The climatic variability and climate changes in the geological history of Earth are correlated with the environmental development. A special attention is paid to the impact of changing climate on the water resources and hydrological cycle. Possible impact of man's activities on the climatic variability is also discussed. Can the regulation of such activities slow down or bring to a stop the forthcoming climate change? A comparison of data from the Holocene period and from modern history indicates that the climatic variability and climate change have been always produced by external periodic phenomena and occasional cataclysmic events. In other words, the climate has never been stable and administrative measures limiting man's influence on the climate can bring only partial results. Considering that the climatic change is an unavoidable process, following measures should be taken: First, alternative scenarios of possible climatic development, would it be cooling or warming, should be set up. Second, preventive and protective methodologies need to be prepared for each scenario well in advance. Third, technologies facilitating man's survival and everyday life under changed climatic situation should be developed. and Klimatická variabilita a změny klimatu jsou sledovány v geologické historii Země a korelovány s historií životního prostředí. Zvláštní pozornost se věnuje vlivu měnícího se klimatu na vodní zdroje a hydrologický cyklus. Také je diskutován vliv činnosti člověka ve vztahu ke klimatu. Je možné redukcí takových aktivit zpomalit nebo zcela zastavit klimatické změny? Porovnání dat z holocénu a moderní historie ukazuje, že klimatická variabilita a změny byly vždycky vyvolávány mimozemskými periodickými vlivy, případně občasnými katastrofickými jevy. Jinými slovy, klima nikdy nebylo stabilní. Proto také administrativní opatření, omezující vliv člověka na klima, mohou být úspěšná pouze do jisté míry. Uvážíme-li, že klimatická variabilita i její hydrologické následky jsou nevyhnutelné, je třeba připravit příslušné scénáře možných klimatických změn, ať už souvisí s ochlazováním nebo oteplováním. Pro každý ze scénářů je třeba navrhnout metody preventivních a ochranných opatření s dostatečným předstihem. Konečně bude třeba vypracovat nové technologie usnadňující život člověka ve změněných klimatických podmínkách.
The study presented herein investigates the impact of simulated changes in land cover on rainfall-runoff conditions for the transboundary basin of the upper Lužnice. The HEC-HMS hydrological model was chosen for these simulations. Scenario models were used to simulate the impact of modifications in basin land cover with individual scenarios reflecting ground cover changes. The years 1990 and 2000, which are available in the CORINE Landcover database, were chosen as variants of river basin land cover. In addition, two theoretical versions of possible extreme variants in fundamental land cover changes - the conversion from agricultural land to grassland and the forestation of the river basin, with the exception of roads and bodies of water - were also included. Single day rainfall totals with a recurrence period of 10, 20, 50 and 100 years were selected to calculate the volume of runoff and culmination discharge. These results demonstrate a clear decrease in the degree of impact of land cover structure on runoff conditions, increasing with the magnitude of precipitation. and Článek představuje výsledky simulace vlivu změn krajinného krytu na srážko-odtokové poměry v přeshraničním povodí horní Lužnice. Pro modelování byl vybrán hydrologický model HEC-HMS. K modelování vlivu změn krajinného pokryvu povodí byla použita metoda scénářového modelování, kde se v jednotlivých scénářích mění krajinný pokryv. Jako varianty krajinného pokryvu povodí byly zvoleny roky 1990 a 2000, pro které je k dispozici databáze CORINE Landcover, a dále dvě teoretické krajní varianty možných variant změn struktury krajinného krytu - zatravnění zemědělské půdy a zalesnění povodí kromě intravilánů, komunikací a vodních ploch. Pro výpočet objemů odtoků a kulminačních průtoků byly vybrány jednodenní návrhové srážkové úhrny s pravděpodobností opakování 10, 20, 50 a 100 let. Z výsledků simulace je zřejmý pokles vlivu struktury krajinného pokryvu na odtokové poměry se vzrůstající extremitou srážky.
V současné době čelí naše planeta - Evropu nevyjímaje - rostoucí četnosti extrémních klimatických jevů. Tyto změny jsou monitorovány, dokumentovány a diskutovány jak na úrovni jednotlivých evropských zemí, tak na mezinárodních fórech, jakým je např. Mezinárodní klimatický panel. Problémy, které tyto jevy přinášejí, vyžadují řešení. To není zvládnutelné v rámci jediného oboru - např. vodního hospodářství či ekologie. Musíme se zabývat různorodými ekosystémovými procesy, ekonomickými a sociálními interakcemi, správními, legislativními i politickými aspekty. Máme-li zmíněným rizikům lépe rozumět, čelit jim a předcházet, musíme k nim přistupovat bez ohledu na hranice tradičně pojatých oborů. V článku se zaměříme na segment krajiny, který je spoluvytvářen vodními toky - na říční krajinu. V koloběhu vody má jistě své specifické místo. Děje v krajině při hydrologických extrémech závisejí také (možná převážně) na skutečnosti, co se dělo na zorněných svazích nebo svazích lesů a luk předtím, než se voda dostala do řek. Nicméně stále existuje škála možností, co se s vodou může dít při různých scénářích využití a správy vodních toků a říční krajiny., Due to the increasing occurrence of extreme hydrological events, water management is forced to develop both adaptive and prevention strategies. Purely technical solutions are often contradictory. Thus restoring the water cycle must involve restoration of the alluvial and river ecosystems. Three main regulatory ecosystem services - flood and drought protection, and nutrient retention - are discussed in terms of their relevance in water management and dependency on the ecological state of ecosystems. Ecosystems should be used as an effective tool in water and landscape management., and David Pithart.
Vodní retenční kapacita půd závisí na mnoha faktorech, z nichž nejdůležitější jsou textura, struktura, obsah a kvalita organické hmoty, aktivita a diverzita půdních organismů, pórovitost a hloubka půdního profilu. Článek je zaměřen na roli půdní organické hmoty a půdních organismů. Ukazuje, že v České republice jsou zemědělské půdy ochuzeny o organickou hmotu v průměru o 50%. Půdy z horských a podhorských oblastí jsou na ochuzení náchylnější než půdy v nižších nadmořských výškách. Diskutuje opatření vedoucí ke zvýšení kvality půd., Water retention capacity depends on many factors, of which soil texture, structure, organic matter content and quality, functioning of soil fauna and microflora, pore size and distribution, soil depth and properties of subsurface horizons are of the highest importance. We discuss the importance of soil organic matter and the key role played by soil microflora and fauna. We also document a reduction in organic matter and microbial biomass contents in the arable soils of the Czech Republic. On average, soil organic matter in arable soils is depleted by 50 %. The possibilities of improving the quality of arable soils are discussed., and Hana Šantrůčková, Stanislav Malý, Emil Cienciala.
Interakce mezi půdou a vodou má významné dopady na vlastnosti půd i na kvalitu a množství povrchových vod. Pro zvýšení úrodnosti půd se tento vztah upravuje pomocí vodohospodářských meliorací. Dopady těchto významných technických úprav hydrologie půdy sebou přináší řadu přínosů, ale i negativních dopadů na půdu i krajinu jako celek., Soil and water relationship has significant impact on soil properties and water quality as well as the amount of surface water. To increase crop yields, special management (irrigation or drainage) has been applied to correct this soil-water relationship. Management decisions concerning changes in soil moisture may have positive or negative impact on soil properties and in fact on landscape as a whole., and Jan Vopravil, Petra Kulířová, Zbyněk Kulhavý.
Půdní vlhkost má velký vliv na biodiverzitu lesní vegetace a extrémní situace jako povodně nebo sucho mohou biodiverzitu významně měnit. K těmto přirozeným faktorům se přidává působení člověka, které v dlouhodobém měřítku vedlo k vysoušení krajiny. Lesní mokřady byly odvodňovány kvůli hospodářským výnosům a teprve v současné době se lesní mokřady postupně snažíme obnovovat., Soil moisture has a strong influence on the biodiversity of forest vegetation. Extreme situations such as flooding or drought can significantly change biodiversity. In addition to these natural factors, the human impact has led to long-term desiccation on the landscape scale. Forest wetlands were drained to promote management production. Only recently can efforts to restore forest wetlands be observed., and Radim Hédl.
Řada příspěvků letošního ročníku Živy byla věnována různým tématům krajiny (2015, 1: 21-24 a XI; 2: 69-72 a XXXV-XXXVII; 3: 116-119 a XLV-XLVIII; 4: 169-172 a 173-178). Podnětem pro jejich uveřejnění se staly semináře Povodně a sucho: krajina jako základ řešení, organizované Komisí pro životní prostředí Akademie věd ČR ve dnech 8. října 2013 a 5. června 2014 (viz Živa 2015, 1:XII-XIII). Tyto příspěvky ukázaly problematiku krajiny z různých hledisek. Autoři se zabývali vodou v zemědělských půdách, ekosystémy říční krajiny, lesem jako jednou z jejích nejdůležitějších strukturních složek, biologickou rozmanitostí krajiny a dalšími dílčími tématy. Konečným cílem výzkumu krajiny je ale poznání krajiny jako celku - komplexu přírodních, kulturních a sociálně-ekonomických souvislostí a vztahů. Krajina není staveniště developerského projektu ani výrobní hala zemědělské akciové společnosti. Jde o veřejný prostor, v němž společnost žije a realizuje nejen své ekonomické, ale i kulturní, přírodní a sociální zájmy. Je proto na místě, aby se stala trvalou součástí národní politické agendy - stejně jako je tomu v jiných případech veřejného zájmu. and Josef Fanta.
Povodně a sucho se v posledních letech skloňují ve všech pádech. Často se v tomto kontextu zmiňuje potřeba budování přehrad a dalších nákladných děl, která však řeší jen důsledek mnohdy špatné péče o krajinu. Ne každý si totiž uvědomuje, jak důležitou roli hraje v koloběhu vody půda a stav krajiny. Kvalitní a nedegradovaná půda dokáže poutat značné množství vody, čímž reguluje dopady obou klimatických extrémů. Pestrá krajina s přirozenými mokřady a dalšími krajinnými prvky s vodou hospodaří lépe než krajina plná velkých půdních bloků s monokulturami zemědělských plodin a regulovanými vodními toky. and Jiří Hladík, Jan Vopravil, Marek Batysta.