V letech 2007–2014 byl prováděn detektorový průzkum v lokalitě Sedlec 4 (okr. Ústí nad Orlicí). Podařilo se získat soubor předmětů, které byly jednotlivě archeologizovány v areálu sídliště, a orbou rozvlečený bronzový depot obsahující kruhový šperk, růžicovitou sponu a kruhové disky s poutkem. Depot náleží horizontu Kosmonosy s datací Ha A1-2. and A metal detector survey conducted at the Sedlec 4 site in the Ústí nad Orlicí district, East Bohemia, in 2007–2014 produced an assemblage of artefacts individually ‘archaeologised’ on the grounds of the settlement, and a bronze hoard dispersed by ploughing, containing ring ornamentation, a rosette fibula and round disks with a loop. The hoard belongs to the Kosmonosy horizon dating to Ha A1-2.
Mezi většinou opomíjené artefakty, běžně nacházené na pravěkých sídlištích, patří hliněná závaží. Jejich podrobná analýza přitom může přispět k řešení mnoha důležitých otázek, jakými jsou technologie výroby keramiky a textilu, zacházení s odpadem, depoziční a postdepoziční procesy apod. Soubor závaží, který umožňuje položení takových otázek, pochází ze sídliště z mladší doby bronzové, zkoumaném v l. 2005–2009 v jihočeské Březnici. Ve dvou specifických žlabovitých objektech byly odkryty dva hromadné nálezy několika desítek kusů závaží, které byly v předložené studii podrobeny detailní archeologické i archeobotanické tech, stejně jako položení otázky o způsobech a důvodech jejich hromadného uložení v zmíněných žlabech. and Clay weights rank among frequently neglected artefacts commonly found at prehistoric settlements. However, their detailed analysis could in fact contribute to the resolution of numerous important questions, including the production technology of pottery and textiles, the handling of waste, depositional and post-depositional processes and others. An assemblage of weights that allows such questions to be raised comes from the Late Bronze Age settlement investigated in south Bohemian Březnice in 2005–2009. Two mass finds of several dozen weights found in two specific trench-like features were subjected to a detailed archaeological and archaeobotanical analysis. These analyses make it possible to study the role and purpose of these artefacts in societies at the time and to ask questions concerning how and why their mass deposition was made in the aforementioned trenches.
This study reports the results of archaeometallurgical investigations performed on a complete two-part bronze casting mould discovered in the village of Elgiszewo (north Poland). The mould was part of the so-called Lusatian founder’s hoard deposited on the southern borders of the Chełmno group territory between 900 and 700 BC. The investigations involved the employment of spectral (ED XRF, SEM-EDS, X-ray) and microscopic (SEM-EDS, OM) analyses. The experimental casting of the model mould and socketed axe was carried out in this study as well. The chemical composition of the mould indicates the use of fire-refined (oxidized) fahlore scrap bronze, which could originally be composed of North Tyrolean copper fahlores. The metallographic results furthermore indicate deliberate tin abandonment by the Lusatian metalworker to maintain a thermal resistance of the mould during direct metal casting. Having analysed the results of the performed research, we can state that the mould from Elgiszewo was capable of ensuring direct casting and was in fact used by the Lusatian metalworkers for this purpose before the mould was finally deposited. and Studie prezentuje výsledky archeometalurgického výzkumu kompletní dvoudílné bronzové licí formy nalezené v obci Elgiszewo (Kujavsko-pomořské vojvodství). Forma pochází z depotu zlomků, který byl uložen na jižních hranicích územní skupiny Chełmno mezi lety 900 a 700 př. n. l. Průzkum formy zahrnul spektrální (ED XRF, SEM-EDS, rtg.) a mikroskopické (SEM-EDS, OM) analýzy. V rámci studie bylo provedeno i experimentální odlití modelů formy a tulejkovité sekerky. Chemické složení formy nasvědčuje užití žárově (oxidačně) rafinovaného zlomkového bronzu získaného hutněním sulfidických měděných rud (řady tetraedrit- tennantit), jejichž původ lze hledat nejspíše v severním Tyrolsku. Metalografické výsledky ukazují i na skutečnost, že kovolitci lužické kultury záměrně pominuli příměs cínu z důvodu zachování tepelné odolnosti formy pro přímé lití. Po analýze výsledků výzkumu lze konstatovat, že forma z Elgiszewa umožňovala přímé lití a že toto zařízení bylo skutečně využíváno.