then summarized tentatively as one between ''pedagogical'' and ''academic'' writing style, which poses questions concerning the translation of Wittgenstein’s investigations into academic prose., Wittgensteinův přístup k filozofii úzce souvisí nejen s obsahem, ale také s formou jeho vyšetřování. Následující článek prezentuje jedinečnost Wittgensteinova stylu psaní, konkrétně jeho použití otázek, porovnáním části jeho práce s Austinovým esejem. Pro tento účel je zavedena a aplikována typologie otázek s ohledem na jejich funkci v textu. Rozdíl mezi Wittgensteinovým a Austinovým stylem psaní je pak dokumentován četností určitých typů otázek a opomenutím druhých a je spojen s některými Wittgensteinovými poznámkami o jeho přístupu k filosofickému zkoumání. Rozdíl je pak předběžně shrnut jako ,,pedagogický'' a ,,akademický'' styl psaní, který představuje otázky týkající se překladu Wittgensteinových výzkumů do akademické prózy., and Blahoslav Fajmon
In this paper, I want to address once more the venerable problem of intentional identity, the problem of how different thoughts can be about the same thing even if this thing does not exist. First, I will try to show that antirealist approaches to this problem are doomed to fail. For they ultimately share a problematic assumption, namely that thinking about something involves identifying it. Second, I will claim that once one rejects this assumption and holds instead that thoughts are constituted either by what they are about, their intentional objects, or by what determines their proposition-like intentional contents, one can address the problem of intentional identity in a different way. One can indeed provide a new solution to it that basically relies on two factors: a) what sort of metaphysical nature intentional objects effectively possess, once they are conceived as schematic objects à la Crane (2001, 2013); b) whether such objects really belong to the overall ontological inventory of what there is., According to this solution, two thoughts are about the same nonexistent intentional object iff i) that object satisfies the identity criterion for objects of that metaphysical kind and ii) objects of that kind belong to the overall ontological inventory of what there is, independently of whether they exist (in a suitable first-order sense of existence). As such, this solution is neither realist nor antirealist: only if condition ii) is satisfied, different thoughts can be about the same nonexistent intentionale; otherwise, they are simply constituted by the same intentional content (provided that this content is not equated with that intentionale). Third, armed with this solution, I will hold that one can find a suitable treatment of the specific and related problem of whether different people may mock-think about the same thing, even if there really is no such thing. Finally, I will try to show that this treatment can be also applied to the case in which different thoughts are, according to phenomenology, about the same intentionale and yet this intentionale is of a kind such that there really are no things of that kind. For in this case, such thoughts are about the same intentionale only fictionally., V tomto příspěvku se chci znovu zabývat úctyhodným problémem úmyslné identity , problémem toho, jak mohou být různé myšlenky ohledně stejné věci, i když tato věc neexistuje. Za prvé se pokouším ukázat, že protirealistické přístupy k tomuto problému jsou odsouzeny k selhání. Jelikož nakonec sdílejí problematický předpoklad, totiž že myšlení na něco zahrnuje identifikaci . Za druhé, budem tvrdit, že jakmile jeden odmítne tento předpoklad a místo toho tvrdí, že myšlenky jsou tvořeny buď tím, o čem jsou, jejich záměrnými objekty , nebo tím, co určuje jejich úmyslný obsah, lze řešit problém úmyslné identity jiným způsobem. Jeden může opravdu nabídnout nové řešení, které se v podstatě opírá o dva faktory: a) jaký druh metafyzické přírody úmyslné objekty účinně mají, jakmile jsou koncipovány jako schematické objekty à laJeřáb (2001, 2013); b) zda takové předměty skutečně patří do celkového ontologického inventáře toho, co existuje., Podle tohoto řešení jsou dvě myšlenky o stejném neexistujícím úmyslném předmětu, pokud i) tento objekt splňuje kritérium totožnosti pro objekty tohoto metafyzického druhu a ii) předměty tohoto druhu patří k celkové ontologické inventáři toho, co existuje, nezávisle na tom, zda existují (ve vhodném prvotřídním smyslu existence). Jako takové není toto řešení realistické ani nerealistické: pouze pokud je podmínka ii) uspokojena, různé myšlenky mohou být o stejném neexistujícím úmyslu ; jinak jsou prostě tvořeny stejným záměrným obsahem (za předpokladu, že tento obsah není v souladu s touto záměrností). Zatřetí, vyzbrojené tímto řešením, domnívám se, že lze nalézt vhodnou léčbu konkrétního a souvisejícího problému, zda se mohou lidé rozmýšlet o tom samém, i když v takovém případě skutečně neexistuje. A konečně se pokouším ukázat, že toto zacházení lze aplikovat také na případ, kdy jsou různé myšlenky podle fenomenologie stejné záměrné a přesto je tento záměr takový, že takové věci skutečně neexistují. V takovém případě jsou takové myšlenky o stejné úmyslnosti jen smyšlené., and Alberto Voltolini
Autoři v tomto polemickém eseji představují amerického právníka a historika Alfreda-Maurice de Zayase (narozen roku 1947 v Havaně na Kubě), který se stal jedním z nejúspěšnějších autorů německé literatury o vyhnání (Vertreibungsliteratur), a jeho knihu Postupimská Nemesis: Angloameričané a vyhnání Němců (Die Nemesis von Potsdam: Die Anglo-Amerikaner und die Vertreibung der Deutschen), která vyšla již v šesti anglických a nejméně deseti německých vydáních (poprvé roku 1977 v londýnském nakladatelství Routledge, naposled v přepracované a rozšířené podobě v mnichovském nakladatelství Herbig). Tématem knihy je ztráta domova zhruba jedenácti milionů Němců žijících na východ od poválečných německých hranic, která se odehrála v letech 1939 až 1949. Podle autorů kniha formálně splňuje odborná historická kritéria, jako je poznámkový aparát, bibliografie a podobně, ve skutečnosti však není koncipována jako empirická studie o událostech a vývojových procesech, ale jako důkazní řízení obžaloby válečných Spojenců, kterým prý po válce nešlo o spravedlnost, ale o odplatu na Němcích. Obsahově nepřináší nic nového, víceméně jen reprodukuje historické stereotypy o Němcích, Češích a Polácích a jejich vztazích, jak jsou tradovány především v německé „vyhnanecké“ historiografii a publicistice. Tak je například Mnichovská dohoda ze září 1938 nahlížena jako logický důsledek nespravedlivého středoevropského uspořádání po první světové válce, iredentistické snahy německých menšin v nově vzniklých státech jako reakce na diskriminaci a sudetští Němci jako nevinné oběti Hitlerovy politiky. Jednostranné obrazy minulosti, jež předkládá Alfred de Zayas, mají ale podle autorů posloužit hlavně ke zdůvodnění aktuálních politických cílů, jimiž je odškodnění „vyhnanců“ z bývalých německých východních území podle mezinárodního práva v podobě „práva na vlast“ (tedy na návrat), restituci majetku a náhradu škod. Alfred de Zayas přitom zcela pomíjí, že takovou argumentaci nepřijal žádný soud. Čtenářská úspěšnost de Zayasových výkladů podle autorů prozrazuje, že konvenují stále značné části německé společnosti, která před kritickým pohledem na nedávnou minulost dává přednost „mýtu vyhnání“., In this polemical essay the authors present the American lawyer and historian Alfred-Maurice de Zayas (born in Havana, in 1947), who has become one of the most successful authors of German literature on the expulsion of the Czechoslovak Germans (Vertreibungsliteratur). They also discuss his Nemesis at Potsdam: The Anglo-Americans and the Expulsion of the Germans, which has been published in six English editions and at least ten German (first by Routledge & Kegan Paul, in London and Boston, in 1977, most recently in a revised and expanded edition by Herbig, Munich – Die Nemesis von Potsdam: Die Anglo-Amerikaner und die Vertreibung der Deutschen). The book considers how eleven million Germans living east of the post-war German frontier lost their homeland between 1939 and 1949. According to the authors of the essay, the book, with its notes and bibliography, meets the criteria of professional historiography in terms of form, but it is not actually conceived as empirical research on events and developments. Rather it is more like discovery proceedings for an indictment of the Allied forces, who, de Zayas alleges, were seeking revenge against Germans, rather than justice. In terms of content, the book contains nothing new, more or less reproducing the historical stereotypes of the Germans, Czechs, and Poles, and their relations with each other, in the way these have been transmitted mainly in German ‘expulsion historiography’ and journalism. Thus, for example, the Munich Agreement of September 1938 is seen as the logical outcome of the unjust arrangement of central Europe after the Great War; the German minorities’ irredentist ambitions in the successor states are called a reaction to discrimination; and the Sudeten Germans are depicted as the innocent victims of Hitler’s policy. These one-sided pictures of the past, which de Zayas presents, are intended, according to the reviewers, mainly to justify current political aims – namely, reparation for the ‘expellees’ from the formerly German eastern territories in keeping with international law in the form of ‘Recht auf Heimat’ (that is, the right to return to the homeland), restitution of property, and compensation for damages. De Zayas, however, completely ignores the fact that such arguments have not been accepted by any court of law. His success amongst readers reveals, according to the reviewers, that his interpretations continue to suit considerable parts of German society, which prefer the ‘myth of expulsion’ to a critical view of the recent past., and Diskuse
Interrogating the austerity measures introduced by the Czech government under the Prime Ministry of Petr Nečas (2010–2013), this essay wishes to highlight the importance of the translations of the political into the registry of morality, which Chantal Mouffe identifies as features of post-politics, for (re)establishment of social hierarchies and inequalities based in difference. In particular, I demonstrate the strategic importance of “disability” and the racialised concept of “maladaptation” for such post-political reformulations of the political and normative outlines of abled citizenship. After mapping out the ideological deployment of the idea of crisis for the ethics of austerity, the essay concludes by posing questions about possible limits and drawbacks of relying upon crisis as a trope of intersectional feminist critique., Kateřína Kolářová., and Obsahuje seznam literatury
„Mecenáš věnoval jmění pražské ZOO,“ proletěla před dvěma lety jako blesk tiskem zpráva o daru v hodnotě více než 50 milionů od Stanislava Rákose, kterého znali hlavne chovatelé exotických ptáků doma i v zahraničí. Byl totiž nejen chovatelem a činovníkem chovatelského klubu, ale také vynikajícím organizátorem výstav a mezinárodních setkání. Právě on stál např. u zrodu tradice vyhlášené výstavy exotů v Botanické zahradě PřF UK Na Slupi. Některá média připodobnila dárce třeba k zakladateli „Nadace Bohuslava Jana Horáčka Českému ráji“ (viz např. AB 1/2006), nikde však nepadla ani zmínka, že Stanislav Rákos pracoval dlouhá leta v Akademii věd. To mi prozradil ředitel Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR prof. Miloš Drdácký, s nímž jsme také navštívili mecenášovu životní souputnici paní Ludmilu Rákosovou. and Marina Hužvárová.
In the course of cytogenetic studies on Alegoria castelnaui Fleutiaux & Sallé 1889 (Coleoptera: Tenebrionidae: Tenebrioninae: Ulomini) from Guadeloupe, a number of adult specimens were dissected. A larva was found in the abdomens of almost all of the females. The karyotype, 20,XX / 20,Xyp, and the presence of heterochromatin at multiple chromosomal locations, of the larvae and adults were similar, which excludes parasitism and indicates viviparous reproduction. The adverse habitat of the adults, i.e., putrid and fermenting pseudo-stems of banana trees rather than geo-climatic conditions, may explain the occurrence of viviparity in this species. This is the first example of (ovo-)viviparity in the Ulomini tribe and among New World Tenebrionidae. A. castelnaui is regularly collected on banana trees infested with the weevil Cosmopolites sordidus Germar, 1824, a major pest of banana trees around the word. The coexistence of these two species on banana trees may be coincidental but another Ulomini species, Eutochia pulla Erichson 1843, is described as an egg predator of C. sordidus in Africa and therefore, A. castelnaui could also be a predator of this pest.
Článek se zabývá dosavadním stavem bádání v oblasti dějin ekonomické vědy a činnosti československých ekonomů v období socialismu. Podává přehled o základních příspěvcích k tomuto tématu od počátku devadesátých let jak domácího, tak zahraničního původu. Detailněji se pak věnuje pracím Johanny Bockmanové, Jiřího Suka a Gila Eyala, zmiňuje taktéž nejnovější výzkumné projekty, které se tímto tématem zabývají. Závěrem autor nabízí přehled dostupných pramenů (archivních dokumentů i publikovaných pamětí), kterých lze využít k dalšímu výzkumu., The article examines the current state of research in the field of the history of economic sciences and activities of Czechoslovak economists in the era of socialism. It provides an overview of basic contributions, both domestic and foreign, on this topic since the 1990s, examining works of Johanna Bockman, Jiří Suk and Gil Eyal in a greater detail. It also mentions the latest research projects concerning this topic. In the end, the author offers a list of available sources (archival documents and published memoirs) which can be used in future research., Václav Rameš., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
(Pro)renin receptor (PRR) contributes to regulating many physiological and pathological processes; however, the role of PRR-mediated signaling pathways in myocardial ischemia/reperfusion injury (IRI) remains unclear. In this study, we used an in vitro model of hypoxia/reoxygenation (H/R) to mimic IRI and carried out PRR knockdown by siRNA and PRR overexpression using cDNA in H9c2 cells. Cell proliferation activity was examined by MTT and Cell Counting Kit-8 (CCK-8) assays. Apoptosis-related factors, autophagy markers and β-catenin pathway activity were assessed by real-time PCR and western blotting. After 24 h of hypoxia followed by 2 h of reoxygenation, the expression levels of PRR, LC3B-I/II, Beclin1, cleaved caspase-3, cleaved caspase-9 and Bax were upregulated, suggesting that apoptosis and autophagy were increased in H9c2 cells. Contrary to the effects of PRR downregulation, the overexpression of PRR inhibited proliferation, induced apoptosis, increased the expression of pro-apoptotic factors and autophagy markers, and promoted activation of the β-catenin pathway. Furthermore, all these effects were reversed by treatment with the β-catenin antagonist DKK-1. Thus, we concluded that PRR activation can trigger H/R-induced apoptosis and autophagy in H9c2 cells through the β-catenin signaling pathway, which may provide new therapeutic targets for the prevention and treatment of myocardial IRI.
Let $\Lambda=\left(\begin{smallmatrix} A&M 0&B \end{smallmatrix}\right)$ be an Artin algebra. In view of the characterization of finitely generated Gorenstein injective $\Lambda$-modules under the condition that $M$ is a cocompatible $(A,B)$-bimodule, we establish a recollement of the stable category $\overline{\rm Ginj(\Lambda)}$. We also determine all strongly complete injective resolutions and all strongly Gorenstein injective modules over $\Lambda$., Chao Wang, Xiaoyan Yang., and Obsahuje bibliografii