Adaptavní optické systémy se vyznačují schopností měnit své optické vlastnosti na požádání a v reálném čase. V tomto příspěvku jsou diskutovány základní prvky adaptivních optických systémů využívaných v astronomii ke kompenzaci vlivu atmosféry na zobrazení velkých pozemských teleskopů., Adaptive optical systems are those whose optical responses can be adjusted on demand, in real time. Here we discuss the basics of adaptive optical systems utilised in astronomy for compensation of aberrations due to atmospheric turbulence, which seriously impairs the performance of uncorrected large ground-based telescopes., Jaroslav Řeháček, Bohumil Stoklasa., and Obsahuje seznam literatury
Astronomické atlasy vytvořené dr. Antonínem Bečvářem patří k vrcholům nebeské kartografie padesátých a šedesátých let. Především díky jim byl jejich autor světově uznávaným odborníkem na nebeskou kartografii a v zahraničí dlouho patrně nejznámějším českým astronomem. Jen málo uživatelů jím vytvořených atlasů však znalo Antonína Bečváře osobně. Neměl prakticky žádné osobní kontakty s významnými zahraničními astronomy a i ty písemné byly velmi omezené. Bečvářovy životní osudy provázené nemalými dramaty, zůstávaly vždy v pozadí. Ani dnes neznáme všechny motivy jeho jednání a neznáme ani podrobné příčiny jeho některých zásadních životních zlomů. Loňské sté výročí narození Antonína Bečváře je příležitostí připomenout význam jeho usilovné a úspěšné práce ve prospěch československé astronomie. Pro plné pochopení smyslu Bečvářova žřvota nestačí pouze konstatovat výsledky jeho práce v oblasti nebeské kartografie, nýbrž musíme zhodnotit svědectví dokumentů a pamětníků a posoudit prostředí, v němž pracoval. and Zahrnuje seznam literatury a poznámkový aparát
Astronom a pedagog prof. PhDr. Jindřich Svoboda (1884-1941) patří k významným osobnostem našeho vědeckého a akademického života. Dlouhá léta působil jako profesor na ČVUT, třikrát byl děkanem Vysoké školy speciálních nauk při ČVUT a v akademickém roce 1935/36 stanul jako rektor v čele techniky. Jeho působení především na ČVUT v Praze je spojeno s budováním a rozvojem samostatného vysokého školství nově vzniklého československého státu. V oblasti vědecké je prof. J. Svoboda zakladatelem naší moderní meteoritické astronomie. Do tohoto oboru zavedl vlastní matematické metody zpracování napozorovaných dat a vyvinul řadu pozorovacích metod s využitím jím navržených přístrojů. Přispěl k trvalému rozvoji astronomie malých těles, v níž naše země i dnes zcela vyniká. Prof. J. Svoboda byl uznávanou osobností také v zahraničí. Patřil k nositelům vysokého francouzského vyznamenání Řádu důstojníka Čestné legie., František Jáchim., Součástí článku jsou Svobodovy publikované práce, and Obsahuje seznam literatury
The upper dial-plate of the astronomical clock is an astrolabe controlled by a clockwork mechanism. It represents a stereographic projection of the celestial sphere from its North Pole onto the tangent plane passing through the South Pole. We give a survey of several astronomical mistakes that appeared on this dial throughout centuries., V letošním roce je orloji na Staroměstském náměstí v Praze právě 600 let. Před rokem 1979 byla na jeho astronomickém ciferníku nesprávně zakreslena kruhová oblast astronomické noci. V tomto článku se zmíníme o dalších významných kružnicích, jejichž rozměry a umístění na orloji by se daly ještě zlepšit., Michal Křížek, Pavel Křížek, Jakub Šolc., and Obsahuje bibliografii
The 2011 Nobel prize in physics was awarded to Saul Perlmutter, Brian Schmidt and Adam Reiss "for the discovery of the accelerating expansion of the Universe through observations of distant supernovae". It was expected that sooner or later the astronomy trio wil get this distinction because the authors and their teams have indeed achieved an epoch-making discovery. Writing the key papers in 1998 and 1999 required a good deal of courage from the authors, who literally risked their scientific reputation. The presented article highlights the deep roots of the discovery from the history of astronomy hence culminating to the XXth century., V říjnu 2011 oznámila komise pro udělování Nobelových cen, že Nobelovu cenu za fyziku získávají v r. 2011 tři astronomové (Saul Perlmutter, Brian P. Schmidt a Adam G. Reiss) za objev zrychlujícího se rozpínání vesmíru pomocí pozorování vzdálených supernov. V tomto případě se udělení ceny za zmíněné výzkumy vcelku očekávalo; šlo vlastně jen o to, kdy se tak stane. Jde totiž o vskutku epochální astronomický objev, i když napsat příslušné publikace v letech 1998 a 1999 vyžadovalo od autorů značnou odvahu - docela přitom riskovali svou vědeckou pověst. V článku poukazují na hluboké kořeny objevu v astronomické historii zejména od počátku 20. století., Jiří Grygar., and Obsahuje seznam literatury