V roce 1918 zaznamenal detektor Kamiokande v toku atmosférických neutrin neočekávaný deficit mionových neutrin. V té době se za možné vysvětlení považovaly neutrinové oscilace. Posléze, v roce 1998, při studiu atmosférických neutrin detektorem Super-Kamiokande byly neutrinové oscilace objeveny, což vedlo k závěru, že neutrina mají hmotnost. Cítím, že jsem měl mimořádné štěstí, protože jsem se tohoto vzrušujícího objevu od samého počátku účastnil. Objev nenulových hmotností neutrin otevřel okno ke studiu fyziky nad rámec standardního modelu fyziky elementárních částic, zejména fyziky na škále velmi vysokých energií, jakou je velké sjednocení interakcí elementárních částic. Současně však zbývá mnoho věcí, které je třeba pozorovat na samotných neutrinech. Další studium neutrin by nám mohlo poskytnout informace, které mají fundamentální význam pro naše porozumění přírodě, jako např. původ hmoty ve vesmíru., An unexpected muon neutrino deficit was observed in the atmospheric neutrino flux by Kamiokande in 1988. At that time neutrino oscillation was considered as a possible explanation for the data. Subsequently, in 1998, through the studies of atmospheric neutrinos, Super-Kamiokande discovered neutrino oscillations, establishing that neutrinos have mass. I feel that I have been extremely lucky, because I have been involved in the excitement of this discovery from its very beginning. The discovery of nonzero neutrino masses has opened a window to study physics beyond the Standard Model of elementary particle physics, notably physics at a very high energy scale such as the grand unification of elementary particle interactions. At the same time, there are still many things to be observed in neutrinos themselves. Further studies of neutrinos might give us information of fundamental importance for our understanding of nature, such as the origin of the matter in the Universe., Takaaki Kajita ; přeložil Ivan Gregora., and Obsahuje bibliografii
The historical period between 1897 and 1913 is not only the date of birth of modern atomic physics, but also the time when modern art arises and the foundations of mathematics and philosophy were reconsidered. In this period ambitious programs were set in the belief that the newly found methods proved a faster progress than that obtained by previous generations. This article puts into context the work in mathematics, philosophy, art and physics that allow the creation of an environment suitable for the emerging the revolutionary physical discovery made by Bohr., Období mezi lety 1897-1913 je dobou nejen prvního formování modelu atomů a vzniku dalších velkých fyzikálních děl, jako např. speciální teorie relativity, ale také dobou, kdy vzniká moderní umění a dochází k redefinování programu matematiky i filozofie. V tomto období jsou stanovovány odvážné programy ve víře, že nově nalezené metody umožní dohlédnout rychle dále než předchozí generace. Článek staví do kontextu práce v oblasti matematiky, filozofie, umění i fyziky, které tvořily duchovní ovzduší mimořádně příhodné pro formulování revolučního Bohrova modelu atomu, tohoto úhelného kamenu tzv. staré kvantové mechaniky., Michal Černý., and Obsahuje seznam literatury
Hrdiny exkurze do počátků výzkumu řízené termojaderné fúze netřeba dlouze představovat. Takže stručně. Oleg Alexandrovič Lavrentěv, geniální mladík, iniciátor státem podporovaného výzkumu řízené termojaderné fúze v Sovětském svazu, se ve své kariéře setkal s nechvalně proslulým Lavrentijem Pavlovičem Berijou, vedoucím Zvláštní komise ovládající výzkum atomové energie v Sovětském svazu, s Andrejem Dmitrijevičem Sacharovem, otcem sovětské vodíkové bomby a nositelem Nobelovy ceny za disidentství, a Roaldem Zinnurovičem Sagdějevem, ředitelem Ústavu kosmických výzkumů, profesorem fyziky na Marylandské univerzitě a autorem neoklasické teorie přenosu energie ve vysokoteplotním plazmatu. Článek popisuje jejich setkávání z pohledu obou protagonistů, jen v případě Beriji jeho pohled na Lavrentěva zprostředkoval spisovatel Jurij Muchin., Oleg Alexandrovich Lavrentev initiated research on controlled thermonuclear fusion in the Soviet Union. Likely, he also participated in the use of lithium-6 deuteride as an explosive in the hydrogen bomb. This article confronts Lavrentev’s views on L. P. Beria (the chairman of the Special Commission for Atomic Energy), with impressions of A. D. Sakharov (co-author of the most successful thermonuclear facility tokamak) and R. Z. Sagdeev (a leading theorist of thermonuclear plasma)., Milan Řípa., and Obsahuje bibliografii
Díky optické mikroskopii mohla vzniknout buněčná biologie. Významnou roli hraje tato mikroskopie též v materiálovém výzkumu a dalších vědních oborech, jakož i mnoha praktických činnostech. Od konce 19. století je zásluhou Lorda Rayleigha a Ernsta Abbeho známo, že rozlišovací schopnost standardních optických mikroskopů je rovna zhruba polovině vlnové délky použitého světla. V uplynulém čtvrtstoletí však vzniklo několik převratných metod, které zlepšily rozlišovací schopnost optických mikroskopů natolik, že místo o mikroskopii můžeme dnes již mluvit o nanoskopii., The invention of light microscope belongs to one of the most fundamental contributions ever made to the advancement of biology. This imaging technique played also an important role in material science and other disciplines, as well as in many practical applications. Before the end of the 19th century. Lord Rayleigh and Ernst Abbe recognised that the resolution limit of optical microscopes is about half the wavelength of the light used. In the past two decades, however, several revolutionary methods were established which improved the resolution of optical microscopes to such an extent that, instead of microscopy, we can now talk about optical nanoscopy., Jaromír Plášek., and Obsahuje seznam literatury
Bez přenosu informací pomoci optických vláken by nemohl existovat internet v současné podobě. Objem dat přenášených prostřednictvím internetu roste exponenciálně již více než deset let. To vyžaduje rychlý vývoj technologií, které tento růst umožňují. Článek popisuje základní principy přenosu informací pomocí optických vláken a ukazuje hlavní směry, kterými se vývoj v této oblasti ubírá., Fibre optic communication is at the heart of today‘s Internet. the data traffic carried by optical fibres has been growing exponentially for over a decade. this requires new technologies to be developed to cope with such a continuous growth. In this article, basic principles lying behind optical fibre communications are reviewed and the main directions of its development are outlined., Radan Slavík, Jiří Čtyroký., and Obsahuje seznam literatury
Singulární optika představuje poměrně mladou, rychle se rozvíjející oblast moderní optiky a fotoniky. Zabývá se studiem fázových singularit vlnové funkce popisující optické záření. Hlavní pozornost je soustředěna na spirální singularity nazývané optické víry. Vírová struktura optického záření má přímou souvislost s orbitálním momentem hybnosti, který se významně projevuje při interakci s mikročásticemi a atomy. Kromě fundamentálních poznatků, které přinášejí nové informace o podstatě a vlastnostech elektromagnetického záření, nabízí singulární optika i perspektivní aplikace v oblasti atomové optiky, mikromechaniky, biologie, zpracování informace a optických počítačů., Zdeněk Bouchal., and Obsahuje bibliografii
Světelné víry se objevují v jevech, které jsou v optice známy od počátku 19. století. Je proto překvapivé, že první ucelená práce byla v této tematice publikována až v roce 1974 a výzkum se plně rozvinul v posledních 20 letech. V příspěvku jsou prezentovány jednoduché geometrické představy o světelných vírech a jejich fyzikálních vlastnostech a naznačena podstata základních experimentů a aplikací., Light vortices appear in phenomena that have been known in optics from the early 19th century. It is therefore surprising that any comprehensive work on this topic did not appear until 1974 and that the research has only fully developed during the last 20 years. In this paper, simple geometric ideas about light vortices and their physical properties are presented and the basic of experiments and applications are outlined., Zdeněk Bouchal, Petr Bouchal., and Obsahuje seznam literatury